Společenstva skladní jsou spojení živnostníků, směřující k zjednání společného skladu (krámu), v němž se pak prodává zboží členy zhotovené na jich účet. Náležejí k společenstvům výdělkovým a hospodářským, jejichž právní poměry upravil zák. ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. Spočívají na stejné zásadě, jako společenstva ostatní, totiž »že dlužno spojiti se k provedení něčeho, co jednotlivec o sobě provésti nemůže, s jinými, již na tom stejný zájem mají.« Organisace je stejná, jako při ostatních společenstvech, na venek zastupuje představenstvo, nad nímž vede kontrolu dozorčí rada. Závodní kapitál tvoří se závodními podíly členů a jen zřídka cizími penězi. Za to spojen bývá namnoze — a to s výsledkem — se společenstvy skladními společný nákup surovin, a větší část německých společenstev skladních jsou současně spolky zásobními. Též v Rakousku ujala se společenstva skladní, první bylo zřízeno r. 1881; živn. novela ze dne 15. března 1883 dala podnět reorganisací živnostenských společenstev směřující ku zvelebení společných živnostenských zájmů jich členů a příslušníků, ke zřizování skladišť surovin, skladů a pod. (§ 114). Skladní společenstva vnikla však do kruhů hospodářských jen měrou nepatrnou. Ač jednoduchým je společný prodej u řemeslníků, přec obtížným jest při hospodářství, zejména platí to o zpeněžení dobytka, takže bylo na sjezdu svazku hospodářských společenstev německé říše v Darmštadtu r. 1890 odbývaném konstatováno, že tento druh výrobních společenstev se v hospodářství neosvědčil. Co se týče Rakouska, tedy hospodářská společenstva jsou zde velmi nepatrně vyvinuta, takže možno říci, že jsou teprve v prvních počátcích svého vývoje.