NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 3

Řízení vyzývací v právu vodním.

I. Pojem.
Řízení vyzývací v právu vodním záleží vtom, že, byla-li podána žádost za propůjčení užívacích práv vodních a za povolení ku stavbám sloužícím užívání nebo svádění vod aneb ochraně proti nim, súčastnění interessenti se vyzvou, aby případné svoje námitky proti podniku v určité lhůtě provedli, jinak že by se mělo za to, že s podanou žádostí souhlasí. Interessenti mají při jednání na to nařízeném svoje námitky podati, o kterýchžto námitkách, nebylo-li docíleno smírného dohodnutí, rozhodne pak úřad a na základě toho žádosti buď vyhoví nebo ji zamítne, po případě ustanoví podmínky, za nichž požívací vodní právo se uděluje nebo vodní stavba se povoluje.
II. Zákonné podmínky vyzývacího řízení.
Toto řízení se zavede, jestliže
1. nebrání žádosti za povolení vodních užívacích práv a vodních staveb žádné překážky, zejména z ohledů na zájmy veřejné.
2. Vyskytnou-li se pochybnosti, zdali zamýšlený účel vůbec nebo v udaném způsobu může býti dosažen, buďtež tyto pochybnosti sděleny s podnikatelem; setrvá-li však tento přes to při svém plánu, budiž i v tomto případě vyzývací řízení zavedeno. Otázku, zdali poškození veřejných zájmů při určité stavbě lze odvrátiti jedině odepřením povolení, rozhodne úřad podle svého volného uvážení (rozh. ze dne 23. ledna 1884 č. 1996.). Vzejdou-li při žádosti za propůjčení vodních práv užívacích pochybnosti o tom, zdali žádaným vodním právem užívacím se vůbec jakého prospěchu dosáhne, mají tyto pochybnosti ještě před rozhodnutím býti sděleny žadateli, aby se o nich mohl prohlásíti. Setrvá li uchazeč přes to při žádosti, aby při komisionelním šetření sporné body byly zevrubně projednány, budiž toto zavedeno (roz. spr. s. dv. ze dne 21. října 1878 č. 54).
III. Účel tohoto řízení.
1. Předním účelem tohoto řízení jest, aby interessenti o zamýšleném podniku nabyli zevrubné vědomosti a aby jim tak bylo umožněno zákonným způsobem svých práv šetřiti; z tohoto důvodu vodní zákony ustanovují, že podnikatel má předložiti podrobný plán podniku, aby účastníci o zamýšleném podniku ve všech směrech jasný obraz si mohli učiniti. Účelem tohoto řízení jest tedy patrně, aby nabytá práva osob třetích takovými novými zařízeními nebo jich případnou změnou nebyla poškozována a aby jim tudíž byla poskytnuta příležitost’, aby svých práv mohly chrániti a případné nároky na odškodnění nebo náhradu k platnosti přivésti. Z předpisů vodních zákonů vychází na jevo, že jest nepopřeným právem interesentů, aby před projednáním mohli nabýti podrobné vědomosti o projektu, což předpokládá netoliko nutnosť, aby mohli v plány nahlédnouti, nýbrž i vůbec, aby se mohli přiměřeným způsobem odborným instruovati (roz. ze dne 22. listopadu 1880 č. 126).
2. Toto řízení sleduje však dále účel ten, aby též podnikateli samému byla poskytnuta příležitost’, aby o všech námitkách a soukromých právech sousedů podniku jeho v cestě stojících zvěděl, a aby jemu bylo tak umožněno, buď o smírné dohodnutí s nimi se pokusiti a tak bez zdlouhavého kontradiktorního řízení k cíli dospěti nebo po případě překážky a námitky jemu v cestě stojící potlačiti a vyvrátiti.
3. Konečně jest účelem tohoto řízení též, aby správní úřad z úřední moci při tomto jednání chránil veřejné zájmy a toho dbal, aby byla před jakýmkoli poškozením ušetřena práva těch osob, jež k jednání nebyly přibrány, nebo jež podnikem, jak lze za to míti, zúmyslně mají býti zkráceny.
IV. Způsoby řízení.
Řízení vyzývací rozeznává se dvojí :
1. Řízení ediktální (veřejné), jež má místo tenkráte, když podnikatel nebo uchazeč o povolení vodních práv užívacích nebo vodních staveb sám žádá za zavedení tohoto řízení za tím účelem, aby byl chráněn proti případným námitkám sousedů a účastníků, nebo když úřad pokládá za nutno námitky interesentů slyšeti. Zavedení tohoto řízení se vyhlásí ediktem, jenž se vícekráte uveřejní v úředních listech a zároveň se vyzvou veškeří účastníci, aby svoje námitky v určité lhůtě provedli. V tomto případě se ustanoví zároveň den a hodina, kdy bude konáno komisionelní šetření, a rovněž se účastníci vyzvou, aby při tomto šetření námitky posud neuvedené přednesli, s tím účinkem, že by se jinak mělo za to, že se zamýšleným podnikem a s ním spojeným odstoupením aneb obtížením pozemků souhlasí a že na pozdější jejich námitky se nevezme zřetele.
2. Zkrácené (stručné) řízení se zavede, jestliže uchazeč za zavedení vyzývacího řízení nežádá a úřad vzhledem k nepatrné důležitosti podniku nepokládá za potřebno řízení toto zavěsti. Stručné řízení liší se tudíž od ediktálního řízení tím,
a) že se nevyhlašuje veřejně v zemských úředních listech, nýbrž že se uveřejní toliko stručnou vyhláškou v příslušných obcích a že se předvolají podnikatel a známí účastníci;
b) uchazeč a účastníci mají býti předvoláni během 4 neděl, kdežto v řízení ediktálním může býti tato lhůta stanovena až na 6 neděl. с) Avšak ve stručném řízení mohou účastníci, kteří nebyli vůbec anebo nikoli v čas ke komisionelnímu šetření pozváni a tudíž k němu se nedostavili, svoje námitky pořadem práva k platnosti přivésti, kdežto v ediktálním řízení nemohou se účastníci vůbec na to odvolávati, že ne- byli snad vyrozuměni, poněvadž spočívá v podstatě ediktálního řízení, že veškeří účastníci o zavedení tohoto řízení zvěděti mohou.
V. Účastníci.
Účastníky v řízení vyzývacím jsou:
1. Ten, kdo se uchází o propůjčení vodního práva užívacího.
2. Majitelé sousedních zařízení, staveb a pozemků.
3. Vlastníci soukromé vody, k níž se žádané užívací právo vztahuje. 4. Ti, kteří již nabyli užívacích práv vodních k soukromé vodě, o niž se jedná,
5. jakož i všichni, kdož jsou účastníky ve smyslu vodního zákona, jako na př. súčastněné vodní společnosti, ti, jimž přísluší právo po vodě plaviti dříví a j.
6. Zástavní věřitelé a držitelé služebností k pozemkům, jež mají býti odděleny nebo služebností obtíženy, nikoli však ohledně pozemků podnikatelových, poněvadž sluší za to míti, že při takovém podniku zájmy zástavních věřitelů a držitelů služebností nikterak nejsou v odporu se zájmy uchazeče, nýbrž naopak, že tím tento po případě nového oprávnění získá a jeho pozemek novým zařízením větší ceny nabude, což i zástavním věřitelům a držitelům služebností prospěje.
Nebylo-li lze při komisionelním šetření v řízení vyzývacím odbývaném docíliti narovnání, budiž úřadem rozhodnuto po případném slyšení znalcův a stran o přípustnosti, objemu, způsobu a podmínkách podniku, jakož i zdali a do jaké míry služebnosti mají býti zřízeny nebo pozemky odstoupeny; jde-li však o stavby ve vodách, jichž se užívá k plavbě lodí nebo vorů, mají se předložiti spisy k rozhodnutí příslušnému úřadu zemskému. Nález vynesený v řízení vyzývacím jest konečný a účinkuje vůči každému, tak že proti němu vůbec žádné námitky již činěny býti nemohou (roz. ze dne 22. října 1885 č. 2735). (Ostatně viz čl. Expropriace v právu vodním a Služebnosti vodní.)

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Padělání peněz. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 17-20.