NPD documents search: Sborník věd právních a státních, 2 (1902)

Processualní význam výpovědi před svědky na smrtelné posteli učiněné. Tvrzení matky, že se žádným jiným mužem nikdy nesouložila, stačí na důkaz, že souložení se žalovaným stalo se v době kritické.

První stolice zamítnula paternitní žalobu, jelikož nemanž. matka při porodu zemřela a žádného jiného přímého důkazu o její souloži s žalovaným není. Stolice odvolací připustila důkaz svědky o výroku nemanž. matky, kterýmž jakožto otce svého dítěte žalovaného označila a změnila rozsudek prvé stolice po návrhu žalobním.
Důvody rozhodovací:
Žalobkyně domáhá se zrušení naříkaného rozsudku z důvodu vadnosti a neúplnosti řízení, jež brání vynesení správného rozsudku, poukazujíc při tom na tu okolnost, že prvním soudcem nebyl připuštěn důkaz výslechem stran o tom, že žalovaný s nemanž. matkou v kritické době tělesně obcoval, a také že nepřipuštěn byl důkaz výslechem v žalobě navržených svědků, kteří dosvědčiti měli, že nemanž. matka vůči nim žalovaného nemanž. otcem dítka označila.
Namítka tato jest zajisté oprávněna, ježto nebylo možno předvídati, jaké okolnosti navrženými svědky budou prokázány a zda jimi sporná věc nenabude náležitého objasnění.
Proto také soud odvolací připustil žalobcem nabízené důkazy výslechem svědků a vyslechnuv je za účelem urychlení řízení a uvarování značnějších útrat, rozhodnul ve smyslu § 496. posl. odst. 2. c. ř. s. ve věci samé.
Na základě přísežných výpovědí svědků, kteří potvrdili, že nemanž. matka na smrtelném loži na jich otázku, jsouc při dobrém rozumu, odpověděla, že žalovaný jest otcem dítka, a že s nikým jiným než s ním žádného takového poměru neměla, dále pak na základě výpovědi matky nebožky, že vůči ní dcera její hned jakmile u ní těhotenství zpozorovala, označila otcem žalovaného a konečně ve spojení s uvedeným i na základě té okolnosti svědky potvrzené, že žalovaný jednou časně z rána a jednou kolem 8. hodiny večer ve společnosti nemanž. matky byl viděn, dospěl odvolací soud ku přesvědčení, že žalovaný skutečně s matkou nemanž. dítěte v kritické době tělesně obcoval, a že jej za otce nemanž. dítka pokládati sluší.
Neboť, byť i nebyla přesně zjištěna doba, ve které tělesné obcování státi se mělo, nelze přec nikterak pochybovati o pravdivosti výpovědi nebožky, která na smrtelné posteli, při plných ještě smyslech, vědouc, že blíží se konec jejího života, prohlásila určitě, že s jiným než se žalovaným žádného takového poměru neměla a žalovaného otcem určitě označila. Venkovské děvče, poměrně mladé, jistě nábožensky cítící, zajisté nebylo s to, aby den po přijetí svátostí umírajících, jsouc si vědomo vážnosti okamžiku a připravujíc se na cestu před trůn soudce nejvyššího, vědomě potvrdilo něco, co nesrovnává se s pravdou!
Je-li pak tato okolnost podporována ještě zejména výpovědí matky nebožky, které hned při začátku svého těhotenství tato oznámila, že otcem nemanž. dítka, jež naroditi se má, jest žalovaný, pak jistě nemůže býti nejmenší pochyby, že otcem nemanž. dítka žalovaný také skutečně je.
Nejv. soud rozhodnutí II. stolice potvrdil.
Důvody:
Podle odst. I., § 272. c. ř. s. má soud, pečlivě přihlédaje k výsledkům veškerého jednání a provedených důkazů, podle volného uvážení posouditi, zda-li některé skutkové udání pokládáno býti má za pravdivé či nikoli. Tím mělo, jak ve vládních motivech k osnově civ. řádu. soud. zřejmě je vysloveno, odstraněno býti veškeré zúžování soudcova vnímání a usuzování a nebylo tudíž také žádné příčiny, činiti v zákoně zmínku o rozdílu mezi přímým a nepřímým důkazem a uznati výslovně — jako se to na př. ještě v zákoně o řízení bagatelním (§ 34. říz. bag.) stalo, že je nepřímý důkaz přípustným.
Dle toho nemůže o tom býti pochybnosti, že jest soud podle zákona úplně oprávněn za to míti, že je důkaz o skutkové okolnosti pro spor rozhodné, v konkretním případě o skutku soulože v kritické době (§ 163. obč. z.) proveden tehdy, byly-li prokázány skutkové okolnosti, z nichž při správném závěru okolnost, která se má prokázati, vyplývati musí, anebo přece s pravděpodobností vyplývati může (praesumptio facti, obecná domněnka).
Že pak okolnost, kterou vzal odvolací soud za prokázanou, dle které nemanž. matka označila na smrtelné posteli, krátce po přijetí sv. svátosti umírajících u přítomnosti tří svědků, zvláště za tím účelem přivolaných, tedy ve slavnostní formě, žalovaného jakožto otce nemanž. dítěte, jež porodila a dle které zároveň ujistila, že se žádným jiným mužem nikdy nesouložila, zajisté připouští zároveň závěrku, že žalovaný s matkou dítěte toho v zákonné lhůtě tělesně obcoval, o tom nemůže býti zajisté žádné pochybnosti a nelze tudíž procesualní přípustnost tohoto důkazu indiciemi popírati.
Je-li však tomu tak, pak měl odvolací soud na vůli, zkoumati, je-li vzhledem ku výsledkům provedeného důkazu nepřímého zapotřebí ještě prováděti přímý důkaz výslechem stran čili nic.
Odvolací soud byl tudíž oprávněn, pominouti provádění tohoto subsidierního důkazu (§ 378. al. 2. c. ř. s) a to v tomto případě tím spíše, poněvadž o rozhodné okolnosti by byl mohl vyslechnut býti toliko žalovaný, nikoliv však také strana žalující, jež byla k důkazu povinna (§ 374. c. ř. s.).
Nelze tedy spatřovati v tom, že byl pominut výslech stran, vadu řízení odvolacího, jaká jest označena v § 503. čís. 2. c. ř. s. avšak právě tak nelze spatřovati nesprávné právní posouzení věci v tom, že byly připuštěny důkazy svědky, nabídnuté stranou žalující. Dovolání, které spatřuje v posléz uvedené okolnosti opodstatněný dovolací důvod č. 4., zneuznává naprosto jeho podstatu a procesualní význam.
Neboť jen tehdy by tu mohl býti zmíněný právě důvod odporu, kdyby bylo na zjištěný skutkový děj nesprávně použito ustanovení práva materialního, k nimž v konkretním případě přihlížeti dlužno.
(Rozh. z 17. září 1907 č. 10853.)
Bl.

Citace:

Processualní význam výpovědi před svědky na smrtelné posteli učiněné.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 3, s. 156-159.