NPD documents search: Boh. adm., 3 (1921)

Č. 12908.

Zemědělství. — Policejní věci: Polním pychem podle zákona č. 76/1875 z. z. čes. je přivlastnění zemědělských produktů, na nichž hospodáři nezáleží, nebo přivlastnění zemědělských produktů ve množství, které je vzhledem na celkovou úrodu nepatrné, nebo přivlastnění zemědělských produktů, jež se nestalo ze ziskuchtivého úmyslu.
(Nález z 21. května 1937 č. 12868/37.)
Věc: Antonín V. ve Starém Sedle proti rozh. okr. úřadu v Risku z 13. srpna 1934 o přestupku polního pychu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Nálezem obec. trestního senátu ve Starém Sedle z 8. srpna 1934 byl st-l uznán vinným přestupkem polního pychu; 28 snopů ovsa odcizených domkáři Karlu D. ze Starého Sedla a nalezených na st-lově poli bylo zabaveno a vydáno Karlu D.
Okr. úřad v Písku nař. rozhodnutím nevyhověl odvolání podanému st-lem proti uvedenému trestnímu nálezu s odůvodněním, že skutková podstata přestupku kladeného mu za vinu je prokázána úředním šetřením.
— Maje rozhodovati o podané stížnosti, musil se nss, jak z úřední povinnosti, tak i k námitce vznesené ve stížnosti, zabývati otázkou, byl-li žal. úřad k vydání nař. rozhodnutí po zákonu příslušný. V tom směru pak uvážil:
Žal. úřad potvrdil nař. rozhodnutím nález obec. trestního senátu ve Starém Sedle z 8. srpna 1934, kterým byl st-l uznán vinným přestupkem polního pychu podle zákona č. 76/1875 z. z. čes., spáchaným osvojením si snopů ovsa s pole domkáře Karla D. Bylo tedy především ujasniti si pojem polního pychu ve smyslu cit. zákona. Výrazem polní pych označuje zákon z 12. října 1875 č. 76 z. z. čes. ve příčině ochrany majetku polního různé skutkové podstaty činů trestných stíhaných úřady správními, jejichž společnými znaky jsou jednak, že důvodem prohlášení jich za trestné je zamýšlená ochrana polního majetku (§ 1), jednak okolnost, že tyto skutkové podstaty jsou v poměru subsidiarity ke skutkovým podstatám činů trestných podle všeobecného trestního zákona nebo podle zákonů a předpisů vydaných na ochranu jiných odvětví zemědělských nebo pro vykonávání silniční policie (§ 2). Není proto možná ideální konkurence mezi polním pychem a činy trestnými podle shora uvedených norem jiných. Jde-li o svémocné přisvojení si části polního majetku, třeba vžiti v úvahu poměr polního pychu ke krádeži. V obecném zákoně trestním není hranice mezi krádeží a polním pychem stanovena. Nezbývá tudíž než hledati ji po stránce objektivní jednak v povaze a určení věcí odcizených (hlavní či vedlejší produkt polního hospodářství), jednak v množství a hodnotě věcí těch. Přivlastnění polního majetku bude proto pouhým polním pychem jen tehdy, jde-li o produkty zemědělské, na nichž hospodáři nezáleží, takže jich sám vůbec nesklízí nebo nesklízí v rozsahu jinak obvyklém, anebo že jde o množství vzhledem na celkovou úrodu tak nepatrné, že se jeho odnětím sklizeň na dotčeném pozemku znatelně nezmenšuje a zejména nejsou jeho odnětím citelně dotčeny zájmy, pro které hospodář dotyčnou plodinu pěstuje (srovn. Sb. Vážný tr. 3079). Po stránce subjektivní bude přihlížeti i k tomu, zda je si pachatel vědom toho, že svým činem zasahuje do majetkových práv jiné osoby či odcizení se nestalo z nouze, z nerozvážnosti nebo jiné podobné pohnutky, nikoli z přímého úmyslu ziskuchtivého. Podle toho závisí rozřešení otázky, jde-li v tom kterém případě o polní pych či o krádež, a s ní související otázky kompetence k trestání od řady skutkových okolností právě naznačených. Beze zjištění těchto skutkových okolností nelze otázku kompetence rozhodnouti.
Žal. úřad měl měl proto v nař. rozhodnutí uvésti, ze kterých úvah dospěl k závěru, že v konkrétním případě šlo o polní pych, jehož trestání přísluší podle § 13 zákona č. 76/1875 z. z. čes. a § 62 čes. obec. zříz. obecnímu trestnímu senátu, v dalším pořadí instančním pak okr. úřadu, a že nešlo o krádež trestnou soudem, neboť zákonnou povinností žal. úřadu bylo, aby zkoumal svou příslušnost. Byl tak povinen učiniti tím spíše, že ve st-lově odvolání z trestního nálezu obec. senátu (slova »dá- vám odvolání k soudu«) dlužno spatřovati námitku, příslušnost trestního obec. senátu popírající. Při zkoumání své příslušnosti musí úřad přihlédnouti k tomu, je-li skutková podstata polního pychu dána po stránce objektivní se zřetelem na povahu a určení věcí odcizených, jich množství a hodnotu, po subjektivní pak stránce musí pozírati k tomu, zda se snad odcizení nestalo z přímého úmyslu ziskuchtivého. Poněvadž pak po těchto stránkách ani nař. rozhodnutí ani správní spisy neobsahují dostatečný podklad pro přezkoumání příslušnosti žal. úřadu, musilo býti nař. rozhodnutí podle § 6 zákona o ss zrušeno.

Citace:

Č. 12908. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 624-626.