NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Knihy horní
.
Pro práva horní, pokud jsou předmětem knihovního zápisu, vedou se zvláštní knihy pozemkové, jež se zovou knihy horní a jichž zařízení shoduje se se zařízením pozemkových knih tou měrou, že všechna ustanovení o knihách pozemkových platí též i pro knihy horní. Kromě toho šetřiti jest však též příslušných předpisů zákona horního ze dne 13. května 1854, č. 146 ř. z. I. Předmět vlastnictví horního. (§ 100 hor. z.) Propůjčené míry důlní (§ 63), přebytky (§ 7 4), díla pomocná (§ 85) a revírní štoly (§ 93) tvoří majetek nemovitý a předmět zápisu do knihy horní.
1. Revírní štoly v knize horní zapsány buďtež na listu vlastnickém štolníka revírního jakožto práva, závazky tohoto ostatním vlastníkům důlním smlouvou zabezpečené jako břemena. Povinnosti majitelů později propůjčených důlních měr, kteří závazky ty proti štolníku revírnímu nabytím měr na se vzali (§ 96), jsou obsaženy v listinách propůjčovacích.
2. Knihovní zápis důlních měr, přebytků a pomocných štol (§ 111 hor. z.). Nově propůjčené míry důlní mohou býti zapsány samostatně v knize horní dle přání nabyvatelova, nebo připsány ku majetku již zanesenému. Vyměřené přebytky (§ 74) a samostatná díla pomocná, která se povolují majiteli dolu k jeho vlastnímu majetku (§ 86), připsány buďtež vždy ku hlavnímu statku, společné přebytky (§ 74) a samostatná díla pomocná (§ 87) však zvlášť pro sebe.
3. Scelování důlních měr. (§ 112 hor. z.) Jsou-li zapsána na různých dolech různá břemena zástavní, aneb též břemena v různém pořadu, jest scelení důlních polí jen tehdy povoliti, svolí-li k tomu všichni věřitelové a prohlásí-li, v jakém pořadu břemena na celkové držebnosti zanesena býti mají. Povolení ke scelení předchází vždy řízení dle ustanovení §§ 54 a 57 hor. z., jímž se vyšetří, zdali žádosť jest přípustnou; zároveň zhotoví se též nová polohopisná mapa. Leží-li jednotlivé důlní míry, které sceleny býti mají, v obvodeh různých horních úřadů, může se scelení povoliti jen za srozumění všech těchto úřadů. Nerozhodnou-li tyto souhlasně, rozhoduje společný nadřízený úřad, který zároveň určí, do které knihy horní spojený celek zanesen býti má. Je-li žádosť povolena, vydá se nová listina propůjčovací, vztahující se k původním propůjčením a kniha horní se opraví.
4. Zrušení měr důlních. (§ 115 hor. z.) Jednoduchá míra důlní smí se jen tehdy co do prostornosti děliti, připojí-li se každá její část ku samostatnému sousedícímu majetku důlnímu. Břemena hypoteční na rozdělené míře důlní váznoucí přejdou na držebnosti, ku kterým části míry dolové připsány byly. Váznou-li na těchto již břemena jiná, neb v jiném pořadí, jest potřebí souhlasu věřitelů zástavních a jich prohlášení, jakým způsobem pohledávky jich převedeny býti mají. (§ 116 hor. z.) Návrh na rozdělení míry dolové budiž úřadu hornímu předložen ke schválení, a dostalo-li se mu tohoto, sdělen budiž soudu, který dle něho opraví knihy horní.
5. Části majetku důlního na povrchu ležící. (§ 117 hor. z.) Všechna stavení na povrchu, dílny a zařízení, která potřebná jsou ku provozování propůjčeného práva horního, nebo která majitelem dolu k tomu určena byla, tvoří s dolem celek. Věnování těchto nemovitostí za části hor musí býti zapsáno ve knize horní a poznamenáno v pozemkových knihách nebo v knihách veřejných, v nichž nemovitosti ty zapsány jsou. Vázne-li na nemovitostech těchto právo zástavní, může se připojení to státi jen za souhlasu zástavních věřitelův. Nedají-li tito k tomu svého svolení, má majitel na vůli buď zjištěnou pohledávku, nebo odhadní cenu její složiti k soudu. (§ 1181 hor. z.) Chce-li majitel hor, aby ještě jiné nemovité statky, kterých není ku provozování bání bezprostředně potřebí, k účelům dolu se užívaly a ve veřejných knihách jakožto části celku označeny byly, jest dříve, než se povolení k tomu udělí, vyšetřiti, nepříčí-li se to politickým předpisům a nestaví-li se tomu spojení na odpor zápisy v knihách. Váznou-li na těchto nemovitostech pohledávky hypoteční, platí ustanovení § 117 hor. z.
II. Evidence knih veřejných. (§ 119 hor. z.)
Na realitu knihovně spojenou s dolem (§§ 117 a 118) nelze v knihách pozemkových neb jiných veřejných knihách, v nichž dotýčná nemovitosť jest zapsána, vydobyti knihovních zápisů tak dlouho, pokud spojení to trvá. Zápisy v knize horní učiněné vztahují se i na pozemky na povrchu ležící, v knize k dolu připsané. (§ 120 hor. z.) Jakmile však přestane věnování takých nemovitostí (§§ 117 a 118 hor. z.) ku provozování dolu, nastane odloučení jich od dolu i v knize horní a v pozemkových nebo jiných veřejných knihách, kamž dle své povahy náleží a kde obnoví se pro ně rubriky.
III. Výmazy.
Odejme-li se právo horní a prohlásí-li se následkem toho za zašlé, má se to oznámiti soudu, aby právo to z horní knihy vymazáno bylo, a aby věřitelé zástavní o pominutí svých práv vyrozuměni býti mohli. Prohlásí li majitel hor, že chce své důlní nebo denní míry zrušiti, tu, je-li důl zadlužen, musí věřitelé zástavní úřadem horním před výmazem o tom býti zpraveni, ježto mají tito právo do 60 dnů žádati za soudní odhad a dražbu, která se předsevezme dle předpisů §§ 251—258 hor. z. Nebylo-li do této lhůty žádáno za odhad, nebo zůstala-li dražba bez dostatečného výsledku, jest se zachovati dle § 260 — 262 hor. z. (§§ 263 až 265 hor. z.)
IV. Poznámky.
Založení těžířstva (§ 137 hor. z.) a plná moc ředitele a přednosty (§ 145 hor. z.) buďtež poznamenány v horní knize.
Bližší předpisy o vedení knih horních, o zápisu do nich, potom o zakládání, doplňování, obnovení anebo změně knih horních obsaženy jsou v zákonech ze dne 25. července 1871 č. 95 a 96 ř. z.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Knihy horní. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 57-59.