Ant. Štefánek: Slovensko před prevratom a počas převratu.

Čsl. rev. sv. 9. Pam. Odb. Pr. 23, str. 55, 160, Kč 4,—. Na padesáti malých stránkách podařilo se autorovi, známému pracemi o otázce československé vzájemnosti shrnouti stručně a přece výstižně celé politické dějiny slovenské. Slovenský politický vývoj byl zcela jiného rázu než český. Příčinou toho bylo silné zemanstvo slovenské, které jako součást neobyčejně četného zemanstva uherského tvořícího až do konce 18. stol anationálnou »natio hungarica«, od středověku bylo nositelem politického života, a neztratilo politický vliv ani v době absolutismu. V době vzrůstu maďarského nationalismu zemanstvo slovenské vlivem tradicí pojících je se zemanstvem; maďarským, přiklonilo se k tomuto. Snaha udržeti zemanstvo vede pak k jazykové roztržce československé v letech čtyřicátých. I když po vyrovnání v době vrcholné maďarisace bylo zřejmo, že zemanstvo je pro slovenčinu ztraceno, přece jen turčansko-martinští vůdcové nedovedli se přenésti přes konservativní tradice hungaristické k stanovisku demokratickému, které by umožnilo, vniknouti do širších vrstev lidových. Přílišným zdůrazňováním rusofilského panslavismu a pomíjením drobné hospodářské a politické práce vznikla mezera mezi lidem a inteligencí. Hlasisté, stojící pod vlivem českého realismu, přinášejí nový život. Vytvořili žurnalistiku a začali politicko-sociální agitaci; od té doby vnikalo národní uvědomení do širších vrstev.
Štefánek však se domnívá, že ještě po převratu má v sobě slovenská inteligence cosi panského a aristokratického, což připisuje právě zemanským a hungaristickým vlivům.
Značná část přednášky je věnována líčení poměrů slovenských za války, které byly obdobné poměrům našim, jen persekuce byla ještě těžší. Bylo nutno rozvinouti velikou práci, aby bylo udrženo mlčení na Slovensku, které bylo nejlepším argumentem proti Maďarům, a na druhé straně bylo dosti těžko odstraniti nedůvěru některých českých politiků, zejména poslanců vůči slovenským plánům. K závěru líčí Š. průběh převratu na Slovensku, zdůrazňuje, že Slováci se spojili s českým národem dobrovolně, bez násilí, když Čechové se přesvědčili, že všichni vážní slovenští národovci si toho přejí.
Přednáška Štefánkova je jednou z nejcennějších z cyklu o revoluci. Jest tu stručně vylíčen politický vývoj slovenského národa od počátku minulého století až do převratu. Plodí se nejen pro první informaci, ale i tomu, kdo zná předmět její odjinud, poví leccos nového, ačkoliv v ni nejsou zbytečné detaily.
J. B.

Citace:

Absolvovaný právník. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 7, s. 78-78.