Čís. 1285.

K dokonání krádeže stačí, byla-li věc vzata z moci dosavadního majitele věci a ukryta na místě, o kterém vlastník věci nevěděl, třebas držba pachatelova nebyla dosud zabezpečena.
(Rozh. ze dne 6. října 1923, Kr I 265/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované do rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. prosince 1921, pokud jím byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem krádeže dle §§ 171, 176 II. b) tr. zák.
Důvody:
Právní posouzení věci jest bezvadné. Rozsudek zjišťuje, že obžalovaná teprve při domovní prohlídce, když pozorovala, že je prozrazena, vzala pokrývku z truhly a odevzdala ji poškozenému. K dokonání krádeže vyžaduje zákon v §u 171 tr. zák. odejmutí věci z cizí držby, pod níž v trestně právním smyslu vyrozumívá se fakticky poměr, záležející v tom, že někdo má věc ve své moci, takže s ní může dle libosti nakládati a osoby třetí z toho vyloučiti. Předpokladem dokonané krádeže je proto, by věc z moci dosavadního majitele přešla v moc zlodějovu. To se stalo v tomto případě tím, že obžalovaná vzala pokrývku ve zlodějském úmyslu z dosavadního místa jejího uschování a ukryla ji na místě, o kterém vlastník věci nevěděl. Takto zjednala si moc nad pokrývkou, tedy možnost, s ní nakládati, kterážto možnost byla odňata dosavadnímu vlastníku následkem jejího odejmutí a neznalosti místa, kde byla nyní schována. Držba ukradené věci nebyla sice v době odhalení činu ještě zabezpečena. Avšak odnětí držby bylo ukrytím věci uskutečněno a tím krádež dokonána. Dle zákona není zapotřebí, by zloděj odnesl věc z místnosti jejího majitele a zajistil si zcela moc nad věcí nabytou. Může tudíž zakládati dokonanou krádež i pouhé ukrytí věci na místě činu, jen když je tím majiteli věcí odňata možnost, s ní vládnouti. Tomu tak bylo v tomto případě, lede obžalovaná schovala pokrývku na místě, jejímu zaměstnavateli neznámém, třeba se to stalo v jeho domě. Tytéž úvahy jsou směrodatnými i ohledně krádeže vajec, jež obžalovaná vzala na půdě a uschovala je dílem ve své posteli, dílem v ruční tašce, ukryté za truhlou, a nemůže býti řeči o pouhém beztrestném jednání přípravném.

Citace:

č. 1285. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 388-388.