Čís. 15089.

K § 530 čís. 7 c. ř. s.
Odsuzující rozsudek trestní, vydaný po skončeném řízení v základním sporu, není dostatečným důvodem obnovy řízení ve sporu o náhradu škody, skončeném pravoplatně zamítnutím žaloby, ježto nebylo dokázáno zavinění žalovaného.
(Rozh. ze dne 27. března 1936, Rv II 741/34.)
Žalobce podal na žalovaného žalobu o náhradu škody způsobené mu autem, řízeným žalovaným. Žaloba ta byla zamítnuta rozsudkem ze dne 7. dubna 1933. Proti žalovanému bylo zahájeno současně trestní řízení pro přestupek § 431 tr. zák. a byl také žalovaný pro tento trestní čin dne 19. června 1933 pravoplatně odsouzen. Žalobce tvrdě, že odsuzující trestní rozsudek jest novou okolností, na niž se dříve v civilním sporu nemohl odvolávati, žádá obnovu civilního řízení z důvodu § 530 čís. 7 c. ř. s. Nižší soudy obnovu povolily.
Nejvyšší soud žalobu o obnovu zamítl.
Důvody:
Žalobce usiluje o obnovu řízení z důvodu § 530 čís. 5 a 7 c. ř. s., tvrdě, že podklad obou rozsudků v základním sporu, který vedl k zamítnutí původní žaloby, jest zvrácen rozsudkem trestního soudu ze dne 19. června 1933, jímž byl žalovaný uznán vinným přestupkem podle § 431 tr. zák., a jenž byl žalobci doručen dne 24. října 1933, tak že nemohl tohoto důkazu použíti před skončením ústního jednání, jemuž následoval rozsudek soudu první stolice, ač by jeho použití v základním sporu bylo způsobilo rozhodnutí pro něj příznivější. Opírá se tudíž žaloba o obnovu řízení o odsuzující rozsudek trestního soudu, jenž byl vydán teprve po skončeném řízení před soudem prvním v základním sporu, to jest po 2. únoru 1933. Ježto rozsudek soudu první stolice má býti v souhlasu se skutkovým stavem, jenž byl v době, kdy byl vynesen, nelze se ho za účelem obnovy řízení podle § 530 čís. 7 c. ř. s. dovolávati, poněvadž byl vydán teprve, když v základním sporu bylo zakončeno řízení před soudem první stolice.

Citace:

Česká mysl. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1901, svazek/ročník 1, s. 190-190.