NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8595 —
Č. 8595.

Pozemková reforma (Slovensko): * Ode dne působnosti zák. č. 130/27 nejsou již užší župní výbory oprávněny vydávati rozhodnutí ve věci schvalování smluv podle zák. č. 64/18 resp. nař. min. pro Slov. č. 11/1919 Úr. Nov.
(Nález ze dne 10. května 1930 č. 7489.)
Věc: Jan S. v C. (adv. Dr. Frt. Schmolka z Prahy) proti zemskému úřadu v Bratislavě o schválení podle zák. čís. 64/18.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zvláštní užší výbor župy XX. v Košicích odepřel výměrem z 12. října 1927 schváliti podle nař. min. pro Slov. čís. 11/1919 Úr. Novin smlouvu z 22. března 1921, jíž Anna P. prodala Janu S. nemovitosti za 150 000 Kč. Rozhodnutí to bylo nař. výměrem zem. úřadu v Bratislavě z 18. ledna 1929 zrušeno, poněvadž zákonem č. 130/27, vyhlášeným dne 19. srpna 1927, byl zrušen zákon o obstavení velkostatků, § 4 zák. o mimořádných přechodných ustanoveních na Slov. a § 5 zák. o poz. úřadě, a proto dnem vyhlášení tohoto zák. přestala účinnost i činnost užšího výboru, a usnesení tímto výborem později učiněná jsou nezákonná.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Dle § 1 zák. z 24. června 1927 č. 130 Sb. zrušuje se — kromě jiných ustanovení — i § 4 zák. z 10. prosince 1918 č. 64 Sb., který ustanovoval, že na Slov. je každé zcizení nemovitosti bez souhlasu orgánu, který — Č. 8595 —
vláda k tomu určí, neplatné. Podle § 2 zák. č. 130/27 nabývá zákon ten účinnosti dnem vyhlášení, t. j. dnem 19. srpna 1927.
Z toho dovodil žal. úřad právem, že rozhodnutí zvláštního užšího výboru župy XX. v Košicích, odpírající schválení kupní smlouvě uzavřené dne 22. března 1921, vydané teprve 12. října 1927, je nezákonné. Neboť norma, na níž zakládala se rozhodovací činnost zvláštního užšího výboru ve věci schvalování zcizení nemovitostí, dne 12. října 1927 již neplatila, když ustanovení § 4 zák. č. 64/18 o nutnosti souhlasu ke zcizení pozbylo dnem 19. srpna 1927 platnosti. Tímto dnem pak přestala i činnost a oprávnění zvláštního výboru o souhlasu ke zcizení, když zrušeno ustanovení § 4 zák. č. 64/18, jež bylo pro činnost tu právním základem.
Stížnost ovšem, dovolávajíc se druhé věty cit. § 2, že zákon provedou všichni členové vlády, má za to, že kompetence a činnost orgánů uvedených v nař. min. pro Slov. č. 11/1919 Úr. Nov., jež bylo k provedení § 4 zák. č. 64/18 vydáno, trvá ve věcech udělování souhlasu ke zcizení dále potud, pokud zvláštním opatřením příslušného ministra nebude zákon č. 130/27 proveden a činnost jejich nebude výslovně zastavena. Názoru tomu nelze však přisvědčiti, ježto účinnost zák. č. 130/27 nebyla učiněna závislou na provedení jeho členy vlády, nýbrž v § 2 tohoto zák. kategoricky se stanoví, že zákon nabývá účinnosti již dnem vyhlášení, to jest dnem 19. srpna 1927, tedy bez zřetele na to, zda a kdy bude zákon členy vlády proveden.
Dále namítá stížnost, že zákon č. 130/27, nemaje positivního ustanovení, nemůže působiti nazpět na právní jednání před jeho vyhlášením sjednaná, a že proto nemůže ustanovení jeho býti použito na zcizení, jež stalo se již 22. března 1921. Pokud stížnost námitkou tou dovozuje, že zvláštní župní výbor má i po 19. srpnu 1927 kompetenci a právo rozhodovati o tom, má-li či nemá-li dáti souhlas ke zcizení, o němž smlouva před tímto dnem byla uzavřena, poukazuje nss na to, co již svrchu řečeno, že totiž dle jeho názoru zvláštní župní výbor ve věcech souhlasu ke zcizení této kompetence a tohoto práva dne 12. října 1927 již neměl vůbec, tedy ani ne ohledně smluv za platnosti § 4 zák. čís. 64/18 uzavřených, poněvadž norma, na jejímž základě mu kompetence ta příslušela, dnem 19. srpna 1927 pozbyla platnosti.
Pokud stížnost, navazujíc na tuto námitku, chce míti rozřešenu otázku, zda kupní smlouva z 22. března 1921 je smlouvou platnou či neplatnou, je uvésti, že ani žal. úřad ani nss se otázkou tou zabývati nemohl, poněvadž řešení této otázky jim nepřísluší, nýbrž rozhodovati o platnosti či neplatnosti kupní smlouvy přísluší jen řádným soudům. Vždyť ani za platnosti ustanovení § 4 zák. č. 64/18 nerozhodoval zvláštní župní výbor a jemu nadřízené instance o tom, zda smlouva je platná či nikoli, nýbrž jedině o tom, zda uzavření smlouvy té nejsou překážkou zájmy veřejné a má-li či nemá-li proto ke zcizení dáti souhlas. Žal. úřad zkoumal jedině, zda zvláštní župní výbor byl ještě dne 12. října 1927 oprávněn rozhodovati o souhlasu ke zcizení dle § 4 zák. 64/18 — Č. 8596 —
a nss také může jen přezkoumávati, zda žal. úřad právem vyslovil, že k tomu již oprávněn nebyl.

Citace:

č. 8595. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 750-752.