NPD documents search: Soudní síň, 3 (1926)

— Čís. 7428 —
Čís. 7428.

Hostinský, jenž pro svůj zisk pořádá ve svých živnostenských místnostech taneční zábavy a přivodí tím četnější shromáždění lidí, má dbáti podle §§ 1297, 1299 obč. zák. zvýšené pozornosti. Předpisy zákona ze dne 27. března 1887, čís. 27 z. zák. pro Čechy nemohou tu plně přijíti v úvahu, přichází tu však v úvahu § 121 stavebního řádu pro Čechy ze dne 8. ledna 1889, čís. 5 z. zák. pro Čechy. Předpisu tomuto jest vyhověno tím, že klíč od nouzového východu visel na řetěze na dveřích východu.
Rozpoutání se rvačky v taneční místnosti není událostí, s níž by pořadatel taneční zábavy musel v ten způsob počítati, by shromáždění lidé mohli se vzdáliti v nepatrné, na vteřiny čítané době.
(Rozh. ze dne 21. října 1927, Rv I 1882/26.)
Žalobkyně navštívila taneční zábavu v hostinci žalovaného. Místnost, v níž se zábava konala, měla nouzové východy, které však byly uzavřeny na klíč, visící na řetěze u dveří nouzového východu. Za taneční zábavy došlo ku rvačce a nastala panika, za níž žalobkyně vyskočila otevřeným oknem a se poranila. Žaloba o náhradu škody proti hostinskému Rudolfu P-ovi byla zamítnuta soudy všech tří stolic,
Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Jde o to, zda k vyloučení viny Rudolfa P-а stačilo, že klíč od nouzových dveří visel na řetěze na nich připevněném. Přisvědčiti jest dovolatelce, že hostinský, jenž pro zisk pořádá ve svých živnostenských místnostech taneční zábavy a přivodí tím četnější shromáždění lidí, má podle § 1297 a 1299 obč. zák. dbáti zvýšené pozornosti, jak dovoženo v rozhodnutích čís. 4696 a 4793 sb. n. s. Předpisy zákona ze dne 27. března 1887, čís. 27 z. zák. pro Čechy nemohou tu plně přijíti v úvahu; zákon tento jedná v §§ 1—39 o tom, jak se mají stavěti nová divadla, tudíž obsahuje předpisy pro budovy, kde třeba zvláštní péče o bezpečnost lidí shromážděných; v § 40 dovoluje obdobné použití předchozích předpisu na představení krasojezdců, ohňostrůjců, provazolezců a na jiná představení, při kterých jest třeba podobných zařízení pro hlediště jako při divadle. Nepatří sem tedy sál pro pouhý tanec. Za to mohl by přijíti v úvahu předpis § 121 stavebního řádu ze dne 8. ledna 1889, čís. 5 z. zák. pro Čechy, podle něhož při budovách určených k tomu, aby se v nich scházelo větší množství lidí, může stavební úřad v mezích zájmů veřejných a ohledů policie požárové učiniti opatření výjimečné v příčině jich zařízení, a má býti zvláště hleděno k tomu, by při nebezpečí požáru bylo každému možno se rychle zachrániti a jest dbáti policejních předpisů v tomto ohledu. V souzeném případě žalobkyně netvrdila, že jsou v obci S. zvláštní policejní předpisy pro taneční zábavy. Všeobecnému předpisu § 121 stavebního řádu — Čís. 7428 —
jest, jak soudové nižších stolic správně dovodili, vyhověno tím, že klíč od nouzového východu visel na řetěze na dveřích těchto připevněném. Dovolatelka klade důraz na to, že za paniky, kterou způsobilo více rváčů házením sklenic, znamenala při tlačenici velkého množství v sále shromážděných lidí každá vteřina, které bylo k otevření takových dveří nutno, ztrátu na čase; proto prý měly býti dvéře otevřeny. Ale počítati s panikou, při které jedna jediná vteřina rozhoduje, není a nemůže býti uloženo ani tomu, kdo má dbáti zvýšené opatrnosti podle §§ 1297 a 1299 obč. zák. Není ani technicky možno, by v době na vteřiny počítané se místnost vyprázdnila, nastane-li panika. Dokonce i zákon ze dne 27. března 1887, čís, 27 z. zák. pro Čechy, jednající o stavbě divadel, tedy budov, kde jest dbáti zvláštní péče o bezpečnost lidí v hledišti stěsnaných, nařizuje v § 22, že východů z hlediště musí býti tolik, by zcela obsazené hlediště za obyčejných poměrů nejvýše ve 4 minutách mohlo býti vyprázdněno. Rozpoutání se takové rvačky, k níž v tomto případě došlo a při níž dle tvrzení dovolatelčina záleželo na vteřině, není událostí, s níž by pořadatel taneční zábavy musil v ten způsob počítati, by shromáždění lidé mohli se vzdáliti v nepatrné na vteřiny čítané době. Že žalobkyně sama s možností takové zcela mimořádné události nepočítala, jest patrno z toho, že sama zábavu navštívila. Nelze tedy Rudolfu P-ovi přičítati vinu na tom, že žalobkyně utrpěla úraz tím, že v panice rváči způsobené vyskočila z okna.

Citace:

Otázka doručení k vlastním rukám v řízení administrativním, jmenovitě v řízení vyvlastňovacím a záborovém. Příspěvek k §§ 5 a 6 zákona o nejvyšším správním soudu. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Právnická jednota v Praze, 1923, svazek/ročník 62, číslo/sešit 9, s. 370-373.