Č. 56.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí (Čechy): Vyslovila-li komise pro obchod pozemkový dle cís. nař. z 9. října 1915 č. 204 ř. z., že převod určité nemovitosti je přípustný, jest toto právní jednání platné a účinné již od okamžiku, kdy bylo uzavřeno, a nutno proto otázku, zda převod podléhá dávce z přírůstku hodnoty, posuzovati nikoli dle data povolení komise pro obchod pozemkový, nýbrž dle dne uzavřeného právního jednání. (Nález ze dne 1. března 1919 č. 1105.)
Prejudikatura: víd. nál. ze dne 2. října 1918 č. 12758, Budw. č. 12303 A.
Věc: Městská spořitelna v Novém Strašecí (adv. Dr. Edmund Hueber z Nového Strašecí) proti Zemské správní komisi království Českého v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se jako nezákonné.
Důvody: Městská spořitelna v Novém Strašecí prodala dle obsahu sedmi smluv trhových, z nichž jedna datována jest dne 22. listopadu 1915, ostatní vesměs po 1. lednu 1916, řadu svých pozemků v kat. obci Pochvalově sedmi různým kupcům. Všecky tyto smlouvy byly v měsíci březnu 1916 schváleny komisí pro obchod pozemkový. Knihovní převod vlastnictví byl pak proveden podle usnesení soudních, vydaných v době od 12. do 29. dubna 1916. Za příčinou těchto převodů byla městské spořitelně předepsána dávka z přírůstku hodnoty přes její námitku, že veškery smlouvy trhové byly závazným způsobem ústně sjednány již před 10. listopadem 1915, tedy před počátkem působnosti dávkového řádu, že byly dne 16. listopadu 1915 přihlášeny k vyměření převodního poplatku a že tedy nepodléhají dávce. Předpis dávky byl instančním rozhodnutím zemské správní komise král. Českého ze dne 6. února 1917 č. 104935 zachován v platnosti, ježto dle náhledu tohoto úřadu pro vznik dávkové povinnosti rozhodnou jest doba knihovního převodu, převod tento však uskutečnil se teprve po 1. lednu 1916, kdy řád dávkový počal působiti. Nálezem bývalého c. k. správního soudu ve Vídni ze dne 20. února 1918 č. 2755 bylo rozhodnutí toto ke stížnosti zcizitelky zrušeno pro nezákonnost. Správní soud vycházel při tom z právního náhledu, že povinnost k dávce z přírůstku hodnoty vzniká nikoliv teprve knihovním převodem, nýbrž již tím okamžikem, kterým právní jednání, zakládající titul nabývací, stalo se perfektním, a že tedy žalovaný úřad byl povinen obírati se námitkou zcizitelky, že nabývací titul s plným účinkem právním vznikl již dříve, než dávkový řád počal působiti.
V novém rozhodnutí, kteréž jest předmětem dnešní stížnosti, potvrdila zemská správní komise opětně předpis dávky z řečených převodu, tentokráte s odůvodněním, že platnost trhových smluv, které jsou základem těchto převodů, závisela ve smyslu § 1 cís. nař. z 9. října 1915 č. 234 ř. z. na schválení komise pro obchod pozemkový, toto schválení však že uděleno bylo teprve v r. 1916, tedy v době, kdy dávkový řád již působil.
Stížnost městské spořitelny nepopírá sice, že povolení komise pro obchod pozemkový uděleno bylo teprve v r. 1916, namítá však, že nabývací titul byl perfektně založen již před 1. lednem 1916, ježto souhlas komise pro obchod pozemkový není podstatnou náležitostí právního jednání, jímž se nabývací titul zakládá.
Spornou jest toliko otázka právní, zda »převod« nemovitosti ve smyslu § 1 řádu o dávce z přírůstku hodnoty (cís. patent z 29. prosince 1915 č. 83 z. z.) jest podmíněn povolením komise pro obchod pozemkový dle § 1 cís. nař. z 9. října 1915 č. 234 ř. z. Dle právního náhledu bývalého c. k. správního soudu, kterým žalovaný úřad při svém novém rozhodování byl vázán (§ 7, odst. 2 zák. o správ. s. z r. 1875), sluší »převo- dem«, k němuž se dávková povinnost pojí, rozuměti právní jednání, kterým se s plným účinkem právním zakládá titul nabývací.
Dle ustanovení § 1 cit. cís. nařízení jest ovšem převod vlastnictví k pozemku věnovanému hospodářství zemědělskému neb lesnímu právním jednáním mezi živými dovolen toliko za souhlasu správní komise pro obchod pozemkový a dle dalšího předpisu (§ 1, al. 2 cit. nař.), »jest právní jednání neplatno, bude-li souhlas odepřen«. Účelem cit. císařského nařízení jest však, jak z ustanovení jeho §§ 4 a 6 jde jasně na jevo, toliko zameziti spekulační obchod pozemkový a zachovati v neztenčené míře stav rolnický. Jde tedy o normu povahy policejní, která chrániti má veřejný zájem na neztenčeném zachování stavu rolnického. Komisi pro obchod pozemkový náleží zkoumati a rozhodovati, zdali určitým převodem jest dotčený zájem veřejný ohrožen čili nic (§§ 8, 10 a 12 cit. nař.). Shledala-li komise, že převod v ohledu veřejném není škodlivým a prohlásila jej za přípustný, zůstává nedotčena platnost a účinnost právního jednání, kterým se zakládá nabývací titul, a nutno proto otázku, zdali převod tento podléhá dávce z přírůstku hodnoty, posuzovati nikoli dle data povolení komise pro obchod pozemkový, nýbrž dle dne uzavřeného právního jednání.
Slušelo protož naříkané rozhodnutí, které spočívá na opačném náhledu právním, zrušiti jako nezákonné.

Citace:

č. 56. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 140-142.