NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8594 —
Č. 8594.

Pozemková reforma: I. * Fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků v Praze je legitimován stěžovati si do rozhodnutí stpú-u, jímž zrušen neb změněn byl platební rozkaz na hektarový příspěvek, vydaný tímto fondem. — II. * Stpú-u přísluší právo zrušiti nebo změniti platební rozkaz stran hektarového příspěvku dle § 73 náhr. zák., vydaný fondem, jen jako instanci odvolací, tedy jen k námitkám proti platebnímu rozkazu podaným.
(Nález ze dne 10. května 1930 č. 15589/29.)
Věc: Fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků v Praze proti státnímu pozemkovému úřadu o hektarový příspěvek.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výnosem z 26. srpna 1922 sdělilo presidium stpú-u finanční prokuratuře v Praze k jejímu dotazu, že vojenský invalidní nadační velkostatek H. s T. a D., jenž jest ve správě min.-a zeměd., záboru nepodléhá (§ 3 a) zák. záb.). — Přípisem z 8. září 1927 sdělil stpú Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků v Praze, že dle soupisu zabraného majetku pozemkového činí výměra pozemků býv. voj. nadačního invalidního fondu, majitele velkostatku H. (správa nadačních lesů v H.) celkem 1 772 ha 6 574 m2, z kterých nutno po odečtení 250 ha osvobozených dle § 73 náhr. zák. předepsati hektarové příspěvky, počínaje rokem 1920. O tom byla fin. prokuratura v Praze vyrozuměna s tím, že uvedený velkostatek podléhá záboru a není tudíž ve smyslu § 3 zák. záb. — Č. 8594 —
pozemkovým majetkem záboru nepodléhajícím, jak bylo omylem uvedeno ve výn. z 26. srpna 1922, jenž jest absolutně zmatečný a nemůže jeviti právních účinků, protože byl vydán odborem úřadu, který není oprávněn o své újmě, t. j. bez schválení správního výboru stpú-u o propuštění (vyloučení) ze záboru rozhodovati; ze správních spisů jest zjevno, že rozhodnutí jmenovaného odboru ke schválení správnímu výboru nebylo předloženo.
Plat. rozkazem ze 14. října 1927 předepsal po té fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků správě nadačních lesů a statků v H. hektarový příspěvek za léta 1920 až včetně 1927, proti čemuž byly podány ředitelstvím státních lesů a statků v B. námitky z 10. listopadu 1927, dovolávající se výnosu stpú-u z 26. srpna 1922, dle něhož velkostatek záboru nepodléhá. — Také proti dalšímu plat. rozkazu z 1. ledna 1928 stran hektarového příspěvku na rok 1928 byly podány námitky fin. prokuraturou ze 14. ledna 1928.
Rozhodnutím z 20. prosince 1927 zamítl stpú námitky ředitelství státních lesů a statků v B. z 10. listopadu 1927 jednak jako neoprávněné, jednak jako zákonem neodůvodněné. V důvodech v podstatě uvedeno, že ředitelství stát. lesů a statků postrádá legitimace k zastupování nadační správy, k zastupování tomu je povolána fin. prokuratura, která byla též výměrem z 28. září 1927 o záboru vyrozuměna, proti kterémužto výnosu stížnost podána nebyla. Ale i kdyby tomu tak nebylo, nutno námitky zamítnouti jako bezdůvodné proto, že dotyčný velkostatek jest vzhledem k výměře státem zabrán a proto nutno z něho platiti hektarový příspěvek. Dále vysloveno, že výměr stpú-u z 26. srpna 1922 je zmatečný, o čemž bylo již vydáno rozhodnutí z 8. září 1927.
Proti rozhodnutí z 20. prosince 1927 byla podána stížnost na nss. Po podání této stížnosti zrušil stpú rozhodnutím z 15. května 1928, řízeným na fin. prokuraturu v Praze, své rozhodnutí z 20. prosince 1927, dodav, že tím se stává stížnost k nss-u bezpředmětnou. O tom byl na opise tohoto rozhodnutí vyrozuměn fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků v Praze a dodáno: »Předpis příspěvků budiž zrušen.« Řízení před nss-em bylo pak po slyšení stěžující si strany dle § 44 zák. o ss zastaveno.
Stěžující si fond zaslal pak správě nadačních lesů a statků v H. výměr z 29. května 1928, jenž zní: »Na základě sdělení stpú-u z 15. května 1928 zrušujeme předpis hektarového příspěvku z pozemkového majetku, jehož vlastníkem jest býv. voj. nadační fond. Příspěvky předepsané pro léta 1920 až 1928 se odepisují. O tom Vám dáváme věděti.«
Dne 21. března 1929 vydal stpú dnes nař. rozhodnutí tohoto znění: »Vzhledem k podaným námitkám do předpisu Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků pokud se týká placení hektarového příspěvku dle § 73 zák. náhr. na velkostatku H., rozhodl stpú takto: Velkostatek H., majetek býv. voj. nadačního invalidního fondu, podléhá ve smyslu § 2 zák. záb. č. 215/19 záboru, ježto dle předloženého soupisu majetku má výměru 1 772 ha 6 574 m2. Výnos z 26. srpna 1922, jímž bylo uvedeno, že majetek ten dle § 3 cit. zák. záboru nepodléhá, se jako zmatečný — Č. 8594 —
zrušuje. V tom smyslu potvrzuje se rozhodnutí stpú-u z 8. září 1927, jímž otázka záboru velkostatku H. byla rozhodnuta, v ostatním se rozhodnutí to tímto opravuje. Vzhledem k tomu, že jedná se o majetek zabraný, státem dosud nepřevzatý, jest z něho platiti i hektarový příspěvek ve smyslu § 73 zák. náhr. a to z výměry soupisem majetku přihlášené po odpočtení osvobozených 250 ha, v tomto případě tudíž z výměry 1 522 ha 6 574 m2. Pokud se týká splatnosti příspěvku rozhodl zdejší úřad, že povinnost tato nastala Vám 8. září 1927 počínaje, kdy bylo vydáno rozhodnutí o tom, že majetek nadace záboru podléhá a dřívější rozhodnutí jako zmatečné zrušeno. Hektarový příspěvek bude nadační správě od této doby Fondem pro zaopatření zaměstnanců velkostatků dodatečně předepsán.«
O stížnosti podané fondem pro zaopatření zaměstnanců velkostatků, brojící proti tomu, že povinnost k placení příspěvků stanovena byla teprve od 8. září 1927 a nikoliv již od r. 1920, nss uvážil:
Nejdříve bylo se nss-u obírati námitkou odvodního spisu, upírající stěžujícímu si fondu legitimaci k podání stížnosti, ježto zmíněný fond prý jest součástkou stpú-u a nemůže jako úřad podřízený napadati rozhodnutí svého nadřízeného úřadu. Námitku tuto neshledal nss opodstatněnou, neboť fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků není pouze úřadem, který v prvé stolici předpisuje hektarové příspěvky, nýbrž i právnickou osobou (§ 73 odst. 2 zák. náhr.), která může svým jménem nabývati práv a přejímati závazky (srov. nál. Boh. A 5922/26). Právem fondu jest však i nárok na to, aby vlastníci zabraného, dosud nepřevzatého velkého majetku pozemkového přispívali k fondu tak zvaným hektarovým příspěvkem (§ 73 odst. 9 zák. náhr. a § 12 vl. nař. č. 29/22) a nelze mu proto v této vlastnosti upírati legitimaci ke stížnosti za tím účelem, aby se domáhal tohoto nároku a plnění korespondující povinnosti vlastníků zabraného majetku pozemkového.
Ve věci samé byl nss veden těmito úvahami:
Dle § 13 vl. nař. č. 29/23, vydaného na podkladě zmocnění § 73 zák. náhr. předpisuje fond roční příspěvek ze zabrané půdy (hektarový příspěvek) a jsou proti tomuto výměru přípustný námitky do 14 dnů ke stpú-u. Z toho se podává, že hektarový příspěvek předpisuje v prvé stolici fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků a že stpú stran hektarového příspěvku rozhoduje jedině jako 2. stolice odvolací, čili že kompetence stpú-u jest dána jen tehdy, byl-li spor o těchto příspěvcích na něj vznesen námitkami proti výměru stolice první. Nebyly-li však podány námitky nebo není-li tu vůbec výměru hektarového příspěvku vydaného stolicí první, není stpú vůbec příslušným o takovémto příspěvku in concreto rozhodovati, neboť nemůže tak činiti z moci nějakého dozorčího oprávnění, ježto dle § 22 cit. nař. podléhá fond dozoru státní správy, vykonávané min.-em soc. péče v dohodě s předsedou stpú-u a k bezprostřednímu vykonávání státního dozoru jest povolán dozorčí orgán státní správy u tohoto fondu zřízený.
V nař. rozhodnutí se ovšem praví, že stpú rozhodl »vzhledem k podaným námitkám«. Jest proto zkoumati, byly-li skutečně v době rozhodování — Č. 8595 —
žal. úřadu ještě nějaké námitky podány, resp. nebylo-li rozhodování o nich bezpředmětným, ježto předepsání hektarového příspěvku, proti němuž původně čelily, bylo zrušeno.
Ze spisů správních plyne, že proti oběma platebním rozkazům, jak ze 14. října 1927 stran roku 1920—1927, tak z 1. ledna 1928 stran roku 1928 byly podány námitky. Avšak rozhodnutím z 15. května 1928, jímž bylo zrušeno rozhodnutí z 20. prosince 1927, nařídil stpú stěžujícímu si fondu, aby předpis příspěvku zrušil. Výměrem z 29. května 1928 vyhověl fond tomuto příkazu a zrušiv předpis hektarového příspěvku, odepsal příspěvky předepsané na léta 1920 až 1928. Ale pak v době vydání nař. rozhodnutí neexistoval již vůbec žádný platný předpis hektarového příspěvku, a není tvrzení odv. spisu zúčastněné strany správné, že plat. předpis zůstal nadále v platnosti. Že v platnosti nezůstal, plyne nepochybně i z nař. rozhodnutí samotného, kde se in fide praví, že hektarový příspěvek bude od této doby, totiž od 8. září 1927 dodatečně předepsán. V důsledku toho nedostávalo se však stpú-u podkladu, aby o předpisu hektarového příspěvku jako odvolací stolice rozhodoval. Z dozorčí moci, jak uvedeno, tak učiniti nemohl. Překročil tudíž žal. úřad Kompetenci mu danou a bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss, aniž se nss mohl zabývati věcnými námitkami stížnosti.

Citace:

č. 8594. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 747-750.