Sbory měšťanské (národní gardy) jsou zbytky staroněmecké obrany měst, jež tvořeny byly z ozbrojených měšťanů k udržování vnitřního pořádku a které zvláště službu konaly v případech války, jakmile řadového vojska bylo užito proti nepříteli. Cís. pat. ze dne 22. srpna 1851 č. 191 ř. z. byla instituce národní gardy zrušena a reorganisace sborů měšťanských a střeleckých nařízena. Tento patent byl tím motivován, že ozbrojené sbory měšťanské pod různými jmény existující vzhledem ke zkušenostem nabytým ohledně jich zřízení a působnosti zapotřebí mají důkladného zákonného upravení, poněvadž zejména za posledních nepokojů v r. 1848 neosvědčil se ústav národní gardy přes mnohé výtečné služby, které na několika místech konal k udržení pořádku, jako ústav, jenž by svým účelem a vnitřní organisací utvrdil poměry veřejné; cit. cís. pat. uznává však i zásluhy, jichž si zjednaly sbory měšťanské a střelecké na různých místech se zvláštním svolením zřízené, v dobách velkých tísní o dynastii a stát. Základní rysy, o které se tato reorganisace opírá, jsou: Ozbrojené sbory pod jménem národní gardy utvořené nechť zastaví tam, kde ještě pozůstávají, svou činnosť. Všechny osoby sborům těmto přináležející sprošťují se služby (povinnosti branné) ve zbrani a důstojnosti snad jimi zastávané. Správní rady k řízení sborů ustanovené buďtež ihned zrušeny a spisy u nich se nalézající úřadům politickým odevzdány. Erární zbraně, v jichž držení byly sbory jakož i jednotlivé osoby ke sborům přináležející, odevzdány buďtež do zbrojnic, jež úřadové k tomu cíli označí. Totéž platí o zbraních na vlastní útraty zjednaných, pokud spadají do kategorie zbraní vojenských; úřady jsou však poukázány vyplatiti za tyto zbraně příslušným vlastníkům (obcím, jednotlivcům) hodnotu vyšetřenou cestou správní dle upotřebitelnosti zbraní těch. V místech, kde pozůstávají na základě zvláštních povolení neb stanov sbory měšťanské neb střelecké, mohou sbory ty s výhradou příslušné revise stanov i na dále pozůstávati. § 7 zák. o domobraně z 6. června 1886 č. 90 ř. z. ustanovuje, že měšťanské milice a sbory střelecké s císařským schválením již v míru organisované mohou v domobraně podržeti svůj statutární kroj a výzbroj jakož i organisaci s výhradou cís. potvrzení velitelů a důstojníků, a prováděcí předpis z 20. prosince 1889 č. 193 ř. z. obsahuje ještě řadu dalších ustanovení ohledně žádostí o přetvoření a znovutvoření takových občanských milic a sborů střeleckých jakož i ohledně návrhů stanov.