NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Č. 12015.

Zaměstnanci veřejní: Pojem »jmenování« ve smyslu ustanovení § 212 odst. 2 zák. č. 103/1926 Sb.
(Nález ze dne 9. září 1935 č. 17673/35.)
Prejudikatura: Boh. A 10604/33, 9028/31.
Věc: lng. Karel J. v P. (adv. Dr. Vlád. Říha z Prahy) proti zemskému výboru v Praze o převod podle zák. č. 103/1926 Sb.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Dekretem městského úřadu v P. ze 6. dubna 1925 sděleno bylo Karlu J., asistentu městské elektrárny, že se obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 19. března 1924 usneslo vzhledem k zák. č. 394/1922 Sb. převésti jej z dosavadního požitkového systému na jednotný požitkový a postupový systém podle norem platných pro zaměstnance státní a zařaditi jej dnem 1. ledna 1924 do skupiny C, VIII. hodn. tř., 3. stupně úředníků státních se všemi platovými nároky této skupiny a hodn. třídy nyní platnými, neb napříště zákony neb ví. nařízeními doplněnými neb změněnými. Pod bodem VII. dekretu uvedeno: »Zvýšení Vašeho nynějšího služného a další postup časový (zákonný) nastane dne 1. srpna 1925 do 1. stupně VII. hodn. třídy, a v dalším bude se říditi přesně ustanoveními, platnými pro časový a zákonný postup státních úředníků skupiny C ve smyslu služ. pragm. z 25. ledna 1914 č. 15/1914 ř. z. §§ 50—55 a zák. a vl. nař. ji doplňujících neb měnících.«
Výměrem z 9. července 1925 sdělila městská rada Karlu J., že se ve schůzi dne 8. července 1925 usnesla »schváliti, že dnem 1. srpna 1925 vstupuje do VII. hodn. třídy prvý stupeň« a že se tím požitky jeho upravují, jak následuje ...
Provádějíc zák. č. 103/1926 Sb. a vycházejíc z toho, že dosud byl Karel J. zařaděn do skupiny C, hodn. třídy VII., stupeň 1., zařadilo obec. zastupitelstvo st-le usnesením z 25. září 1925 od 1. ledna 1926 do služeb. třídy II., plat. stupnice 5., stupně služného b).
Okr. výbor v Písku úpravu tuto neschválil, ježto jak v požitcích, tak v započtené služební době přesahuje meze stanovené §em 212 plat. zák.
Odvolání z toho podané zamítl zem. výbor v Praze nař. rozhodnutím podstatně z těchto důvodů: »Za jmenování podle platných předpisů možno uznati pouze propůjčení služebního místa úřednického se všemi právy a povinnostmi s takovým místem spojenými. Obecní zastupitelstvo usnesením z 19. března 1924 provedlo úpravu služebního poměru v tom směru, že zařadilo st-le do VIII. hodn. tř., a stanovilo, že zvýšení služného a další časový postup nastane dne 1. srpna 1925 do VII. hodn. třídy 1. stupně. Usnesení měst. rady z 8. července 1925, jímž byt st-li přiznán časový postup ve smyslu cit. usnesení zastupitelstva k 1. srpnu 1925 do 1. stupně VII. hodn. tř., znamená toliko zvýšení služného, nikoli však propůjčení služebního místa zmíněné hodn. třídy se všemi právy a nároky. I kdyby se připustilo, že obecní zastupitelstvo při svém usnesení z 25. září 1926 vycházelo z výjimečného ustanovení § 212 odst. 2 plat. zák., mohlo přihlédnouti pouze k tomu, že st-l usnesením zastupitelstva z 19. března 1924 byl zařazen toliko do VIII. hodn. tř. s pouhým časovým postupem k 1. srpnu 1925. Parifikaci na tomto podkladě provedenou dojde se nikoli k 5. plat. stupnici, stupni b), nýbrž jen k 6. plat. stupnici, stupni e).
O stížnosti, podané k nss-u, bylo uváženo: — — —
Ve věci samé má stížnost za to, že st-l byl jmenován úředníkem VII. hodn. třídy usnesením obecního zastupitelstva z 19. března 1924 a poukazuje v tom směru na slova dekretu ze 6. dubna 1925: »Zvýšení nynějšího služného a další postup časový (zákonný) nastane 1. srpna 1925 v VII. hod. třídě 1. stupně.« Ani toto stanovisko stížnosti neobstojí po právu.
Jak nss vyložil již v nál. Boh. A 9028/31, nemůže sice dohlédací úřad podle § 212 odst. 4 zák. č. 103/1926 Sb. brániti veřejnoprávní korporaci (obci) v tom, chce-li při úpravě platových poměrů svého zaměstnance vycházeti ve smyslu 2. odst. cit. předpisu z nároků nabytých jmenováním, je však oprávněn zkoumati, jde-li skutečně o nároky nabyté »jmenováním« a nebylo-li zaměstnanci na této basi poskytnuto více než co mu z ní po zákonu vyplývá. Žal. úřad zahrnuje pod pojem »jmenování« takový akt správní, kterým se propůjčuje služební místo úřednické se všemi právy a povinnostmi spojenými s takovým místem; má však zato, že tuto právní povahu, pokud jde o VII. hod. třídu, usnesení obce P., z něhož st-l své nároky dovozuje, nemá. Stížnost netvrdí, že by výklad, jaký dává žal. úřad pojmu jmenování, odporoval úmyslu zák. a musil proto i nss, který ostatně v nál. Boh. A 10604/33 vymezil právní pojem ten v podstatě shodně s názorem nař. rozhodnutí, vycházeti od definice té. Podle této je propůjčení služebního místa úřednického jedním z kvalifikačních znaků »jmenování« ve smyslu § 212 odst. 2 plat. zák. Tento znak nelze však nahraditi pouhým zabezpečením zákonného postupu do platu vyšší hodn. třídy a nelze proto přiznati ani správnímu aktu, který zvýšení takové zaměstnanci zaručuje, právní povahu aktu jmenovacího. Lze sice připustiti vzhledem k vývodům právního zástupce st-le při veřejném ústním líčení, že jmenování samosprávných úředníků ve smyslu § 212 odst. 2 plat. zák. nepředpokládá akt jako jmenování výslovně označený, avšak za všech okolností nutno trvati na tom, aby z obsahu aktu bylo seznatelno, že in concreto šlo o jmenování, tedy o akt, kterým se obecnímu úředníku poskytují nejen požitky, nýbrž i určité vymezené služební postavení (místo) v organismu obecní služby.
Jak patrno ze znění dekretu ze 6. dubna 1925, uvádí se v něm, že zvýšení nynějšího služného a další postup časový (zákonný) nastane 1. srpna 1925 v VII. hodn. třídě 1. stupně a v dalším bude se říditi přesně ustanoveními platnými pro časový postup a zákonný postup státních úředníků skupiny C ve smyslu služební pragmatiky č. 15/1914 ř. z. a zákonů a nařízení je doplňujících neb měnících. Nepropůjčuje tedy dekret st-li služební místo úřednické VII. hodn. třídy, nýbrž konstatuje toliko, kdy nastane zvýšení služného časovým postupem býv. plat. systému státně-zaměstnaneckého. Není tedy »jmenováním« ve smyslu 2. odst. § 212 zák. č. 103/1926 Sb. Správnost tohoto výkladu podporuje i ostatní obsah uvedeného dekretu, který hned ve svém úvodu zdůrazňuje, že obec provedla změnu dosavadního požitkového systému a zavedla jednotný požitkový a postupový systém podle norem toho kterého času platných pro úředníky státní, a to pro úředníky skupiny C, do které je st-l zařazen. Dekret výslovně dokládá, že »dosavadní služební postavení, pokud dekretálně bylo st-li propůjčeno, zůstává beze změny a že st-li přísluší titul asistent«.
Z toho, co uvedeno, vysvítá, že žal. úřad ve shodě se spisy právem popřel, že byl st-l jmenován do VII. hodn. třídy a že proto obec při převodu jeho do platu zák. č. 103/1926 Sb. nemohla vycházeti z platových práv spojených s jmenováním úředníka do VII. hodn. třídy.

Citace:

č. 3859. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 282-284.