č. 3837.


Mimořádná opatření: I. * Vykoná-li správní úřad požadovací právo v § 9, lit b) vl. nař. č. 516/1920 uvedené, nenáleží mu zkoumati, zdali pro konkrétní případ dosud trvají mimořádné poměry způsobené válkou. — II. Při výkonu tohoto požadovacího práva nutno přihlížeti k výkonnosti a hospodářskému stavu producenta v době požadování.
(Nález ze dne 30. června 1924 č. 11 861.) Věc: Firma Oskar B. v M. (adv. Dr. Lev Winter z Prahy) proti ministerstvu pro zásobování lidu stran zajištění tuzemské potřeby cukru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. výnosem byl st-li dle § 9 lit. b) vlád. nař. z 3. září 1920 č. 516 Sb. udělen příkaz, aby měl na skladě všechen cukr surový a rafinovaný (již vyrobený a též ten, jenž bude v kampani 1923/1924 vyroben) a dovoleno mu pouze odbavení zdaněného cukru pro domácí spotřebu. Tento výnos byl dalším výnosem min. zásob, z 13. února 1924 změněn potud, že bylo st-li uvolněno 4066 q surového cukru v rafinerii v M. a 530 q cukerních zadin v cukrovaru v Z., poněvadž loňská dodávka bílého cukru pro domácí konsum jest zajištěna.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Nař. výnos opírá se o ustanovení § 9 lit. b) nařízení č. 516/1920 o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby. Toto nař. jest vydáno na základě zák. z 15. dubna 1920 č. 337 Sb., kterým byla vláda zmocněna činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou. Námitku stížnosti, že nař. rozhodnutí není v zákoně odůvodněno, poněvadž zmocňovací zák. č. 337 z r. 1920 i vl. nař. č. 516 z r. 1920 platí pouze pro dobu mimořádných poměrů válkou způsobených a nelze jich použíti za nynějších poměrů na trhu cukerním, které jsou zcela normální a na jichž utváření neměla válka žádného vlivu, neshledal soud důvodnou. Zákony zachovávají platnost potud, pokud jich zákonodárce výslovně neb mlčky nezrušil neb nezměnil. Zmocňovací zák. č. 337/20 je dosud v platnosti, nebyv rušen ani změněn; stížnost to také netvrdí. Platnost vl. nař. vydaných podle tohoto zák. a v jeho mezích k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou trvá, pokud nařízení ta nebyla zákonem neb vládou zrušena neb nahrazena jinými normami. Jestliže příčiny nebo poměry, které vedly k vydání zákona nebo nařízení, pominuly, může změna ta býti zákonodárci pohnutkou ke zrušení zákona nebo vládě pohnutkou ke zrušení nařízení, neopravňuje však právní úřad k tomu, aby platné právní normy nedbal a nezbavuje jej povinnosti, aby postupoval podle právních předpisů, jichž platnost trvá. Pokud trvá působnost zmocňovacího zák. č. 337/20 a vl. nař. č. 516/1920, musí úřad vycházeti z toho, že trvají ještě mimořádné poměry, pro něž normy ty byly vydány a není oprávněn, aby při každém konkrétním opatření zkoumal, zda tyto mimořádné poměry jsou dány, nýbrž je oprávněn činiti opatření v mezích těchto právních předpisů. Poněvadž platnost vl. nař. č. 516/20 dosud nepominula, byl žaí. úřad oprávněn činiti opatření na základě tohoto nařízení a v jeho mezích. —
Naproti tomu neshledal soud stížnost důvodnou, pokud vytýká, že žal. úřad při výkonu požadovacího práva dle § 9 lit. b) nepřihlížel k výkonnosti a hospodářskému stavu podniku st-lčina v době vydání nař. příkazu, pokud se týče k tomu, jaký účinek bude míti příkaz ten na výkonnost a hospodářský stav st-lčin, jakož i že nehleděl na rozsah výroby v rozhodném období.
Žal. úřad v odvodním spise poukazuje k tomu, že nař. rozhodnutím zadržel pouze ono množství cukru, které firma v předešlé kampani pro tuzemský konsum na základě dobrovolného závazku dodala; tím dle názoru žal. min. bylo k výkonnosti a hospodářskému stavu přihlíženo mnohem více, než kdyby se vzalo za základ jakékoli měřítko jiné. Z toho jest patrno, že žal. úřad stojí na stanovisku, že při výkonu požadovacího práva dle zmíněného zákonného ustanovení není třeba přihlížeti k výkonnosti a hospodářskému stavu producenta v době výkonu požadovacího práva, nýbrž možno poměry ty posuzovati dle stavu v době minulé. I když v zákoně není výslovně ustanoveno, že při výkonu požadovacího práva dlužno přihlížeti k výkonnosti a hospodářskému stavu producenta v době požadování, plyne to ze samé povahy věci, že jiná doba v úvahu přicházeti nemůže, neboť výrobce má býti chráněn, aby nebyl hospodářsky omezován a poškozován více, než toho účel opatření nezbytně vyžaduje.
Žal. úřad, vycházeje z názoru, že poměry ty lze posuzovati dle stavu v době minulé, opomenul tyto momenty v době výkonu požadovacího práva zjistiti a je při vydání nař. rozhodnutí patřičně oceniti.
Ježto vada tato byla způsobem mylným právním názorem žal. úřadu, bylo naříkané rozhodnutí jako zákonu odporující dle § 7 zák. o ss zrušeno.
Citace:
č. 3837. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 257-259.