Zprávy spolkové.

Řádná valná hromada konána dne 13. ledna 1910 za přítomnosti 17 členů.
Předsedá II. náměstek starostův, c. k. dvoř. rada Dr. Jos. Podbrdský; uvítat přítomné, zjišťuje způsobilost valné hromady k usnášení se a přeje v zastoupení odstupujícího výboru správního naší Jednotě všeho zdaru i pro rok příští. — 53 —
Na to přikročeno k projednání pořadu. K návrhu ze členstva vyšlému bylo upuštěno od čtení zápisu o valné hromadě z r. 1909, jelikož byl v prvním čísle »Zpráv« téhož roku uveřejněn. Po té podávají spolkoví činovníci výroční zprávy o činnosti spolkové za rok 1909.
I. Zpráva jednatelská. Přednáší II. jednatel soudce K. Skřipský.
Velectění pánové!
Základem naší Jednoty jako soukromé korporace jsou její členové ;o stavu členstva a jeho pohybech v roce minulém dlužno tedy zmíniti se na místě prvém, o domáhání se účele spolkového a prostředcích k tomu použitých na místě druhém a konečně o vlastní činnosti správní na místě posledním.
Členové jsou čestní, zakládající a řádní; počet prvních, obsahující 5, a počet druhých, obnášející 10, se v minulém roce nezměnil. Členů řádných vykazovala minulá zpráva výroční 377; nových přibylo 78; zemřel 1, pro neplacení příspěvků vyloučeno 10, vystoupli 3, takže celkový počet řádných členův obnáší 441, a všech členů pak 456. Od výpočtu členů nově přibylých upouštím, jelikož jména jejich ve »Zprávách« byla postoupné uveřejněna. Smrtí byl nám vyrván c. k. dvorní rada Dr. Frant. Matyáš v Uh. Hradišti, velký příznivec naší Jednoty a odedávný její člen, bystrý právnický spisovatel a jeden z nejhorlivějších přispívatelů našich »Zpráv«. Budiž čest jeho památce! Povstáním všech přítomných uctěna byla jeho památka, načež jednatel ve své zprávě pokračuje:
Účel spolku a jeho domáhání se. Účelem spolku našeho jest dle § 2. stanov pěstovati vědy právní a státní jazykem českým a utužovali kolegiální a společenské styky svých členů. Prostředky k tomu jsou dle § 3. stanov:
1. přednášky, čtení a rozpravy ve schůzích Jednoty. V tomto směru dlužno vytknouti, že i v roce právě uplynulém konaly se ve smyslu jednacího řádu pravidelné schůze týdenní a že se výbor snažil, aby na schůzích těch přednášeno bylo ze všech oborů vědy právní a státní a že snahy jeho do značné míry byly úspěšné. Týdenních schůzí konáno bylo celkem 20. Jména pánů přednášejících, názvy přednášek i stručný jejich obsah uveřejňovány byly souběžně ve »Zprávách« a proto se od výpočtu jich upouští. Přednášky bývaly pravidelně velmi četně navštěvovány, zvláště právnickým dorostem;
2. sbírání starých památek právnických; v tom směru nenaskytla se příležitost k uplatnění činnosti;
3. podávání dobrozdání, náhledův a návrhů v záležitostech věd právních a státních. K tomuto bodu třeba uvésti, že Jednota naše vyslovila k dožádání Moravského svazu osvětového své mínění o rubrice »Ze soudní síně« v časopisech neodborných pěstěné v ten smysl, že zachování pěstění rubriky té jest sice žádoucí, avšak způsobem racionelnějším, než druhdy se děje a pak způsobem takovým, — 54 —
jenž by nesledoval pouze a hlavně účely výdělečné. Ministerstvo spravedlnosti zaslalo sice redakci »Zpráv« předběžné osnovy nového trestního zákona a změn tr. řádu, ale dobrozdání o nich si nevyžádalo.
4. Vydávání časopisův a spisův odborných. Také v roce minulém vydávány »Zprávy«, jako orgán representující náš spolek na venek; časopis ten rozšířen byl o 2 čísla a vedle obvyklých rubrik přibrán přehled rozhodnutí nejvyššího soudu kassačního ve věcech trestních a soudu správního ve věcech poplatkových. Rozšíření na obory další nebylo možno pro nedostatek spolupracovníků z dotyčných oborů. Přes to, že počet členů značně vzrostl, nepomýšlí se prozatím na rozšíření »Zpráv«, ač ve snaze, učiniti ze »Zpráv« alespoň měsíčník, musí býti i na dále pokračováno.
Do redakce zvoleni místo pp. rady zemsk. soudu Lofflera a tajemníka zem. výboru dra. Bilovského, již funkce té se vzdali, fin. rada dr. Jar. Peka a soudce Kar. Skřipský. Redakce snažila se udržeti »Zprávy« obsahově na stupni vědecké úrovně a přizpůsobili obsah duchu času.
Administraci obstarával dr. Jan Brablec. Předplatitelů přibylo v minulém roce 17, ubylo 20, takže celkový počet činí 313. Zdarma rozesíláno bylo mimo exempláře redakční dalších 19 exemplářů. Výměnou docházely časopisy: »Právník«, »Národ«, »Obchodní Obzor«, »Správní obzor« a »Zájmy samosprávných úředníků«.
»Zprávy« financovati nám přispěla »Česká akademie císaře Františka Josefa« podporou 250 K.
Že Jednota naše letošího roku vydala »Memorandum o jazykové otázce české při úřadech státních ve Slezsku«, o tom stala se zmínka již při loňské valné hromadě. Memorandum to otiskly bud zcela, buď z části časopisy Union, Hlas, Mor. Orlice a přispěly tak značně k rozšíření správných názorů v otázce té.
K tomu přistoupila publikace monografie auskultanta Josefa Muchy: Šek a směnka.
5. Zařízení čítárny a knihovny. V tom směru podá zprávu I. knihovník.
6. Udílení poct. Rok minulý neposkytl naší Jednotě příležitosti k osvědčení činnosti i v tomto směru.
Vlastní činnost správní. Minulého roku byly členy správního výboru:
Dr. Václav Prošek, em. advokát, jako starosta;
Jaroslav Lisec, c. k. dvoř. rada, I. náměstek;
dr. Josef Podbrdský, c. k. dvoř. rada, II. náměstek a zároveň pokladník;
Josef Boubela, c. k. rada vrch. zem. soudu, I. jednatel;
Karel Skřipský, c. k. soudce, II. jednatel; — 55 —
dr. Ludvík Haní, advokát, knihovník;
dr. Jaroslav Peka, c. k. fin. rada;
dr. František Bílovský, tajemník zemského výboru;
dr. Ivan Brablec, c. k. konc. fin. prokuratury.
Výbor sešel se ke schůzím celkem 17krát. Výsledky schůzí těch byly souběžně uveřejněny ve »Zprávách« a vytknouti sluší jmenovitě, že II. jednatel pokusil se o získání nových členů dopisy na členy i nečleny, o nichž bylo lze předpokládati, že přispějí k rozvoji Jednoty; z rozeslaných 63 dopisů bylo však zodpovězeno jen 11 se 27 novými členy. Zvlášť se o získání nov. členů přičinili pp. soudcové: Vévoda Alois, Chalupa Vladimír, Jelínek Karel, okr. soudce Bradáč Frant. a nám. stát. zástupce p. dr. Ant. Glos, což výbor s díky kvituje. Přes to nechceme ztráceti naděje v další vzrůst naší Jednoty.
Česká akademie císaře Františka Josefa požádána byla i letos o příspěvek. Vzhledem k tomu, že její finanční stav se tak eminentně povznesl, doufáme ve zvýšení podpory.
Valné hromady Spolku vysokoškolských profesorů, letos v Brně pořádané, súčastnil se výbor více delegáty.
Celé řadě povýšených a vyznamenaných členů bylo blahopřáno, rodině pak člena zemřelého p. dv. rady Frt. Matyáše projevena soustrast, na pohřeb darován věnec a pohřbu súčastnila se Jednota naše deputaci.
Více spisovatelů právnických věnovalo nám své spisy v minulém roce vydané, »Právnická jednota v Praze« a firma Buršík a Kohout v Praze snížily pro naše členy předplatné na časopisy »Právník« a »Sborník«.
Sl. »Čtenářský spolek v Brně« poskytnul nám i v uplynulém roce bezplatně místnosti ke schůzím tjdenním a výborovým, presidium vrchního zemského soudu resp. zem. soudu pak místnosti pro spolkovou knihovnu, sl. redakce »Lid. Novin« a »Mor. Orlice« uveřejňovaly nám bezplatně spolkové zprávy, začež všem těmto příznivcům našim vzdány buďtež upřímné díky.
Vidno, že i v roce minulém měl výbor na zřeteli stále jen rozvoj a rozmach spolku, pro Moravu a Slezsko tak důležitého. Zbývá arciť ještě mnoho, čeho chopiti se nutno čile a bystře, aby účel spolku našeho na poli národním a právně odborném byl dosažen. Nám odstupujícímu výboru blahým jest vědomí, že tak byli jsme činni, jak národní cit a stanovy kázaly nám.
Zpráva na to schválena.
II. Zpráva pokladníka p. c. k. dvoř. rady dra. Jos. Podbrdského:
Minulý rok 1909 byl pro naši Jednotu v příjmech, avšak také ve vydání úrodný. — 56 —
Je to, co se příjmů týče, následek přírůstku členů, a co týče se vydání, následek toho, že »Zprávy« byly v minulém roce vydány osmkrát, kdežto v dřívějších letech vycházely pouze 6krát do roka.
Celkový příjem činí i s pokladní hotovostí z r. 1908 4811 K 42 h tedy oproti praeliminovanému příjmu per . . . . . 4259 K 26 h o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 552 K 16 h více.
Největší, ba hlavní zásluhu na tomto příznivém výsledku mají pp. členové, neboť se na členských příspěvcích sešlo oproti praeliminovaným 2300 K — 2946 K 25 h, tedy o 646 K 25 h více.
Naproti tomu nedosáhlo předplatné na »Zprávy« praeliminované výše . . . . . . . . . . . . . . . . 1200 K — h nýbrž pouze obnos . . . . . . . . . . . . 982 K 69 h tedy o . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 K 31 h méně.
Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědu a umění v Praze zvýšila naší jednotě v uplynulém roce příspěvek na 250 K, začež jí budiž vysloven patřičný dík.
Protože jednota vydala svým nákladem brožurku p. kolegy Muchy »Šek a směnka«, sluší súčtovati také příjem a vydání s vydáním této knihy spojená.
Příjem za dosud prodané výtisky obnáší . . . 489 K 43 h které sluší ku dřívějšímu příjmu per . . . . . . 4811 K 42 h připočísti, tak že obnáší veškerý příjem . . . . . 5300 K 85 h
Vydání pohybovalo se celkem v mezích praelimináře a obnášelo . . . . . . . . . . . . . . 4087 K 46 h oproti praeliminovaným . . . . . . . . . . . 4080 K — h
Výlohy správní, vydání za honoráře, za redigování a administraci Zpráv nedosáhla praeliminované výše.
Při vydání za honoráře a redigování Zpráv se to vysvětluje tím, že v I. půlletí se platily honoráře pouze za 3 čísla Zpráv z r. 1908, což pro příště se změní. Položka 80 K za administraci Zpráv praeliminovaná nebyla vůbec vydána, protože kollega Dr. Brablec, který administraci obstarával, vzdal se odměny za tuto svou práci, začež mu budiž vysloven srdečný dík.
Položka na knihovnu překročena byla o 70 K 71 h, což se vysvětluje tím, že bylo při přestěhování knihovny ze staré soudní budovy do nové zapotřebí poříditi jednu novou skříň na knihy a stávající skříně opraviti.
Při položce různá (nahodilá) vydání byl překročen praeliminář o 114 K 19 h. — 57 —
Odůvodněno je toto překročení tím, že jest v této položce obsaženo vydání v obnosu 228 K 31 h na tisk a rozeslání Memoranda o jazykové otázce při soudech slezských, které Memorandum naše jednota společné se spolkem českých advokátů moravských vydala.
K výše uvedenému vydání per . . . . . 4087 K 46 h
sluší ještě připočísti vydání per . . . . . . . . 634 K 05 h
dosud s tiskem a rozesíláním brožurky »Šek a směnka« spojené.
Činí tedy celkové vydání . . . . . . . . 4721 K 51 h
a celkový příjem . . . . . . . . . . . . . 5300 K 85 h
takže obnáší přebytek . . . . . . . . . . . 579 K 34 h
Z toho bylo uloženo do Živnostenské banky . . 150 K — h
a zbytek . . . . . . . . . . . . . . . . 429 K 34 h se přenese na účet
roku 1910 co příjem.
Skutečný příjem v r. 1909 obnášel po odrážce pokladní hotovosti na začátku roku per 529 K 26 h . . 4771 K 59 h
a skutečná vydání . . . . . . . . . . . . . 4721 K 51 h
tak že převyšovaly příjmy vydání pouze o . . . . 50 K 08 h
Následující výkazy podají jasný přehled o příjmech, vydáních a o jmění spolkovém a obsahují zároveň rozpočet příjmů a vydání na r. 1910.
I. Výkaz o příjmech:
Praelimi-
nované
příjmy na
Skutečné
Praelimi-
nováné
přij my na
přu my
u r IQ Q
rok 1909
rok 1910
\
K
h
K
h
K
h
Pokladní hotovost
Příspěvek Ces. akademie cis. Františka
529
26
529
26
429
34
Josefa pro vědu a umění v Praze .
150
—
250
—
250
—
Příspěvky členů
2300
—
2946
2’'
2800
— ;
Předplatné na Zprávy
1200
982
69
900
:
Inseráty . . . . ,
Různé (nahodilé) příjmy:
30
—
5
—
ai všeobecné, z toho 81 K vrácený
honorář od p. dvoř. rady dra. Otta
50
—
97
82
O
o
b) Za spis »Šek a směnka
489
43
i
Dohromady . . .
4259
26
5300
45
4479
34: — 58 —
II. Výkaz o vydáních:
Praelimi-
Skutečná
Praelimi-
novaná
vydání na
vydání
v r. 1909
novaná
vydání na
rok 1909
r. 19
0
K
h
K
h
K
h
Výlohy správní
200
172
80
200
Honoráře a remunerace
1100
—
944
55
1200
—
Administrace Zpráv
80
-
—
—
80
—
Tisk a expedice Zpráv«, tiskopisy, po-
štovné atd
2250
—
2235
21
2250
—
Knihy a časopisy a jich vazba .
300
—
370
71
300
—
Různá (nahodilá) vydání (v tom K 634-05
za spis »Šek a směnka« a K 228-31
na tisk memoranda
150
998
24
2- 0
Dohromady . .
4080
—
4721
51
4230
—
III. Přehled stavu jmění spolkového:
Cena knihovny i s knihami v r. 1909 přikoupenými (2786 K 34 h +370 K 71 h) . . . . . . . . . . . . . . 3157 K 05 h
po srážce 10% amortisaění kvóty per . . . . . . 315 K 70 h
zbývá . . 2841 K 35 h
Vklady v peněžních ústavech:
a) V Živnostenské bance (filiálce v Brně) na knížku číslo 1143 . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 K 60 h s úrokem od 30. března 1909
a na knížku čís. 4614 . . . . . . . . . . . 2143 K 33 h s úrokem od 30. března 1909.
b) v Ústřední bance českých spořitelen (filiálce v Brně) na knížku čís. 1696 . . . . . . . . . . 350 K — h s úrokem od 29. prosince 1908.
c) základní vklad v pošt. spořitelně . . . . . 100 K — h
d) pokladní hotovost koncem r. 1909 . . . . 429 K 34 h
Stouply tudíž vklady v peněžních ústavech oproti roku 1908 o . . . . . . . . . . 1208 K 99 h
Naproti tomu jest pokladní hotovost o . . . . 99 K 92 h menší nežli koncem r. 1908.
Konečně má naše jednota v Cyrillo-Methodějské záložně v Brně uloženo . . . . . . . . . . 1208 K 99 h
s úrokem od 31. ledna 1908, kterýžto vklad pochází z přebytku právnického sjezdu v r. 1904 v Praze pořádaného a slouží za základ pro vydání spojená s budoucím právnickým sjezdem, který se má odbývati v Brně.
P. dr. Novotný se dotazuje, byly-li zvýšeny během uplynulého roku honoráře za redakci a za příspěvky. Sděleno výborem, že — 59 —
nikoliv. Na to přečteno revisní dobrozdání nedostavivších se pro jiné zaneprázdnění revisorů, dle něhož stav pokladny i vedení účtů shledáno ve vzorném pořádku a navrhuje se proto absolutorium. Přijato s potleskem a absolutorium uděleno.
III. Zpráva I. knihovníka p. advok. dra. Ludvíka Hanfa:
V uplynulém roku 1909 přestěhována byla knihovna Právnické Jednoty do místnosti zemského soudu v III. posch. v nové soudní budově i opatřena byla nová prostorná skříň a skříně dosavadní byly opraveny, tak že nyní celé zařízení knihovny ladný celek tvoří. Avšak i takto sotva stačí skříně knihovny pojmouti veškeré knihy, jichž počet rok od roku četnými dary i přikupováním děl zvláště významných stále vzrůstá.
Uplynulého roku rozmnožena byla knihovna o díla následující:
Dr. Hans Nawiasky: Deutsches und ósterreichisches Postrecht. Der Sachverkehr. ex 1909.
Dr. Anton Rintelen: Das österreichische Konkursrecht. ex 1910.
Dr. Jakob Wachtel: Kommentar zum Eisenbahnhaftpflichtgesetze vom 5. März 1869, R. G. Bl. Nr. 27 sowie zum Ausdehnungsgesetze vom 12. Juli 1902, R. G. Bl. Nr. 147. ex 1909.
Dr. Emil Heller: Das österreichische Gewerberecht mit Berücksichtigung der Gewerbenovelle vom 5. Februar 1907, R. G. Bl. Nr. 26, ex 1908.
Dr. Emil Steinbach: Die Stellung der Versicherung im Privatrechts. ex 1883.
Dr. Emil Steinbach: Vertretung der offentlichen Interessen auf dem Gebiete des Privatrechts, ex 1902.
Dr. Emil Steinbach: Die Moral ais Schranke des Rechtserwerbs und der Rechtsausübung, 1898.
Dr. Emil Steinbach: Rechtsgeschäfte der wirtschaftlichen Organisation, 1897.
Dr. Hans Sperl: Systematischer Grundriss der Rechtsquellen, Literatur und Praxis des osterr. Zivilprocess- und Exekutionsrechtes. 1903.
Konrad Cosack: Lehrbuch des Handelrechts. 1909.
Pisko-Staub: Kommentar zum Handelsgesetzbuch. Ausgabe für Oesterreich, II. vyd. 1. svaz. 1908.
Dr. H. Schaefer: Allgemeine gerichtliche Psychiatrie für Juristen, Mediziner, Pädagogen. ex 1910.
Dr. Rudolf Pollack: Gutachten über die Reform des Konkursrechts ex 1908.
Robert von Mayr: Betrachtungen über den Revisionsentwurf ex 1908.
Dr. Ph. Ellinger: Die Handlungsagenten. Eine Anregung zur gesetzlichen Regelung ihrer Rechtsverhältnisse. ex 1909. (Dar.) — 60 —
Dr. Franz Weyr: Aufsätze. Zum Problem eines einheitlichen Rechtssystems. ex 1908. (Dar.)
JUDr. Emil Spira: O povinnosti volební. Veřejnoprávní studie ex 1909. (Dar.)
Dr. Čeněk Zíbrt: Bibliografie České Historie. Díl čtvrtý, svazek 3. ex 1909. (Dar.)
Josef Šusta: Purkrabské úcty panství novohrádského z let 1390—1391. ex 1909. (Dar.)
Václav Otakar Slavík: Karla Aloisa Vinařického korrespondence a spisy pamětní. Korrespondenee od roku 1833—1849, sešit I. ex 1909. (Dar.)
Tomáš Hobess: Základy filosofie, státu a společnosti.
Dr. Viktor Dvorský: Černohorské a Turecké hranice od ústí Bojány.
Zikmund Winter: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. (1526—1620) ex 1909. (Dar.)
Pfaff, Schey, Krupský: Sammlung von civilrechtlichen Entscheidungen des k. k. obersten Oerichtshofes. Neue Folge, X. Band. ex 1909.
František Čáda: Filosofické spisy Vincence Zahradníka. Díl II. (Dar.)
Dr. František Weyr: Živnostenská práce žen. ex 1909. (Dar.)
Dr. František Groh: Topografie starých Athén ex 1909. (Dar.)
Dr. Emil Ott: O hlavním úkolu mezinárodního řízení sporného, ex 1908. (Dar.)
Josef Mucha: Šek a směnka.
Dr. Dominik Eisinger: Die kunstliche Befruchtung im geltenden Zivil- und Strafrecht. (Dar.)
Budwinski: Sammlung der Erkenntnisse des k. k. Verwaltungsgerichtshofes. XXXII. Jahrgang.
Odebírány byly časopisy: Gerichtszeitung, Juristische Blätter, Gerichtshalle, Právník, Právnické rozhledy, Verordnungsblatt des Justizministeriums, Zákony a nařízení zemská pro markrabství moravské.
Knihovna skládá se asi z 1100 děl a časopisů o 1400 svazcích.
Zapůjčování kněh bylo tentokráte valně znesnadňováno přestěhováváním knihovny a jejím přerovnáváním, které při obsáhlosti knihovny ovšem delší dobu nutně vyžádalo. Vypůjčeno bylo asi 50 kněh.
Dárcům knih vzdáváme nejsrdečnější dík.
Zpráva se schvaluje.
IV. Volby. Skrutatoři pp. zem. soud. rada Purcner a okr. soudce dr. Láska sdělují, zvoleni byli: starostou p. dr. Václav Prošek, I. náměstkem p. c. k. dvoř. rada Jaroslav Lisec, II. náměstkem p. dvoř. rada dr. Jos. Podbrdský; do výboru: dr. — 61 —
Frant. Bílovský, Josef Boubela, dr. Jan Brablec, dr. Ludvík Haní, dr. Jarosl. Peka a Karel Skřipský. Za náhradníky: dr. Jaroslav Budínský, dr. Jaromír Víšo a dr. Karel Groh. Za revisory: dr. Ladislav Pluhař a František Mader.
V. Návrhy. K návrhu výboru usneseno, že členské příspěvky pro r. 1910 zůstávají v téže výši jako pro rok minulý. K návrhu p. dra. Novotného usneseno zvýšiti honorář redakční na 50 K z a jeden sešit. Jiné návrhy podány nebyly.
Týdenní schůze. Na schůzích, konaných 21. října, 4. listopadu a 2. prosince 1909 přednášel p. c. k. finanční tajemník Emil Martinec: »O rakouských monopolech«. Podstatný obsah těchto četně navštívených, nanejvýš informativních a zdařilých přednášek jest tento:
Dle method skládání a vybírání daní spotřebních rozeznáváme monopoly a jiné daně spotřební.
Monopol jest výhradně právo nakládati libovolně určitými předměty spotřeby, t. j. výhradně právo jich výroby, úpravy i prodeje, jakož i právo zakázati, aby bylo monopolních předmětů jinak než bylo dovoleno užíváno nebo jimi nakládáno.
Tato veškera práva vyhradila si státní správa celním a monopolním řádem z 11. července 1835 na sůl, tabák, salnitr a střelný prach, vzdala se však cís. patentem z 31. března 1853 monopolu salnitrového.
Státní správa omezila se u soli na výrobní monopol (výrobu a prodej ve velkém z první ruky), kdežto ohledně tabáku a střelného prachu vykonává jak výrobní, tak i tržní monopol.
Prodej soli ve velkém neb v malém ponechán jest volné konkurenci, předpokládaje, že byla od státu odebrána; prodávati tabák a střelný prach smí však pouze ten, kdo obdržel povolení a jen od těchto osob smí se kupovati.
Sůl (chemická sloučenina chloru a natria) jest trojí:
1. kamenná, jež se ze Solných dolů ve Větičce a Bochni dobývá,
2. odpařovaná ze slané vody ve státních solivarech alpských (Ebensee, Hallstadt, Išl v Horních Rakousích, Hallein v Salcburku, Atissee v Štýrsku, Halí v Tirolech), haličský i bukovinských (Kalusz, Kaczyka),
3. sůl mořská, jež se dobývá z mořské soli dílem ve státních odpařeništích, dílem soukromými sdruženími pod dohledem finančním provozovaných.
Veškerá sůl v přírodě se vyskytující, ať již čistá nebo se zeminami smíšená, nebo ve vodě se vyskytující, jakož i ona, jež při výrobě chemických látek jakožto vedlejší výrobek se jeví, jest vlastnictvím státním. Vlastník nebo uživatel pozemku, na němž sůl v zemi — 62 —
nebo ve vodě se objeví, jest povinen tuto skutečnost ve lhůtě devadesátidenní finančnímu úřadu oznámiti. Opožděný neb opomenutý oznam se tresce. Průmyslník, v jehož podniku sůl jako vedlejší výrobek se vyrábí, jest povinen ji měsíčně odváděti do skladišť k tomu určených a obdrží přiměřenou náhradu. Pravidelně sůl taková se neodvádí, nýbrž prodávají ji průmyslníci, obdrževše povolení, jako sůl průmyslovou neb jako hnojivo, ba i, je-li jakost taká, že ji možno ku solení potravin bez závady upotřebiti, jako sůl kuchyňskou, musejí však zaplatiti z ní výrobní daň.
Na to pojednává p. přednášející zevrubně o úřadech, jimž přísluší výkon práv, z monopolu solního plynoucích a pokračuje:
Výkon práv z mon. tabákového plynoucích přidělen jest jednak generálnímu řiditelství tabákové režie, jemuž přísluší nákup tabáku a zpracování jeho dle určitých technických pravidel, jednak finančním úřadům (i. z. ř. a f. o. řid., pokud se týče ř. ř. a fin. insp.), jimž přísluší zejména propůjčování povolení ku sázení tabáku pro stát a ku prodeji hotových výrobků.
Surový tabák zpracují tabákové továrny a prodávají ho skladníkům hlavním, dle potřeby ukládají se výrobky do zvláštních skladišť, odkudž se vydávají skladníkům hlavním. Mimo skladníků hlavních jsou skladníci podružní, kteří odebírají výrobky tabákové od skladníků hlavních. Prodej konsumentům obstarávají trafikanti.
Jak skladníci, tak i trafikanti jsou ku státu v poměru soukromoprávním a uzavírá se s nimi zvláštní smlouva, v níž jsou uvedena jejich práva a povinnosti a kolkuje se dle škály II. dle tříročního hrubého výtěžku.
Zisk skladníků hlavních, kteří tabákové výrobky ze státních továren a skladišť za cenu velkoprodejní odebírají, a za tutéž cenu ho skladníkům podružným a trafikantům vydávají, řídí se smlouvou a vyjádřen jest procenty neb zlomkem procenta z ceny odebraného materiálu. Skladníci podružní obdrží roční paušál, který se jim berním neb celním úřadem čtvrtletně vyplácí. Mimo to mají skladníci zisk z prodeje tabáku ve skladní trafice jako trafikanti, jichž odměna spočívá v rozdílu mezi cenou velko- a maloprodejní, která je vyšší než velkoprodejní.
Pravidla o zřizování a obsazování skladů a trafik obsahuje normál ze dne 22. března 1899. Dle tohoto jest zřizování nových skladů neb zrušení stávajících vyhraženo fin. min., zřizování nebo zrušení trafik fin. zemskému úřadu. P. přednášející na to obšírně pojednává o druzích skladišť a trafik a jich obsazování.
Výkon práv z monopolu střelného prachu přísluší vojenským úřadům. Prodej obstarávají prodavači, kteří prach odebírají ze skladišť vojenských a jejichž odměna, pokud nejsou prodavači ve velkém, spočívá v rozdílu mezi cenou velko- a maloprodejní. — 63 —
Monopolní předměty stiženy jsou vysokou dávkou, jejíž výměra stanoví se při tabáku a soli vždy celním tarifem. Dle tarifu nyní platného obnáší dávka ze soli 20 K za 100 kg., z 1 kg. cigaret 30 K. z 1 kg. doutníků 26 K a z 1 kg. tabáku 20 K; kdežto dávka ze střelného prachu (l K ze 100 kg.) jest obsažena v sazbě celní.
Podporujíc průmysl, obchod a živnosti, vydává monopolní správa t. zv. sůl průmyslovou za nižší než tarifní cenu, s výhradou, že se soli neupotřebí k jinému účelu než dovolenému, ku př. ku výrobě chemických výrobků (Glauberovy soli, sody, kyseliny solné), mýdla, skla, hliněného zboží, strun střevních, ku chlazení, konservování koží a kožešin a j. v. Podmínky výdeje a spotřeby obsaženy jsou v nařízení ze dne 27. června 1851 čís. 169 ř. z.
K těmže účelům může býti povolen odběr soli z cizozemska (nařízení z r. 1865).
Další výhoda v oboru monopolního jest výroba a prodej soli dobytčí (100 kg. za 6 K) a pak solního hnojiva.
V odvětví tabákového monopolu vydává státní správa limitní tabák kuřlavý mužstvu vojska, zemské obrany, námořnictva, finanční stráže, četnictva, vojenského policejního sboru a stráže civilních soudů ve Vídni (8 obálek po 107 g. měsíčně po 8 h) a pak limitní tabák šňupavý mnichům a mniškám řádů žebravých.
Chráně svoje práva monopolní zakázal stát, že nikdo nesmí bez jeho dovolení monopolní předměty vyráběti, dobývati, připravovati. upravovati, nebo jich způsobem zakázaným používati, zejména že nesmí jimi obchodovati neb je zcizovati. Tento zákaz vztahuje se v plném rozsahu na tabák a střelný prach. Jednání proti zákazu stíhají se pokutami dle §§ 311. až 322. d) tr. z.
Jednání, která za nedovolenou výrobu, úpravu a upotřebení jest pokládati, uvedena jsou v §§ 415.—422. c. a m. ř.
P. přednášející na to zevrubně se zabývá jednotlivými druhy dotyčných činů trestních, tresty na ně uloženými a způsobem jich ukládání.
Dovážejí-li se monopolní předměty z ciziny — což jest vyjímaje dovoz pro správu finanční jen na zvláštní povolení a ku vlastní spotřebě, nikoliv však ku obchodu dovoleno — jest z nich zaplatiti clo a spotřební dávku.
Ku obchodu tabákem a střelným prachem jest třeba zvláštní licence finančního, pokud se týče vojenského úřadu a není nikomu, kdo si takovou licenci neopatřil, dovoleno předměty těmi obchodovati, t. j. prodávati, darovati atd. Rovněž nesmí nikdy předmětů těch nabýti od osoby, která takovou licencí opatřena není. Tyto předměty nemohou také sloužiti za zástavu. (§§ 425.—427. c. a m. ř.). Sůl může však býti kýmkoliv prodávána, poněvadž podléhá pouze výrobnímu, nikoliv však tržnímu monopolu. — 64 —
Jedná-li kdo proti zákazu prodeje neb nákupu, dopouští se důchodkového přestupku.
Osobám, kterým vydávají se předměty monopolní za sníženou cenu nebo povoluje odebírati je z ciziny beze cla (limitní tabák, sůl limitovaná) není dovoleno předměty ty jiným osobám, byť i měly totéž právo, úplatně neb bezplatně odstoupiti nebo jich k jinému účelu než dovolenému (soli dobytčí ku chlazení, nasolování koží) používati. Jedná-li kdo proti zákazu, dopouští se těžkého důchodkového přestupku.
I obchod, v širším slova smyslu, monopolními předměty mezi jednotlivými zeměmi na říšské radě zastoupenými stižen jest zákazy a není dovoleno předměty, jichž prodej dovolen jest pouze v určité zemi, z této zasílati do jiné země nebo jiného kraje, v nichž prodej není dovolen. Jednání proti takovému zákazu zakládá buď těžký neb prostý důchodkový přestupek.
Uvedených přestupků, týkajících se nabývání předmětů výhodných a předmětů jen pro určité země zavedených, dopouští se i nabývatel, když věděl anebo z jakosti ceny a označení předmětu jistoty nabýti mohl (dolus, culpa), že přestupuje zákaz.
Zákonem ze 24. prosince 1867 čís. 4 ř. z. a 20. prosince 1879 čís. 136 ř. z. byl zaručen příjem z výkonu práv monopolních královstvím a zemím na říšské radě zastoupeným na straně jedné a zemím koruny uherské, pokud se týče Bosně a Hercegovině, se strany druhé.
V týdenní schůzi, konané 23. prosince 1909, přednášel p. dr. Jaroslav š 1. Koudela: »O domácím průmyslu v rakouském a cizozemském právu«. Přítomno 25 členů. Od referátu upouštíme, poněvadž přednáška bude ve »Zprávách« uveřejněna.
Noví členové: Za řádné členy byli přijati tito pp.: Rudolf Pecivál, c. k. rada zems. soudu v Židlochovicích; Leo Schoch, c. k. auskultant v Brně; dr. Jaroslav Dorazil, kand. adv. v Brně; dr. Antonín Sutový, c. k. soudce v Lipníku; František Mézl, c. k. okr. soudce a přednosta soudu v Knnštátě; dr. Alois Zippe, kand. advokacie v Uh. Hradišti; Jan Bernatík, c. k. soudce v Bohumíně; dr. Karel Říha, advokát tamže; dr. Richard Weisl, kand. advok. tamže; Jar. Dvořáček, práv. praktikant v Brně; dr. Karel Přerovský, práv. praktikant v Brně; dr. Frant. Peprník, kand. adokacie v Uh. Ostrohu.

Citace:

Zprávy spolkové.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1910, svazek/ročník 19, s. 76-88.