— Č. 8737 —
939
Č. 8737.
Obecní volby: I. Jakákoliv úchylka od náležitostí kandidátní listiny v § 25 ob. řádu vol. předepsaných nezakládá již sama o sobě vadu, která mohla míti vliv na výsledek volby (§56). — II. Uplatňuje-li volební zmocněnec jedině požadavek, aby kandidát, jenž se kandidatury vzdal, byl z kandidátní listiny odstraněn, aniž provádí nominaci kandidáta jiného, jenž kandidáta vzdavšího se má nahraditi, resp. aby kandidátní listina pro vzdání se všech v ní navržených kandidátů nebyla vydána, neuplatňuje právoi, příslušející mu podle § 24 ob. řádu volebního.
(Nález ze dne 12. září 1930 č. 13929).
Věc: Martin H., Jan O. a Josef S. v M. proti zemské správě politické v Brně o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 16. října 1927 konala se v obci M. volba obecního zastupitelstva, a to podle zásady relativní většiny. Při této volbě bylo odevzdáno podle protokolu 418 hlasů, z nichž uznáno platnými 413 hlasů, kdežto pět hlasů prohlášeno za neplatné, čtyři z nich, odevzdané pro kandidátní listinu č. 2 Čsl. domkářské malozemědělské strany, proto, že nebyly opatřeny razítkem obecního úřadu. Při volbě obdržely: Kandidátní listina č. 1. komunistické strany Čsl. 8 hlasů, kandidátka č. 2. Čsl. domkářské malozemědělské strany 128 hlasů, č. 3. spojená kandidátní listina koaličních stran 279 hlasů, pročež prohlášeni za zvolené podle principu relativní většiny kandidáti volební skupiny č. 3.
Proti této volbě byly podány námitky dnešními st-li a bylo v nich uplatňováno:
V námitkách Martina Hl.:
1. Dne 1. října 1927, tedy ve volné lhůtě, dostavili se na obecní úřad v M. všichni kandidáti volební skupiny strany komunistické a v přítomnosti zmocněnce komunistické kandidátky Martina Hr. všichni se kandidatury na komunistické kandidátce vzdali. Tomu byl přítomen též zmocněncův náhradník kandidátky domkářsko-malozemědělské Jan O. a Alois K., oba z M. Domnívali jsme se proto, že kandidátka strany komunistické nebude voličům předložena a v tom smyslu jsme také veřejnost informovali a pro volbu kandidátky komunistické nebylo agitováno. Přes tuto resignaci byly kandidátky strany komunistické obecním úřadem vydány a voličům 3 dny před volbami rozdávány. Tu teprv vešlo ve známost, že resignace komunistických kandidátů není vzata úřadem (neznámo kterým) — Č. 8737 —
940
k vědorru a pro krátkost času nebylo možno pro komunistickou kandidátku agitovati, což má nesmírný význam na výsledek voleb. Komunistická strana jsouc takto vehnána do zmatků a poněvadž po celou dobu tvrdila, že kandidáti komunističtí resignovali, musila vydati v poslední chvíli svůj projev písemně a agitovati pro kandidátku domkářů a malozemědělců, čímž se zmatek mezi voliči ještě více zvýšil. Kandidáti měli býti včas úřadem upozorněni, že jejich resignace není vzata na vědomí, aby mohli včas pro svou kandidátku agitovati.
2. Dle § 24 obecního volebního řádu odstavce 1. může zmocněnec volební skupiny na kandidátní listině prováděti určité změny do desíti dnů před volbami. V M. to nebylo možno, poněvadž starosta obce dne 6. října 1927 u příležitosti resignace komunistických kandidátů prohlásil, že kandidátky jsou již po dva dny na osp. Tím byli zmocněnci o své právo zkráceni, a nebylo možno kandidátky v zákonné lhůtě upravovati.
3. Dle § 23 téhož zák. mají býti pozváni zmocněnci kandidátních listin k nahlédnutí a přednesení námitek proti kandidátním listinám. Zmocněnec strany komunistické M. Hr. dostavil se omylem místo do místnosti starosty C., do místnosti hostinského C. v M., a tímto omylem zaviněno, že nebyl účasten schůze místní komise a zmocněnců dne 4. října 1927 v obecní kanceláři konané. Avšak ani náhradník zmocněncův přítomen nebyl. Zmocněnec za kandidátku domkářsko-malozemědělské strany ani jeho náhradník však pozváni nebyli a tak se stalo, že na kandidátce č. 3 (spojených koaličních stran) kandidoval Václav C. jako malorolník, ač ve skutečnosti, přihlížeje k místním poměrům, platí za majetného rolníka. Toto označení mohlo vykonati vliv na malorolníky a mohlo míti za následek jiné volební výsledky.
4. V den voleb dne 16. října o půl osmé hodině ráno, tedy půl hodiny před volbami, obecní strážník vybízel obecním bubnem všechny stoupence strany lidové k odevzdání hlasů ve prospěch kandidátky č. 3, na níž kandidoval dosavadní starosta C. Tato úřední agitace měla rozhodně vliv na volební výsledky.
5. Ježto již od začátku vypsání voleb bylo z místa obecního úřadu, jak se domníváme, na voliče působeno (na příklad byli jednotliví voličové voláni na obecní úřad za různými záminkami a zde byly vedeny rozpravy ve prospěch kandidátky starosty obce), žádáme o zrušení volby.
V námitkách Jana O.:
1. Starosta obce do 3 dnů, jak § 23 vol. řádu nařizuje, nepovolal zmocněnce ani jeho zástupce volební skupiny domkářsko-malozemědělské, by tento mohl kandidátní listiny přehlédnouti a o námitkách se vyjádřiti.
2. Dne 6. října 1927 dostavil se zástupce zmocněnce volební skupiny Jan O. na obecní úřad, chtěje provésti určité změny v kandidátní listině číslo 2, což mu nebylo možno, protože starosta obce mu sdělil, že kandidátní listiny jsou již dva dny odeslány na politickou správu v P. Rovněž toto předčasné odeslání kandidátních listin na politickou správu odporuje § 24 obec. vol. řádu odstavce 1. — Č. 8737 —
941
3. Obecní úřad, resp. starosta obce Václav C., který kandiduje na kandidátní listině č. 3., dovolil vybubnovati straně lidové obecním stážníkem na obecní buben, aby voličové volili kandidátku č. 3, na které jsou uvedeni kandidáti strany lidové, a plakátky, které byly v sobotu večer dne 15. října 1927 rozdávány, že jsou na oklamání voličů. Tímto použitím obecního bubnu těsně před volbami k agitaci jedné strany jsou poškozeny volební skupiny druhé, protože občané zdejší obce mají k rozhlasu obecního bubnu důvěru.
4. Tím, že byla rozdána obecním úřadem kandidátní listina č. 1 strany komunistické přes to, že se její všichni kandidáti své kandidátky 6. října 1927 vzdali, jak sami prohlásili, utrpěly ostatní volební skupiny včetně domkářsko-malozemědělské úbytek hlasů tím, že voličové odevzdali hlasy též na kandidátku číslo 1.
V námitkách Josefa S.:
1. Voličům bylo rozdáno několik kandidátních listin č. 2 domkářskomalozemědělské volební skupiny, které nebyly vůbec obecní pečetí označeny, což podle § 25 obec. vol. řádu jest důvodem neplatnosti volby. Tímto způsobem přichází zmíněná vol. skupina o 4 hlasy. Ježto tyto otisky úředního razítka nechyběly na kandidátních listinách 1 a 3 ani v jednom případě, možno z tohoto souditi, že jde snad o úmyslnost.
2. Tisk kandidátních listin č. 2 v označení adresy vyrabitele jest značně větší, než tisk na kandidátních listinách č. 3, což nevyhovuje § 25 obec. vol. řádu.
3. Kandidátní listiny č. 2 jsou o 4 až 5 mm užší, což každý volič může sám rozpoznati. Tato úprava kandidátních listin příčí se § 25 obec. vol. řádu.
4. Obecní razítko na kandidátních listinách nebylo na stejných místech kandidátních listin otisknuto, jak § 25 obec. vol. řádu nařizuje, což vzbuzuje dojem, že kandidátní listina byla tím znamenána. Nař. rozhodnutím nevyhověla zsp v Praze těmto námitkám.
O stížnostech nss uvážil:
Námitky 1. a 2. Martina Hl. a 2 Jana O. zamítl žal. úřad z důvodu, že po konečné úpravě kandidátních listin, k níž může dojiti ještě dříve než 10 dnů před volbou, není dovoleno, aby na kandidátních listinách byly prováděny změny, v daném případě pak že konečná úprava byla provedena již dne 4. října 1927, takže jednak nebylo lze přihlížeti k resignaci kandidátů z kandidátní listiny č. 1, jež byla oznámena sice ještě 10. den před volbou, avšak teprve po provedené konečné úpravě, jednak nebylo možno po 4. říjnu 1927 prováděti z téhož důvodu na kandidátních listinách jakékoli změny.
Proti tomuto názoru brojí stížnosti námitkou, že konečná úprava kandidátních listin nesmi býti právem provedena před 10. dnem před volbou, poněvadž do tohoto dne má volební zmocněnec podle § 24 odst. 1 obec. řádu vol. právo vykonati vliv na definitivní úpravu kandidátních listin, a nemůže býti o toto právo připraven tím, že se konečná úprava kandidátní listiny provede před desátým dnem před volbou.
Stalo-li se tak v konkrétním případě přece, byl zmocněnec strany komunistické připraven o právo provésti na kandidátní listině č. 1 změnu, — Č. 8737 —
záležející v tom, že by byla vzata na vědomí skutečnost, že se všichni kandidáti z kandidátní listiny č. 1 kandidatury vzdali, následkem čehož by tato kandidátní listina nebyla vůbec vyhlášena, rozmnožena a voličstvu jako hlasovací lístky vydána. Mimo to byli zmocněnci strany č. 1 a 2 připraveni o právo provésti na kandidátních listinách jakékoliv jiné změny.
Tyto námitky neuznal nss důvodnými.
Ustanovení 1. odstavce § 24 obec. řádu vol., jenž jest nadepsán: »změny v kandidátních listinách«, praví, že když se kandidát vzdá, zemře, ztratí volitelnost nebo jest škrtnut (§ 22), může volební zmocněnec volební skupiny doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, což se státi musí nejdéle 10. den před volbou.
Z ustanovení toho jasně vyplývá, že změna v kandidátní listině ve smyslu tohoto předpisu záleží v tom, že místo kandidáta na kandidátní listině původně uvedeného zapíše se kandidát jiný. Jedinou podstatou oprávnění volebního zmocněnce podle § 24 jest tedy nominovati za podmínek zde uvedených nového kandidáta, nikoli však domáhati se jen odpadnutí kandidáta původně na kandidátní listině uvedeného. Proto také zmocněncovo právo podle § 24 může býti porušeno jen tehdy, jestliže, ač jsou dány podmínky zde uvedené, jest mu bráněno provésti nominaci nového kandidáta, nikoli také tenkráte, když není vyhověno jeho požadavku, jehož obsahem jest jedině to, aby určitý kandidát byl z kandidátní listiny odstraněn, poněvadž se na př. kandidatury vzdal.
Uplatňuje-li proto volební zmocněnec jedině požadavek, aby kandidát, jenž se kandidatury vzdal, byl z kandidátní listiny odstraněn, aniž provádí nominaci kandidáta jiného, jenž kandidáta vzdavšího se má nahraditi, neuplatňuje právo příslušející mu podle § 24 ob. řádu vol. Nejde tu prostě o případ tohoto předpisu.
Pokud tedy stížnosti spatřují vadu řízení volebního v tom, že nebylo vyhověno požadavku volebního zmocněnce volební strany č. 1, jenž nechtě jmenóvati kandidáty nové, domáhal se jen toho, aby vzata byla na vědomí resignace kandidátů jeho volební strany a aby tak kandidáti se vzdavší byli z kandidátní listiny odstraněni, což prakticky rovnalo by se odvolání kandidátní listiny, k němuž zmocněnec podle obec. řádu vol. práva nemá, jest jasno, že odmítnutím požadavku toho nebylo porušeno zmocněncovo právo podle cit. § 24, jenž nějaké právo tohoto obsahu zmocněnci nezakládá, dávaje mu jen oprávnění v určitých případech nové kandidáty jmenovati.
Nechtěl-li tak volební zmocněnec strany č. 1, jak st-lé sami uznávají, učiniti, nezběhla se vytýkaným postupem žádná vada vol. řízení ve smyslu cit. § 24, a jsou proto nahoře uvedené stížnostní námitky, pokud v této relaci spatřovaly důvod pro zrušení volby, již z této příčiny bezdůvodný.
Ke stížnosti Jana 0.:
Námitku č. 1, že starosta obce proti předpisu § 23 obec. řádu vol. nepovolal zmocněnce volební skupiny domkářsko-malozemědělské nebo jeho zástupce, aby mohli přehlédnouti kandidátní listiny a vyjádřiti se — Č. 8737 —
943

o námitkách, zamítl žal. úřad z důvodu, že námitka ta neuvádějíc, o kterých námitkách a o které kandidátní listině byl by se uvedený zmocněnec vyjádřil, nemohla poskytnouti podkladu pro úsudek, zda vytýkané nepřizvání jmenovaného zmocněnce mohlo míti vliv na výsledek volby, a nelze k ní proto přihlížeti.
Proti tomuto stanovisku žal. úřadu uplatňuje stížnost, že předpis § 23 odst. 1 obec. řádu vol., podle něhož starosta svolá do 3 dnů místní komisi, do níž pozve všechny zmocněnce volebních skupin, aby do kandidátních listin nahlédli a přednesli své námitky, jest vydán v zájmu volebních skupin na obranu proti machinacím s kandidátními listinami, a že proto porušení tohoto předpisu nemusilo by jen tehdy vésti ke zrušení voleb, kdyby škodlivý vliv tohoto porušení na výsledek voleb byl vyloučen, což však zjištěno nebylo, takže možnost vlivu na výsledek volby nutno připustiti. — Stížnost se mýlí.
Jest jisto, že nepozvání zmocněnce jedné z volebních skupin do schůze místní komise ve smyslu 1. odst. § 23 obec. řádu vol. jest vadou volebního řízení. Leč podle zásady vyjádřené v § 56 odst. 1 není každá vada zběhlá ve volebním řízení důvodem pro zrušení volby, nýbrž jen taková, která mohla míti vliv na výsledek volby, zejména bylo-li zjištěno, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby. Úsudek, že určitá vada mohla míti vliv na výsledek volby, nemůže ovšem býti budována na negativu, že vliv onen není — jak stížnost za to má — vůbec pojmově vyloučen, nýbrž jen na konkrétních skutečnostech, z nichž možno dovoditi sice jen pravděpodobně, avšak positivně, že výsledek volby mohl býti vytýkanou vadou alterován, čili že důsledky vytýkané vady byly takové, že ve svém konkrétně možném rozsahu mohly přivoditi jiný výsledek volby, než k jakému ve skutečnosti došlo. Z toho plyne pak, že jest na tom, kdo v námitkách určité vady jako důvody pro zrušení volby uplatňuje, aby podal současně ony konkrétní skutečnosti, jež mají úsudku úřadu o možnosti vlivu vytýkané vady na výsledek voleb sloužiti za positivní podklad, a že také úřad o námitkách rozhodující, chce-li námitky zamítnouti, bude povinen jen tenkráte dovozovati, že vliv vytýkané vady na výsledek voleb jest vyloučen, když možnost onoho vlivu byla v námitkách údajem konkrétních skutečností učiněna pravděpodobnou, nikoliv též tenkráte, když takové konkrétní skutečnosti v námitkách tvrzeny nebyly.
Jestliže se tedy st-lova námitka omezila na výtku, že nebyl pozván zmocněnec jedné volební skupiny ke schůzi místní komise podle § 23 odst. 1, aniž současně byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž by možnost vlivu vytýkané vady na výsledek volby bylo lze positivně konstruoval, mohl žal. úřad prohlásiti, že k námitce té přihlížeti nelze, aniž byl povinen prokazovati, že vytýkaný nedostatek vlivu na výsledek volby neměl nebo míti nemohl, když možnost tohoto vlivu v námitkách o konkrétní skutečnosti opřena nebyla. Jest proto námitka stížnosti, vycházející z názoru opačného, bezdůvodná.
Také o námitce č. 3 prohlásil žal. úřad, že k ní nelze přihlížeti, poněvadž není konkretisována tak, aby mohla poskytnouti podklad pro — Č. 8737 —
944
úsudek, zda vytýkaná vada, totiž použití obecního bubnu a obecního strážníka ve prospěch strany lidové, mohla míti vliv na výsledek volby, neboť se v ní neuvádí, jak byly poškozeny druhé volební skupiny tím, že bylo použito obecního bubnu těsně před volbami k agitaci jedné strany.
Stížnost praví, že žal. úřad zamítl námitku poukazem, že nebylo prokázáno poškození volební skupiny, a namítá, že obecní řád volební v § 56 nevyžaduje takového poškození, nýbrž stačí podle tohoto předpisu možnost ohrožení svobody, čistoty a tajnosti volby, a dovozuje dále, že použití obecního bubnu ve prospěch jedné volební skupiny jest porušením svobody volby, poněvadž nepřípustným způsobem pod záštitou úřední autority vykonává se morální nátlak na svobodné rozhodnutí voličů. Takto formulovanou námitku neuznal však nss přípustnou.
Vytýkaje jako vadu volebního řízení skutečnost, že k agitaci jedné volební strany bylo použito obecního bubunu, poukázal st-1 ve Svých námitkách k tomu, že tím byly poškozeny volební skupiny druhé. Uplatňoval tedy v řízení adm. uvedenou skutečnost jako vadu volebního řízení jen s hlediska možného vlivu na výsledek volby. Tak také výtku tu pojal žal. úřad a podle toho k ní odpověděl v nař. rozhodnutí.
Ve stížnosti opouští však st-1 hledisko, s něhož na věc pozíral v adm. řízení, a snaží se dovoditi, že použití obecního bubnu k agitaci jedné volební strany je porušením svobody volby, jež bez ohledu na možnost vlivu na výsledek volby je důvodem pro zrušení volby v každém případě. Jest patrno, že st-1 tu uplatňuje zcela jiné stanovisko, než jaké bylo podkladem jeho námitky v adm. řízení, jde proto při jeho dnešní námitce o novum, jež má pak ovšem v zápětí, že nss k námitce st-lově vůbec přihlížeti nemůže.
Ze stížnosti Jana O. zbývá takto již jen námitka č. 4, která vytýkala, že tím, že byla obecním úřadem rozdána kandidátní listina č. 1 strany komunistické přes to, že se všichni její kandidáti kandidatury dne 6. října 1927 vzdali, utrpěly ostatní volební skupiny včetně domkářsko-malozemědělské úbytek hlasů tím, že voličové odevzdali hlasy též na kandidátku č. 1.
Žal. úřad zamítl tuto námitku z důvodů, uvedených již sub 1. stížnosti Martina Hl., s dalším podotknutím, že osm hlasů, které soustředila volební skupina komunistická a jimiž st-1 O. odhaduje ztrátu, kterou utrpěla vol. skupina domkářsko-malozemědělská, nemohlo míti podle poměru odevzdaných hlasů na výsledek volby vlivu.
Jednaje o stížnosti Martina Hl. dovodil nss, že vydání a rozmnožení kandidátní listiny č. 1 přes to, že se kandidáti z této kandidátní listiny kandidatury vzdali, nebylo vůbec vadou vol. řízení jakožto porušení předpisu § 24 obec. řádu vol., a důsledně proto odpadají i jakékoli úvahy o možnosti vlivu v odpor vzatého postupu na výsledek volby. Netřeba se proto zabývati námitkou č. 4 stížnosti Jana O., dovozující, že osm hlasů odevzdaných pro kandidátní listinu č. 1 mohlo míti vliv na výsledek volby, poněvadž opačný názor žal. úřadu byl v nař. rozhodnutí projeven in eventum pro případ, že rozmnožení a vydání kandidátní — Č. 8737 —
945
listiny č. 1 voličstvu jako hlasovací lístek by vadou řízení volebního bylo, což však, jak již uvedeno, nss neshledal.
Ke stížnosti Josefa S.:
Prvou námitkou, kterou tento st-1 uplatňoval, bylo, že voličům bylo rozdáno několik kandidátních listin č. 2, jež nebyly vůbec označeny obecní pečetí, což jest důvodem neplatnosti volby, a čímž volební skupina č. 2 přišla o čtyři hlasy. Jak patrno z obsahu této námitky, vymezil st-1 rozsah možného vlivu vytýkané vady na výsledek volby tím, že vada ta postihla celkem čtyři voliče, a právě v tomto konkrétním výsledku spatřoval důvod pro zrušení volby. Uplatňoval tedy st-1 zmíněný nedostatek obecní pečeti jako vadu řízení volebního jen pod zorným úhlem, v jakém se projevil ve volebním výsledku.
Sleduje st-le v tomto základním nazírání na charakter vytýkané vady, zamítl žal. úřad uvedenou námitku, dovodiv, že zmíněné čtyři hlasy nemohly míti při zásadě realitivní většiny, podle níž se volba konala, na výsledek volby vliv.
Proti tomuto stanovisku žal. úřadu neformuluje stížnost stižního bodu, jehož obsahem by bylo tvrzení, že uvedené čtyři hlasy, jež nebyly uznány za platné, byly bysto přivoditi jiný výsledek voleb, nežk jakému ve skutečnosti došlo —, a právem by toho ani činiti nemohl, nýbrž namítá, že bez ohledu na praktický výsledek byla tím, že několik kandidátních listin č. 2 nebylo proti předpisu § 25 ob. řádu vol. opatřeno obecní pečetí, porušena zásada tajnosti voleb a že smysl ustanovení § 25 obec. řádu vol. jest, zabezpečiti absolutní stejností kandidátních listin tajnost voleb a znemožniti jakoukoli machinaci.
Stojí tedy st-1 na stanovisku, že vytčená jím vada jest důvodem pro zrušení volby v každém případě bez ohledu, zda nějaký vliv na výsledek volby měla nebo míti mohla. Tím však opouští zásadní hledisko, na němž se pohybovala jeho námitka v adm. řízení, uplatňující vytýkaný nedostatek jen pod zorným úhlem jeho skutečného vlivu na výsledek volby, s kterého hlediska také jedině žalovaný úřad stěžovatelovu námitku posoudil. Ale pak jde při dnešní obraně st-lově o procesní novotu ve smyslu § 5 zák. o ss nepřípustnou, k níž nss ovšem zřetel vžiti nemůže.
Zbývá tedy jen skupina námitek č. 2—4, jimiž st-1 vytýkal, že tisk kandidátních listin č. 2 v označení adresy vyrabitele jest značně větší než na kandidátních listinách č. 3, že kandidátní listiny č. 2 jsou o 4—5 mm užší, a že obecní razítko nebylo otisknuto na stejných místech kandidátních listin, jak to předpisuje § 25 obec. řádu volebního. Žal. úřad prohlásil o těchto námitkách, že k nim po zákonu nelze přihlížeti, poněvadž se neprokazuje na konkrétních případech, jak vytýkané vady mohly míti vliv na výsledek volby. Stížnost naproti tomu stojí na stanovisku, že každá odchylka od ustanovení § 25 odst. 2 posl. věty je důvodem pro zrušení volby v každém případě.
Posuzuje tuto stížnost, řídil se nss ve shodě s usnesením odborného plena z 2. června 1930, které podle § 8 jedn. řádu č. 209 ř. z. z r. 1907 bylo vyžádáno, právním názorem, že jakákoliv úchylka od náležitostí — Č. 8737 —
kandidátní listiny v § 25 voleb, řádu do obcí předepsaných nezakládá již sama o sobě vadu, která může míti vliv na výsledek volby (§ 56 cit. zák.). Podle toho nestačí tedy jakákoliv úchylka od dotčených náležitostí kandidátní listiny, aby eo ipso byla dána vada volebního řízení odůvodňující zrušení volby. Tím odchýlil se nss od právního názoru, kterýž v dřívějších nál., zejm. Boh. A 3216/24, 4855/25, byl zaujal, a podle něhož sluší jakýkoliv poklesek proti ustanovení cit. § 25 považovati v námitkovém řízení podle § 56 řádu volení v obcích za všech okolností za důvod zrušení volby. K revisi dosavadní judikatury přiměly nss tyto úvahy:
Otázka, kdy a pokud jest volbu v řízení námitkovém zrušiti, upravena jest v 1. odst. § 56 voleb, řádu č. 75/19 tímto způsobem:
»Zjistí-li úřad o námitkách rozhodující takové vady řízení volebního, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby, zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou jeho část «. Již gramatická skladba tohoto odstavce dává zřetelně poznati, že v souvětí: »Zjistí-li úřad takové vady řízení volebního, které mohou míti vliv na výsledek volby zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou jeho část«, stanovena jest všeobecná zásada, kdežto věta: »Zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby,« obsahuje pouhou aplikaci oné všeobecné zásady na určité zvláště závažné vady, a že tedy pro tyto vady nestanoví nějakou zásadu zvláštní, od oné všeobecné zásady odchylnou.
Úmysl zákona, plynoucí zřejmě z ohledu na volební ekonomii, směřuje patrně k tomu, aby volba nebyla rušena pro jakoukoliv vadu, která se v řízení volebním zběhla. Zákon chce rušení volby omeziti jen na případy, kdy vada řízení volebního jest pro výsledek volby relevantní, t. j. na případy, kdy vada mohla na výsledek volby míti vliv. Podle toho nemá se volba rušiti pro vadu, která in concreto na výsledek volby vůbec vliv míti nemohla. Podle všeobecné zásady zákonem prohlášené je tedy právní význam vady řízení volebního pro rušení volby toliko podmínečný a nikoliv absolutní.
Že od této vůdčí zásady stanovené v zájmu volební ekonomie nechce se zákon odchýliti ani, když jde o vady záležející v porušení některé ze tří základních maxim volební řízení ovládajících, t. j. svobody, čistoty nebo tajnosti volby, jest patrno nejen z dotčené již gramatické skladby prvního odstavce § 56, kde jedna věta uvádí všeobecné pravidlo, druhá věta pak slovem »zejména« uvádí příklad na toto pravidlo, je to patrno i ze samého textování zákona, který i při porušení té či oné z uvedených tří základních maxim, pojí zrušení volby výslovně jen k porušení »vážnému«. Že však obratem »porušení vážné« nemá býti vyjádřeno nic jiného, nežli právě onen potenciální vliv vady na výsledek volby, nelze důvodně pochybovati. Nejpřirozenější výklad je ten, že jde tu jen o zkrácený způsob vyjádření onoho vztahu vady řízení volebního k výsledku volby, který ve všeobecné zásadě vyjádřen jest celou vztažnou větou: »které mohou míti vliv na výsledek volby«. Mluví pro to nejenom dotčený již poměr věty jednající o porušení jedné z řečených tří maxim. — Č. 8737 —
947
volebních, k větě prohlašující všeobecnou zásadu, mluví pro to také úvaha, že není možno se domysliti, který jiný moment měl by to býti, jenž by porušení některé z oněch tří maxim volebního řízení kvalifikoval na porušení vážné. »Vážnost« vady a její potenciální »vliv na výsledek volby« dlužno tedy považovati za vlastnosti zcela totožné, a může podle toho i porušení svobody, čistoty nebo tajnosti volby vésti jen tehdy a potud ke zrušení volby, jestliže a pokud jest schopno aspoň potenciálního vlivu na její výsledek. V tomto smyslu byl ostatně zákon nss-em původně vykládán (srov. Boh. A 372/20) a usnesením plenárním z 2. června 1930 se nss jen k původnímu svému názoru opět vrátil, nejsa s to, aby pro setrvání při opačném názoru nalezl důvody dosti přesvědčivé.
S hledisek svrchu získaných dlužno tedy posuzovati i vady, které záležejí v porušení předpisů daných v § 25 odst. 2 řádu volení o úpravě kandidátních listin. Ustanovení toto, které jest zřejmě dáno, ne-li výhradně, tož aspoň v prvé řadě na ochranu tajnosti volby, má toto znění: »Kandidátní listiny všech volebních skupin musí býti tištěny písmem stejné velikosti a téhož druhu, na papíru téže barvy, jakosti a velikosti, musí býti opatřeny razítkem obecního úřadu na témže místě a nesmějí míti žádných odlišných značek nebo znamenk. Ježto podle zásady svrchu zjištěné i poklesek proti tomuto předpisu bude lze jen tehdy uznati za vážný, může-li míti vliv na výsledek volby, je třeba uvážiti, za jakých předpokladů jest možnost vlivu takovéto vady na výsledek vůbec myslitelná. Bylo již řečeno, že předpis § 25 odst. 2 je zcela nepochybně dán především na ochranu tajnosti volby. Nelze také pochybovati, že tajností volby má býti zabezpečena svoboda a nepřímo také čistota volby, jakož vůbec všechny ony tři postuláty jsou velmi úzce spjaty. Zákon chce voliči až do posledního okamžiku (t. j. až do okamžiku odevzdání hlasovacího lístku) zabezpečiti úplně svobodný výběr jedné z vyhlášených kandidátních listin. Aby toho docílil, snaží se dáti mu všemožné záruky, by jej netoliko uchránil proti skutečnému vyzrazení jeho volby, nýbrž také, aby jej upevnil v přesvědčení, že volba jeho vyzrazena nebude. Neboť nemaje této jistoty, mohl by volič býti vydán duševnímu nátlaku, ohrožujícímu svobodu jeho výběru.
Poklesek proti předpisům, jež mají zabezpečiti tajnost volby, může tedy míti vliv na výsledek volby, jestliže je s to, aby měl vliv na voličovo rozhodnutí. Jde-li však o porušení některého z předpisů daných na ochranu tajnosti volby, jež dle své povahy vůbec není anebo třeba jen za konkrétní situace nebylo způsobilé, aby na svobodné rozhodnutí voličovo nějak působilo, nemůže býti řeči o vážném porušení tajnosti volby. Nejinak měla by se věc, kdyby volič sám porušení tajnosti volby přivodil, vzdávaje se dobrovolně a vědomě ochrany, kterou mu zásada tajnosti volby chce poskytnouti. Poklesek proti předpisu § 25 řádu volení o uniformitě kandidátních listin, sloužících jako lístky hlasovací, mohl by podle toho býti důvodem pro zrušení volby jen tehdy, šlo-li by o různosti takové povahy, že jsou způsobilé vyvolati ve voliči pochybnosti, zdali jeho volební tajemství bude zachováno. To bylo by však lze říci nejvýše o různostech, které i při šetření zákonných opatrností, předepsaných pro hlasování (§ 38 vol. řádu), jsou třetím osobám poznatelné. Nebylo-li však šetřeno opatrností právě dotčených, sluší v takovémto případě pravou a hlavní příčinu voličovy nejistoty hledati již v tom, že byly zanedbány opatrnosti, tajnost hlasovacího, aktu zabezpečující. Různost, která při šetření předepsaných opatrností při aktu hlasovacím jest poznatelná toliko voliči samotnému, není naproti tomu způsobilá, aby porušila zásadu tajnosti volby.
Třeba ovšem ještě uvážiti, že kandidátní listiny jednotlivých skupin volebních mohly by býti do té míry odlišně vypraveny, že by tyto odlišnosti (na př. odznaky a pod.), byť i bez ohrožení tajnosti volby, byly s to, aby vykonávaly na voličovo rozhodnutí ještě v poslední chvíli nějaký agitační vliv. Kdyby takováto odlišnost nějak stupňovala onu různost kandidátních listin, která je dána již jejich různým jmenným obsahem a různým označením volební skupiny, slušelo by v zásadě připustiti, že může na svobodné rozhodnutí voličovo působiti.
V případě dnešního sporu neběží však o nic jiného, než o různé umístění razítka obecního úřadu na kandidátních listinách, dále o to, že kandidátní listiny č. 2 jsou o 4—5 mm užší než ostatní kandidátní listiny, a že na nich jest označení vyrabitelovo vytištěno větším písmem. Že by tyto celkem nepatrné odlišnosti kandidátních listin byly samy o sobě s to působiti na svobodné rozhodnutí voličovo, buďsi v ten způsob, že by vzbudily v něm obavu vyzrazení volby, tedy porušení tajnosti volby, nebo že by nějakým nepřípustně kaptivujícím nebo odstrašujícím způsobem působily na jeho mysl a tím na svobodu jeho volby, není možno tvrditi a st-1 ostatně ve své soudní stížnosti ani sám netvrdí. Neboť stížnost, vycházejíc z mylného právního názoru, že jakýkoli sebe menší poklesek proti předpisu § 25 vol. řádu o uniformitě kandidátních listin, je již sám o sobě právním důvodem pro zrušení volby, neuplatňuje, že k oněm jen podružným odlišnostech přistoupila ještě nějaká další okolnost, která by mohla ony odchylky kvalifikovati na vadu řízení volebního schopnou vlivu na výsledek volby.
Za tohoto stavu věci nebylo ani zapotřebí, aby se nss dotýkal otázky, zdali a do jaké míry záleží také na kvantitě vlivu, který vada musí míti. aby mohla působiti na výsledek volby, t. j. do jaké míry záleží na tom, zdali vytknutá vada působila na tak veliký počet voličů, aby tím výsledek volby mohl býti dotčen.
Z příčin právě vyložených nemohl nss uznati vytýkané úchylky od předpisu § 25 vol. řádu za vadu schopnou vlivu na výsledek volby, a musil proto námitku stížnosti, která zastává názor opačný, zamítnouti pro bezdůvodnost.