NPD documents search: Sociální revue, 7 (1926) - Zřízení komise pro technickou a zdravotní ochranu osob výdělečně činných.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věcech finančních.

I.
Poplatek ze smlouvy postupní.
—- Daň darovací: I. Jestliže rodiče postoupili svým dětem nemovitosti za dohodnutou cenu v určité výši, z níž část měla býti podle smlouvy na požádání postupujících hotově zaplacena a zbytek měl býti vyrovnán závazkem nabyvatelů vyhradili postupujícím doživotní požívací právo k uvedeným nemovitostem, dlužno hodnotu této vyhrazené služebnosti jakožto vedlejšího plnění stanoviti podle § 16 lit. c) popl. zákona. — II. Ustanovení dodatku k sazbě § 3 zák. čís. 31/1920, že při darech movitých věcí jest poplatnost nezávislá na sepsání listiny (listinném osvědčení), neplatí o právních jednáních, jež je toliko posuzovati jako dary podle § 31 cís. nař. č. 278/1915, tudíž ani o poskytnutí věna nebo výbavy osobami k tomu po zákonu povinnými.
(Nález z 21. září 1934 č. 17786, č. 7231 Bohuslav.)
Smlouvou z 3. května 1929 postoupili manželé А. а V. L. synům E. a R. L. usedlost H., pozůstávající z obytných budov a z řady pozemků, za dohodnutou cenu trhovou 617500 Kč. Cena ta byla zúčtována takto; kupitelé se zavázali částku 200.000 Kč, kterou prodavatelé dluhovali V. F-—ové, této zaplatiti, kdykoli o to prodavatelé požádají. Dále vyhradili kupitelé prodatelům na dobu jejich života plné požívací právo k prodaným nemovitostem podle §§ 509 a násl. o. z. s., jež bylo ve smlouvě oceněno 417500 Kč. Dalším řízením bylo zjištěno, že V. F. je manželská dcera prodatelů a že prodatelé jí dluhovali obnos 200000 Kč jako před provdáním přislíbené vybavení a že se tento slib nestal písemně.
Platebním rozkazem z 13. ledna 1930 zpoplatnilo okresní finanční ředitelství smlouvu úvodem podanou takto: 1. nemovitostní poplatek z okrouhlého základu 617520 Kč, 18525 Kč 60 hal., 2. z částky 262825 Kč daň darovací 12318 Kč, 3. z částky (ve prospěch V. F—ové) 200000 Kč daň darovací 10275 Kč. kvýpočtu částky 262825 Kč, uvedené sub 2), dospělo okresní finanční ředitelství tímto postupem: doživotní požívací právo prodatelů, oceněné podle § 20 nařízení č. 278/1915 jednou čtvrtinou hodnoty 617500 Kč, další plnění 300 Kč, plnění V. F—ové 200000 Kč, celkem 354675 Kč, odečteno od 617500 Kč dává 262825 Kč. Rekurs obracel se proti předpisu obou daní darovacích, uváděje v podstatě toto: ocenění požívacího práva částkou 154375 Kč je nesprávné. Trhová smlouva s výhradou požívacího práva spadá pod saz. pol. 16/106 a ustanovení § 16 popl. zák. a je tudíž na místě ocenění 15násobkem jeho roční hodnoty, což odpovídá se zřetelem na roční výnos pachtovného z usedlosti té doby placeného a činícího méně než 38000 přesně 417500 Kč. Není tu tedy obohacení. Rovněž byla neprávem předepsána daň z obohacení (z 200000 Kč) dceři postupujících, poněvadž tu jde o dluh těchto vůči dceři, totiž o ústně přislíbené vybavení dcery prodatelů, které jsou rodiče povinni poskytnouti podle občanského zákona. Dcera odstupujících nebyla na smlouvě zúčastněna a nestihá ji žádné ručení ohledně této daně darovací. Konečně není zákonného ustanovení, podle něhož strany jsou povinny oznámiti do 8 dnů zánik práva požívacího bernímu úřadu.
Rozhoduje o stížnosti, zastávající v podstatě stanovisko, uplatněné v rekursu, soud uvážil:
Na sporu je otázka, zdali právní jednání, osvědčené smlouvou z 3. května 1929, jest darování, t. j. bezúplatným propůjčením nebo postoupením, resp. bezúplatným vzdáním se majetkových práv ve prospěch st-lů E. a R. L. ve smyslu § 30 cís. nař. č. 278/1915 a zák. č. 337/21 Sb. z. a n. V té příčině považuje soud za rozhodný úmysl stran, jak se jeví jmenovitě z obsahu uvedené smlouvy, jehož správnost nebyla úřadem nijak popřena. Podle něho prodali manželé L. shorauvedeným St-lům nemovitosti ve smlouvě té uvedené za dohodnutou cenu 617500 Kč, na kterou se zavázali st-lé kdykoliv o to manželé L. požádají, V. F—ové hotově částku 200000 Kč, kterou jí manželé L. dluhovali. Již z toho je patrno, že o nějakém úmyslu darovacím nebo bezúplatném propůjčení, postoupení nebo vzdání se práv, příslušejících do té doby manželům L. k předmětu smlouvy, ve prospěch shora uvedených st-lů nemůže býti řeči. Podle dalšího obsahu smlouvy byl zbytek ceny trhové vyrovnán závazkem st-lů vyhraditi manželům L. doživotní požívací právo k uvedeným nemovitostem. Soud nemá tudíž pochyby o tom, že v daném případě jedná se podle úmyslu stran o smlouvu trhovou o usedlost H. s výhradou požívacího práva ve prospěch poživatelů.
Podle pozn. 1 k saz. pol. 65 jest za základ poplatku při smlouvách trhových vzíti smluvenou hotovost se všemi vedlejšími plněními tedy v daném případě částku 200000 Kč spolu s hodnotou služebnosti požívání prodatelům vyhražené. Hodnotu této služebnosti jest pak podle předpisu § 16 lit. c) popl. zák., ježto jest vyhrazena na dobu života dvou osob, oceniti 15násobkem hodnoty ročního plnění. St-lé tvrdili již v rekursu a také ve stížnosti, že tomuto ocenění odpovídá právě zbytek trhové ceny per 417500 Kč, a uváděli proto konkrétní skutečnosti. Zda tomu tak ve skutečnosti je či nikoliv, žal. úřad nešetřil, vycházeje z právního názoru, že v daném případě ustanovení § 16 lit. c) nepřichází vůbec v úvahu.
Tento právní názor jest však, jak dovoženo, mylným.
Pokud jde o zdanění částky 200000 Kč daně darovací, jest uvésti toto:
Shora cit. § 30 cís. nař. č. 278/15 uvádí, jak řečeno, že darem se rozumí bezúplatné propůjčení nebo postoupení, dále vzdání se majetkových práv. V § 31 se pak praví: „Jako darování podle toho cís. nař. buďtež posuzovány: 1.. . obzvláště též poskytnutí věna nebo výbavy osobou, jež jest k tomu povinna podle občanských zákonů.“ Podle dodatku k sazbě pro poplatky darovací a dědické č. 31/1920 Sb. jest ovšem při darech movitých věcí poplatnost nezávislou na sepsání listiny (v listinném osvědčení), leč tento soud, vykládaje toto ustanovení, judikuje ustáleně (srov. Boh. F 1779, 1890, 2672, 2824 a j.), že neplatí o právních jednáních, jež jest toliko posuzovati jako dary podle § 31 cís. nař. č. 278/1915, tudíž ani o poskytnutí věna nebo výbavy osobami k tomu po zákonu povinnými.

Citace:

Poplatek ze smlouvy postupní. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 10, s. 103-103.