Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 64 (1925). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:

Komu má býti doručena žaloba proti školní obci podaná?


Knihkupec K. žaloval školní obec M. o zaplacení 2148 Kč 56 h za zboží dodané pro místní školní radu v M. Žalobu k návrhu žalobce doručena byla starostovi obce M. a pak když při ústním jednání vyšlo na jevo, že školní obec M. sestává z místních obcí M. a P. a když starosta obce M. navrhoval zamítnutí žaloby a odsouzení žalobce k náhradě útrat namítaje, že školní obec M. nezastupuje on jako starosta obce M., nýbrž místní školní rada, jejíž předsedou jest B. a vraceje žalobu navrhoval, aby byla doručena předsedovi místní školní rady, vydal okresní soud v H. usnesení toto: I. Žaloba zástupcem žalované strany vrácená se zpět k soudu nepřijímá, protože žalovanému řádně byla doručena, týž ji přijal a o ni při ústním jednání jednal, aniž by ji tehdy vracel. II. Žalobci dává se lhůta jím žádaná osmidenní za tím účelem, aby mohl zříditi stejnopis žaloby a doručiti jej starostovi místní obce dle svého návrhu.
Své usnesení odůvodnil prvý soudce, že dle § 17. zákona z 9. dubna 1920, jímž se upravuje správa školství, zřídí se v každé školní obci místní rada školní jakožto úřad veřejný, že dle § 24 téhož zákona je předseda (§ 18) prostředníkem mezi místní radou školní a nadřízenými úřady a zastupuje místní radu školní na venek, ovšem jen v tom smyslu, že jest osobou zodpovědnou za tento úřad. Pokud se však týče otázky aktivní a passivní legitimace žalobní, zjištěno bylo při ústním jednání, že školní obec M. zahrnuje v sobě dvě místní samostatné obce M. a P. Soudce je toho náhledu, že místní radu školní jako úřad na venek zastupuje sice předseda, že však nedostává se mu v tomto případě passivní legitimace žalobní dle zmíněného zákona, nýbrž, že v žalobě legitimováni jsou společně representanti místních obcí M. a P. a že proto žalobu oběma doručiti bylo.
K rekursu starosty obce M. soud 2. instance zrušil usnesení prvého soudu a řízení jemu předcházející a poukázal prvého soudce, aby žalobu řádně doručiti dal a dále po zákonu jednal. Důvody: Usnesení v odpor vzaté i řízení jemu předcházející trpí zmatečností v § 477 č. 5 c. ř. s. vytčenou. Rozeznává ti nutno obec místní nebo politickou a obec školní. Školní obec záležeti může z několika obcí místních (zák. z 19. dubna 1920 č. 292 sb. z. a n, § 17, 21) a není zastoupena školní obec starosty oněch obcí politických školní obec tvořících, nýbrž místní školní radou, která skládá se z předsedy, ze zástupců školy a zástupců obce školní (§ 18 a 21 cit. zák.). Dle § 24 cit. zák. předseda místní školní rady je prostředníkem mezi místní radou školní a nadřízenými úřady a zastupupje místní školní radu na venek. Působnost místní školní rady vytčena jest v § 25 cit. zák., kde zejména jest uvedeno ad 3), že místní školní rada jest povinna, aby pečovala o budovy a pozemky školní, o nářadí školy a o pomůcky učebné. Z těchto ustanovení zákona o úpravě správy školství z 9. dubna 1923 i 292 sb. z. a n. nutno odvozovati, že školní obec zastupuje místní školní rada a že proto žalobu na školní obec podanou bylo nutno doručiti k rukám předsedy místní školní rady, jakožto osoby, která místní školní obec na venek zastupuje. To se zde nestalo, žaloba nebyla správně doručena a jednáno bylo s osobou, která zástupcem školní obce není, nebyla tedy strana žalovaná v řízení o žalobě oné zákonným zástupcem zastoupena a jest proto celé řízení i usnesení v odpor vzaté zmatečným dle § 477 č. 5 c. ř. s.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu žalobce z těchto důvodů:
Žalována jest školní obec M., tedy právnická osoba, která musí býti zastoupena svým zákonným zástupcem ve smyslu § 6 c. ř. s. Není-li zastoupena svým řádným zákonným zástupcem, je řízení s nepravým zástupcem provedené zmatečným ve smyslu §§ 7 a 477 č. 5 c. ř. s. Prvý soud uznal za pravé zákonné zástupce žalované ty, jež označil žalobce, totiž starostu obce M. а P., kdežto soud rekursní uznal za jejího zákonného zástupce předsedu místní školní rady M—ské, zrušil jednání jako zmateční a nařídil nové doručení žaloby a další jednání. V prvém věcném směru je usnesení soudu rekursního vlastně usnesením změňujícím a je proto proti němu přípustný další rekurs. Dovolací rekurs ten není však oprávněn. Podle obsahu spisů jde o objednávky školních učebních pomůcek jménem místní školní rady v M. Podle nařízení vlády republiky čs. z 6. listopadu 1920 č. 605 sb. z. a n. nabyla účinnosti dnem 13. listopadu 1920 pouze ustanovení o místních radách školních a o místních výborech školních (menšinových) §§ 17 až 32 zák. z 9. dubna 1920 i 292 sb. z. a n.; nikoliv též § 35, z čehož plyne dle § 10 cit. nař., že o pečování a opatřování učebních pomůcek platí dosud předpis § 2 a 15 zákona ze dne 24. února 1873 č. 16 čes. z. z. ve spojení s § 25 cit. zák. č. 292/20, dle nichž práce s tím spojené je povinna a oprávněna obstarávati místní školní rada, náklady s tím spojené hradí však dosud školní obec a okres, nikoli stát. Z toho dále plyne, že za školní obec v tomto případě (péče a opatřování či obstarávání učebních pomůcek) jedná místní školní rada, kterou na venek a tedy i před soudem zastupuje její předseda (§ 24 zák. č. 292/20), který však již nemusí býti totožným si obecním starostou (sr. § 19 cit. zák. č. 292/20 a § 5 zák. z 24. února 1873 i 17 čes. z. z.). Tomuto předsedovi místní školní rady měla proto býti doručena žaloba proti školní obci podaná.
Rozhodnutí nejvyššího soudu z 24. dubna 1924 R I. 303-1/24.
—va.
Citace:
Komu má býti doručena žaloba. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 2, s. 91-94.