Veselý desertér.

(Divisní soud v Plzni.)

Bylo to z jara v roce 1923, když byl Jaroslav Ráž, stavitelský asistent ze Strakonicka, odveden k vojsku. Ten fakt jej příliš nepotěšil. Není z toho masa, které si potrpí na disciplinu, poslušnost a podřizování se zákonným povinnostem. Proto netrvalo dlouho a Jaroslav Ráž byl hledán jako desertér. Když ho našli, odsoudili ho do vězení na 4 měsíce.
Po odpykání trestu nastoupil zase službu a výcvik u 7. jezdeckého pluku v Hodoníně, ale dlouho tam nevydržel. Provedl nějaké krádeže a zběhl po druhé. Byl zase chycen a odsouzen tentokrát pro deserci, krádež a utrhání na cti, poněvadž se i těchto činů dopustil, do žaláře na dva roky a čtyři měsíce.
Po odpykání dvou třetin tohoto trestu byl podmínečně propuštěn, ale výstraha, značnými tresty mu daná, na něho valně neúčinkovala. Letos v dubnu připravoval a prováděl plán nového útěku do občanského života.
Začal tím, že dne 2. dubna t. r. odcizil svému kamarádovi vycházkovou bluzu, kterou prodal vetešníkovi za 30 Kč, to jest za třetinu skutečné ceny. Téhož dne vylákal na jiném vojínovi erární kožich v ceně 120 Kč. Slíbil jej vrátit, ale zběhl v něm. Mimo to odnesl i jiný erární kožich, který jemu byl dán v užívání a vysoké jezdecké boty.
Z kasáren odešel ke své milé, služce hodonínského řezníka, a té vyprávěl, že musí podniknout krátkou cestu, nikoliv však ve vojenských šatech, a pohnul ji k tomu, aby mu půjčila oděvní součástky svého zaměstnavatele. I své milé slíbil, že šaty za několik hodin vrátí. Ale oblékl se do nich, vojenský stejnokroj někde prodal a peníze utratil.
Mezitím, co vyjednával se svou milou o zapůjčení civilního obleku, byl pohřešován v kasárnech. Vypravily se ihned hlídky do okolí Hodonína, aby jej nalezly. Jedna z vojenských hlídek pátrala v okolí střelnice. Tam potkala Ráže. Nikdo z vojínů jej neznal a ptali se jej, zda neviděl zběha. Ráž se přizpůsobil situaci a dovedl hlídku až k lesíku, kam prý desertér směřoval. Ale v lesíku vojínům utekl, vysmál se jim a nebyl ani zasažen náboji výstřelů, jež za ním napálená hlídka vyslala.
Pak se Ráž potloukal po různých krajinách až do 5. května, tedy déle než měsíc, kdy byl zatčen ve Strakonicích četnickou hlídkou. Vydával se sice za číšníka Rollera, ale byl poznán a předán divisnímu soudu v Plzni, kde byl za předsednictví majora just. služby Berana po žalobě vojenského prokurátora kpt. dra Šlapáka odsouzen do těžkého žaláře na sedm měsíců, zostřeného v prvním, třetím a sedmém měsíci samovazbou a ke ztrátě volebního práva. Mimo to mu bylo soudem určeno, že musí odpykat onu část dřívějšího svého trestu, která mu byla podmíněně prominuta.

Citace:

Čech či Maďar?. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 25, s. 297-298.