NPD documents search: Právník, 71 (1932) - První president nejvyššího správního soudu Dr. Emil Hácha šedesátníkem

Č. 7010.

Obecní dávky. — Stavební právo: * Podle § 5 pravidel o vybírání poplatků stavebních v Praze (výn. Min. fin. č. 97466 (31.12.1922), § 5 z 31. prosince 1922 čj. 97466) podléhá poplatku parcelačnímu také povolení změny původní parcelace sloučením dvou parcel stavebních v jednu.
(Nález ze dne 4. ledna 1928 č. 11961/27.)
Prejudikatura:Boh. A 5713 a 5725/26.
Věc. Obec hlavního města Prahy proti zemskému správnímu výboru v Praze o parcelační poplatek.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem magistrátu hl. m. Prahy z 26. listopadu 1925 povoleno Jaroslavu V. na základě usnesení měst. rady z 20. listopadu 1925 sloučení stavenišť č. V. a VI. na pozemku č. 212 v Praze-S., utvořených parcelačním povolením z 5. dubna 1923 ve staveniště jediné a stavba jednopatrového domu; zároveň předepsána mu z nově rozdělené plochy parcelační dávka částkou 1.466.63 Kč. K odvolání stavebníkovu zrušil stížnostní sbor předpis dávky, poněvadž podle § 5 pravidel o vybírání poplatků stavebních schválených výn. min. fin. z 31. prosince 1922, vybírají se poplatky parcelační za pravoplatné povolení k rozdělení pozemků na místa stavební nebo k přeměně pozemků dosud nezastavěných na staveniště, v daném případě nejde však o takové povolení, nýbrž o povolení k sloučení dvou stavenišť v jedno staveniště, které poplatku nepodléhá. Toto rozhodnutí bylo v cestě instanční nař. rozhodnutím z jeho důvodů potvrzeno. Stížnost shledal nss důvodnou.
Ob. fin. novela č. 329/1921 v § 24 rozlišuje veř. dávky, jež obce jsou oprávněny vybírati, na příspěvky, poplatky a dávky, v § 28 dává pak obcím právo vybírati poplatky buď jako náhradu za užívání zařízení jimi v zájmu veřejném zřízených a udržovaných, nebo jako náhradu za jednotlivé úkony orgánů obecních. Mezi poplatky uvádí v odst. 2. cit. § také »poplatky stavebnice; poněvadž se mezi dávkami obecními o dávkách stavebních nezmiňuje, a poněvadž nelze předpokládati, že — chtějíc dosavadní systém komunálních dávek vybudovati a rozšířiti — měla v úmyslu některou z dosavadních již vžitých dávek obecních zrušiti nebo vázati na podmínku § 38 odst. 3 ob. fin. novely, dlužno míti za to, že slovy »poplatky stavebnice chtěla zahrnouti ty dávky, které dosud — zejména také v zákoně z 24. října 1899 č. 97 z. z. česk. — byly označeny jako »dávky stavebnice. Dávka parcelační již v tomto zákoně označovaná jako dávka »za povolení k rozdělení pozemků na místa stavebnice může podle své povahy jako poplatek býti pouze poplatkem za »jednotlivé úkony orgánů obecních, tedy za úřední úkon povolení parcelace. Pojetí její ve fin. novele jako poplatek za úřední úkon je na snadě tím spíše, kdyžtě po zavedení dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí nelze dávce parcelační přiznati funkci dávky za zvýšení hodnoty pozemku parcelací způsobené, kteroužto funkci před zavedením dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí snad bylo možno jí připisovati. Podle § 5 cit. pravidel vybírá se parcelační poplatek »za povolení k rozdělení pozemku na místa stavební (parcelace ve smyslu stav. řádu). Předmětem sporné dávky jest tedy dle jasného znění pravidel úřední povolení k rozdělení pozemku na místa stavební.
Co dávková pravidla rozumí slovy »rozdělení pozemků na místa stavebnice — obrat to, kterého užívá také § 8 stav. řádu, — interpretují
pravidla sama autenticky, dodávajíce v závorce na vysvětlenou »parcelace ve smyslu řádu stavebního. Tím determinují pojem rozdělení pozemků na místa stavební jako identický s pojmem »parcelace ve smyslu řádu stavebního, a vyslovují, že všude tam, kde jde o takovou parcelaci, nastává také povinnost platiti dávku v § 5 stanovenou. Pro otázku, lze-li konkrétní předpis dávky subsumovati pod cit. § 5 dávk. pravidel, bude tedy směrodatným, jde-li při něm o parcelaci ve smyslu řádu stav. Řízení parcelační (§ 8 násl. stav. řádu) tvoří zvláštní přípravné stadium v řízení stavebním. Předním účelem jeho jest zajistiti, aby jednotlivá staveniště určena byla v takové podobě a rozsáhlosti, aby budovy, jež se na nich mají zříditi, měly dosti světla a vzduchu (§ 8 odst. 2). Z tohoto rázu a účelu řízení parcelačního, jak je stav. řád stanoví, plyne nutně, že parcelací ve smyslu § 8 stav. řádu dlužno rozuměti nejen první rozdělení pozemků dosud neparcelovaných, nýbrž i všeliké pozdější rozdělování neb měnění parcely již za staveniště uznané, jímž nastává změna v podobě a rozsáhlosti její. Každá takováto změna původní parcelace, kterou se podstatný a nejhlavnější její obsah modifikuje, je zároveň — třeba snad i jen z části — novým rozdělením pozemku na místa stavební ve smyslu § 8 stav. řádu, jež vyžaduje nového řízení parcelačního a povolení ve smyslu II. části stav. řádu. (Srov. nál. Boh. A 5713 a 5725/26).
Z toho, co uvedeno, plyne, že také sloučení stavenišť V. a VI., kterým se z části mění původní rozdělení pozemku č. kat. 212 na místa stavební a které tedy involvuje částečné nové rozdělení tohoto pozemku na místa stav., dlužno pokládati za »rozdělení pozemku na místa stavební« ve smyslu § 8 stav. řádu, a tedy také ve smyslu § 5 pravidel o vybírání stav. dávek. Poněvadž pak předpis posléz uvedený připíná povinnost k zapravení parc. dávky na fakt, že rozdělení bylo pravoplatně povoleno, což v daném případě stalo se výměrem z 26. listopadu 1925, je povinnost dávková zúčastněné straně platebním příkazem magistrátu uložená v platných právních předpisech odůvodněna. —

Citace:

č. 7010. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 149-151.