Authors:
= Váž. civ., 14 (1932), sv. 1
PDF

Čís. 11459.
Neuvedl-li vymáhající věřitel již v návrhu na povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva, že poznámka zákazu zcizení a zatížení, váznoucí podle knihovního stavu na dlužníkově nemovitosti, nevadí povolení navrhované exekuce, ježto osoba, v jejíž prospěch byl tento zákaz dán a o jejímž příbuzenském poměru k dlužníku není v poznámce nic udáno, podle sbírky listin nepatří k osobám uvedeným v druhé větě § 364 c) obč. zák., nemůže si důvodně stěžovati, že (rekursní) soud vzhledem k poznámce zákazu zcizení a zatížení návrh na povolení exekuce zamítl, a nemůže své opomenutí doháněti teprve v (dovolacím) rekursu.
(Rozh. ze dne 5. března 1932, R II 31/32.)
Soud prvé stolice povolil exekuci vnuceným zřízením zástavního práva knihovním vkladem na nemovitostech připsaných dlužníku. Rekursní soud exekuční návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud zamítl návrh na povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva knihovním vkladem na nemovitostech připsaných povinné straně, ježto podle knihovního stavu vázne na těchto nemovitostech zákaz zcizení a zatížení pro Martina A-a. Poukazujíc k ustanovení druhé věty § 364 c) obč. zák., — podle něhož působí takovýto zákaz proti osobám třetím jen, byl-li dán mezi manžely, rodiči a dětmi, osvojenci nebo opatrovanci neb jejich manžely a byl-li zapsán ve veřejné knize, — tvrdí vymáhající věřitelka v dovolacím rekursu, že v souzeném případě nebyl zákaz zcizení a zatížení dán mezi osobami uvedenými ve zmíněném ustanovení, nýbrž že Martin A. jest jen švakrem dlužníka Jana R-a, což prý plyne ze sbírky listin. K tomuto tvrzení obsaženému teprve v dovolacím rekursu nelze pro zákaz novot v opravném řízení, platný i v řízení exekučním, přihlížeti. Podle § 54 čís. 3 ex. ř. musí vymáhající věřitel již v návrhu na povolení exekuce udati vše, co podle povahy případu jest důležité pro nařízení, jež povolující neb exekuční soud má vydati pro vedení exekuce, a podle § 55 druhý odstavec ex. ř. musí dokázati všechny okolnosti, které jsou podstatné pro navrhované soudcovské rozhodnutí neb opatření. To platí především o okolnostech rozhodných pro posouzení, zda jest exekuce přípustná a zda tedy může býti povolena. Mínila-li tedy vymáhající věřitelka, že poznámka zákazu zcizení a zatížení, váznoucí podle knihovního stavu na nemovitostech dlužníků ve prospěch Martina A-a, nevadí povolení navrhované exekuce vnuceným zřízením zástavního práva na těchto nemovitostech, ježto Martin A., v jehož prospěch byl tento zákaz dán a o jehož příbuzenském poměru k dlužníkům není v poznámce nic udáno, podle sbírky listin nepatří k privilegovaným osobám uvedeným v druhé větě § 364 c) obč. zák. — měla tuto okolnost, důležitou pro otázku přípustnosti exekuce, uvésti již v návrhu na povolení exekuce. Neučinila-li tak, nemůže si důvodně stěžovati, že rekursní soud právě vzhledem k řečené poznámce zákazu zcizení a zatížení návrh na povolení exekuce zamítl, a nemůže své opomenutí doháněti teprve v dovolacím rekursu.
Citace:
č. 11762. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 779-780.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).