— Č. 8539 —Č. 8539.Živnostenské právo: O podmínkách pro udělení dispense od průkazu způsobilosti pro obchod se smíšeným zbožím.(Nález ze dne 8. dubna 1930 č. 5683.)Věc: Obchodní grémium v Praze-Dejvicích proti ministerstvu obchodu o dispens od průkazu způsobilosti pro obchod se smíšeným zbožím.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Výměrem z 30. května 1927 odepřel magistrát hlav. města Prahy Růženě P. dispensi od průkazu způsobilosti k nastoupení a samostatnému provozování obchodu se smíšeným zbožím. Zsp. v Praze rozhodnutím z 26. září 1927 vyhověla však jejímu odvolání, zrušila výměr prvé stolice a udělila jí žádanou dispens. Výnos ten byl nař. rozhodnutím v pořadu instančním potvrzen.Stížnost vyslovuje právní názor, že dispens podle 6. odst. § 13 a) živn. ř. je přípustno uděliti jen tenkráte, když uchazeč o ni byl nejméně po 5 let zaměstnán v té obchodní živnosti, na průkaz způsobilosti vázané, pro kterou žádá o dispens, a že nelze do této 5 leté doby započítávati zaměstnání v nějakém jiném oboru a odvětví obchodním, které není ve spojitosti s obchodní živností, pro niž se dispens žádá. Názoru tomuto přisvědčiti nelze.Pro nastoupení obchodních živností ve 3. a 4. odst. § 38 jmenovaných (obchod se smíšeným zbožím, se zbožím koloniálním, s kořením a se zbožím materiálním) je předepsán průkaz způsobilosti v § 13 a) naznačený. Tam se stanoví na jedné straně, že průkaz ten má býti podán výučným listem, resp. vysvědčeními učebními a vysvědčením o služební době v obchodní živnosti, kdežto na straně druhé se praví, že dispensi lze výjimečně uděliti, »aby bylo možno přejíti ze živnosti výrobní, z obchodní živnosti průkazem způsobilosti nevázané nebo z povolání obchodně tržebního, které není podrobeno předpisům živn. řádu, byl-li žadatel alespoň 5 let činný v příslušných zaměstnáních«živn. ř.. Z tohoto znění zákona je patrno, že zákonodárce, který zásadně předepsal pro nastoupení živností ve 3. a 4. odst. § 38 zmíněných formální průkaz způsobilosti, nežádá, aby uchazeč o dispens dle 6. odst. § 13 a) byl po 5 let zaměstnán v té obchodní živnosti, pro kterou žádá o dispens. Naopak z toho, že se — Č. 8539 —na tomto místě zákona mluví o činnosti v příslušných zaměstnáních, dlužno usuzovati, že dostačí, když uchazeč o dispens od průkazu způsobilosti za účelem přechodu ze živnosti výrobní neb z obchodní živnosti průkazem způsobilosti nevázané k některé obchodní živnosti jmenované ve 3. a 4. odst. § 38 provozuje v době podání žádosti dotčenou živnost výrobní neb obchodní samostatně a když činnost v »zaměstnáních« v poslední větě 6. odst. § 13 a) zmíněných, t. j. v živnostech výrobních, v obchodních živnostech průkazem způsobilosti nevázaných, v povoláních obchodně tržebních, která nejsou podrobena předpisům živn. řádu, a v obchodních živnostech průkazem způsobilosti vázaných trvala celkem nejméně 5 roků. Na tom, zda dotyčná zaměstnání jsou v nějaké souvislosti s obchodní živností průkazem způsobilosti vázanou, k níž uchazeč o dispens chce přejíti, vůbec nesejde.Výklad, jaký dává ustanovení 6. odst. § 13 a) stížnost, příčil by se tendenci tohoto předpisu, jenž staví na roveň živnosti výrobní, obchodní živnosti průkazem způsobilosti nevázané a z působnosti živn. řádu vyňatá povolání obchodnětržební po stránce kvalifikace pro výjimečné připuštění k nastoupení a samostatnému provozování obchodní živnosti na průkaz způsobilosti vázané.Namítá-li stížnost, že Růženě P. nemělo býti započítáno do 51etého zaměstnání, potřebného k dosažení dispense k nastoupení obchodu se smíšeným zbožím zaměstnání její jako účetní v písárně závodu »Spojené grafické ústavy Koppe-Bellmann, akc. společnost« v P., pak zaměstnání jako prodavačka v obchodě s elektrotechnickými potřebami Josefa J. v P., nemá dle toho, co bylo řečeno, pravdu, neboť jde zajisté o zaměstnání v živnosti výrobní, resp. v živnosti obchodní průkazem způsobilosti nevázané, a taková zaměstnání dlužno do 51eté činnosti pro dosažení dispense předepsané v 6. odst. § 13 a) započítati.Rovněž bezdůvodná je námitka, že Růženě P. nemělo býti započteno zaměstnání v obchodě s koloniálním a smíšeným zbožím Marie J., poněvadž byla přihlášena jako učeň a bylo jí stěžujícím si gremiem odepřeno vysvědčení o době pracovní, ježto nemohlo býti zjištěno, v jaké funkci byla v živnosti té zaměstnána. Je-li jisto, že Růžena P. v řečené živnosti zaměstnána byla, pak dlužno jí také toto zaměstnání započísti, neboť s hlediska 6. odst. § 13 a) je irelevantní, byla-li zaměstnána jako učeň či jako živn. pomocný pracovník jiné kategorie.Jako vadu řízení vytýká stížnost, že nař. rozhodnutí nereagovalo na námitku odvolání, že Růžena P. nepředložila živn. úřadům dokladů o své 51eté činnosti v příslušných zaměstnáních. V. tomto odvolání poukázalo společenstvo k tomu, že jmenovaná nepředložila dokladu o svém zaměstnání v obchodě s elektrotechnickými potřebami Josefa J. a v obchodě s koloniálním zbožím Marie J. Žal. úřad na tuto výtku výslovně nereagoval, než zamítnuv odvolání, dal na jevo, že ani tuto výtku neuznává důvodnou, při čemž vycházel zřejmě z názoru, že nesamostatnou činnost v zaměstnáních uvedených v 6. odst. § 13 a) lze také jinak prokázati než předložením vysvědčení. Tento názor je ve shodě se zákonem. Jest ovšem pravda, že podle 2. odst. § 13 a) dlužno při nastoupení — Č. 8540 —obchodních živností uvedených ve 3. a 4. odst. § 38 podati průkaz způsobilosti výučným listem a vysvědčením o služ. době v živnosti obchodní. Než zákonodárce nestanovil týž způsob průkazu také pro výjimečné případy dispense dle 6. odst. § 13 a), mezi nimiž zejména ty přicházely v úvahu, kde jde o nastoupení obchodní živnosti takovými osobami, které nebyly zaměstnány v podniku podrobeném živn. řádu. Dlužno proto považovati za dostačující, je-li jinakým způsobem příslušná činnost prokázána. Činnost Růženy P. v obchodě Josefa J. je dle stavu spisů prokázána zprávou polic. okr. komisařství v Bubenči z 23. prosince 1926 a činnost v obchodě Marie J. zprávou téhož úřadu z 23. září 1927. Ostatně stěžující si společenstvo nikdy nepopíralo a nepopírá ani ve stížnosti, že Růžena P. ve zmíněných obchodních živnostech činná byla.