Č. 8116.

Školství. 1. Pro výměru funkčního přídavku správce školy podle čl. 1 § 3 zák. č. 251/21 je rozhodný právní, nikoliv pouze faktický počet tříd na škole. — 2. Může zrušení třídy podle § 9 zák. č. 189/29 býti vysloveno s účinností zpětnou?
(Nález ze dne 18. září 1929 č. 16827.)
Věc: Josef D. ve V. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o funkční přídavek.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-1 byl řídícím učitelem 2. něm. chlapecké školy obecné ve V., která měla 5 tříd; st-1 požíval tedy funkčního přídavku ročně 450 Kč. Na základě zák. č. 286/24 byl st-1 ke své žádosti dán koncem února 1926 na trvalý odpočinek při započítatelné služ. době 39 roků 11 měsíců a byly mu vyměřeny odpočivné požitky, mezi nimi též funkční přídavek 450 Kč na dobu života.
Výnosem zšr-y mor. z 11. června 1926 byla zmíněná škola redukována koncem měsíce srpna 1925 na trojtřídní podle § 9 zák. č. 189/19 a č. 295/20.
Rozhodnutím z 23. srpna 1926 poukázala zšr st-li, poněvadž od 1. září 1925 řídí pouze tři třídy, na dobu od 1. září 1925 do 28. února 1926, funkční přídavek 350 Kč místo dosavadních 450 Kč a od 1. března 1926 výslužné přiměřeně snížené. Proti tomu podal st-1 rozklad, kterému zšr rozhodnutím z 31. ledna 1927 nevyhověla, poněvadž dosud pěti třídní škola byla výnosem z 11. června 1926 redukována na školu trojtřídní, pročež st-1 podle zák. č. 226/22 a 251/22 má nárok pouze na funkční přídavek za třídy tři. St-lovo odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y s poukazem k tomu, že redukce školy byla výnosem z 11. června 1926 vyslovena s platností od 1. září , od kteréhožto dne bylo ve skutečnosti také pouze ve třech třídách vyučováno.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Na sporu je, zda mohl funkční přídavek st-lův býti se zpětnou platností od 1. září 1925 snížen jak v poměru činném tak také v poměru pensijním, z důvodu, že cit. výnosem zšr-y z 11. června 1926 škola, na níž st-1 působil, byla redukována se zpětnou platností od 1. září 1925 z pětitřídní na trojtřídní.
Podle čl. 1 § 3 zák. č. 251/22 mají ředitelé škol (správcové škol.. .) nárok na přídavky činovní (funkční) do výslužného vpočítatelné; přídavek ten činí pro správce (řídícího učitele) obecné školy pětitřídní 450 Kč, pro správce (řídícího učitele) obecné školy trojtřídní 350 Kč.
Stížnost nepopírá správnost uvedených cifer ani že, jak nss vyslovil v nál. Boh. A. 4889/25, snížením počtu tříd na škole se sníží též přiměřeně funkční přídavek řídícího učitele.
Počet tříd definitivních na veř. škole národní může (ve smyslu § 9 zák. č. 189/19 (295/20) býti trvale snížen a organisace školy po té stránce změněna jen výrokem »funkcionáře zem. škol. rady« jmenovaného v § 4 cit. zák. 189/19, nikoliv tedy opatřením okr. škol. výboru jako takového. Výrok o zrušení dvou tříd na shora zmíněné škole byl však v daném případě ve smyslu § 9 zák .č. 189/19 funkcionářem tam uvedeným vydán teprve výnosem zšr-y z 11. června 1926. Až do vydání tohoto výnosu bylo tedy nutno školu, na které st-1 působil, pokládati po právu za 5třídní a měl st-1 až do vydání onoho výnosu z 11. června 1926 ze zákona nárok na funkční přídavek 450 Kč ročně.
Nároku toho nemohlo se dotknouti, že na uvedené škole — aniž redukce tříd byla po zákonu provedena — bylo vyučováno již od počátku škol. roku 1925/26 ve třech třídách, poněvadž s hlediska čl. 1 § 3 zák. 251/22 rozhoduje pro výměru funkčního přídavku stav právní, nikoliv stav pouze faktický. Je ovšem pravda, že redukce školy na trojtřídní byla cit. výnosem z 11. června 1926 provedena zpětně od konce srpna 1925.
Nss neměl příčinu v daném případě zkoumati, zda redukce počtu tříd na škole podle § 9 zák. č. 189/19 (srovn. též § 8 odst. 1 zák. č. 226/22) 1může vůči škole a míst. škol. radě jako zástupci jejímu, resp. vůči konkurenčním činitelům školství národního býti účinně provedena s platností zpětnou, shledal však, že i kdyby tomu tak bylo, takováto zpětná účinnost snížení počtu tříd nemůže míti vliv na právo řídícího učitele na funkční přídavek určité výše na mezidobí; neboť tento nárok řídí se podle čl. 1 odst. 3 zák. č. 251/22 podle toho, jak organisovanou školu řídící učitel v mezidobí řídil.
Když pak podle toho, co shora řečeno, st-1 i v době po 1. září 1925 až do svého pensionování řídil školu, kterou bylo v oné době nutno po právu pokládati za pětitřídní, měl st-1 v oné době nabytý nárok na funkční přídavek pro školu pětitřídní; nárok tento nemohl býti dodatečně dotčen tím, že ex post byla provedena redukce školy. St-1 v době od 1. září 1925 do konce února 1926 měl tedy nárok na funkční přídavek ročně 450 Kč a takovýto přídavek také rite pobíral. Je tudíž nezákonným zásahem do jeho nabytých práv, když se mu nař. rozhodnutím dodatečně snižuje funkční přídavek za uvedenou dobu jeho akt. služby.
Poněvadž pak podle § 28 odst. 3 věty 2 par. zák. pro vyměření výslužného rozhodují platy, »na které učitel měl. . . nárok v době, kdy odchází do výslužby« a st-1 při odchodu do výslužby (koncem února 1926) měl nárok na funkční přídavek 450 Kč, měl taky nárok na vpočtení přídavku této výše do odpočivných požitků, a je rovněž nezákonným porušením jeho nabytého práva, když mu dodatečně funkční přídavek jako součást odpočivných požitků byl snížen.

Citace:

Č. 8116. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 141-143.