NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Čís. 54.

Dle § 5 zákona ze dne 31. prosince 1877 čís. 3 ř. z. z roku 1878 lze ihned v zasedání neveřejném vyhověti zmateční stížnosti státního zástupce do rozsudku sborového jako nalézacího soudu, jímž prohlásil se nepříslušným proto, že čin pro těžší prý kvalifikaci patří na soud porotní.
(Rozh. ze dne 13. května 1919, Kr I 137/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl, zajistiv se souhlasem generální prokuratury, dle § 5 zákona ze dne 31. prosince 1877 čís. 3 ř. z. z roku 1878 ihned v zasedání neveřejném o zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského jako nalézacího soudu v Chebu ze dne 25. února 1919, jímž tento krajský soud prohlásil se dle § 261 tr. ř. nepříslušným ku projednání a rozhodnutí trestní věci proti Richardu F. pro zločin krádeže ve smyslu §§ 171, 174 Ic tr. z., a, zrušiv v odpor vzatý rozsudek, odkázal věc dle § 288 č. 2 tr. ř. zpět do prvé stolice k opětnému projednání a rozhodnutí. Ve věci samé vycházel zrušovací soud ze stanoviska, že obžalovaného lze bráti v zodpovědnost jen za věci, jím při plenění krámů odcizené v hodnotě 2000 K, nikoli však, jak mínil nalézací soud za vše, co při plenění bylo odcizeno a co ovšem 2000 K daleko převyšuje. Po stránce formální podotkl zrušovací soud toto:
Rozhodnutí soudu zrušovacího stalo se vedle § 5 novely k tr. ř. z roku 1877 v neveřejném zasedání, poněvadž zmateční stížnost státního zastupitelství, jež určena jest zabrániti, by obviněný nemohl býti trestán dle vyšší trestní sazby § 179 tr. z. těžkým žalářem od 3 do 10 let, podána byla ve prospěch obžalovaného.

Citace:

Čís. 287. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 395-396.