Č. 480.


Volební právo do obcí: I. * O námitkách, jež podatel-volič odvolal, není úřad povinen rozhodovati mocí svého práva dohlédacího. — II. * Volič, který podá námitky proti volbě, má právo je také odvolati, tvrdí-li politické strany, že námitky byly podány v dohodě s nimi nebo k jejich příkazu, nemá tento vnitřní poměr významu pro úřad o námitkách rozhodující.
(Nález ze dne 28. června 1920 č. 4465).
Věc: Leopold Abraham v Hrotovicích a společníci proti ministerstvu vnitra v Praze stran volby do obecního zastupitelstva v Hrotovicích.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Proti volbě do obecního zastupitelstva v Hrotovicích, provedené dne 15. června 1919 podal námitky MUDr. Antonín J. Dne 20. září 1919 odvolal tento volič námitky, načež okresní správa politická v Mor. Krumlově usnesením ze dne 27. září 1919 čís. 14774 ustanovila volbu starosty, náměstků a obecní rady.
Do tohoto usnesení podali stěžovatelé jako zástupci volebních skupin stížnost, ve které uváděli, že MUDr. Antonín J. podal námitky jen jako zmocněnec volebních skupin a že je nemohl bez jejich souhlasu odvolati; když pak se to stalo, že mělo býti o námitkách, jejichž obsah úřad již na vědomí vzal, rozhodnuto z povinnosti úřední.
Zemská správa politická v Brně zamítla tuto stížnost a zamítnutí to bylo potvrzeno naříkaným rozhodnutím ministerstva vnitra. Stížnosti do tohoto rozhodnutí podané nepřiznal nejvyšší správní soud oprávněnosti.
Podle § 54 zákona ze dne 31. ledna 1919 čís. 75 sb. zák. a nař. může námitky proti volbě podati toliko volič v obci oprávněný. Voličem jest podle § 1 téhož zákona pouze občan československé republiky určitého věku za ostatních podmínek zákona, které v daném případě na váhu nepadají. Voličem jest tudíž na rozdíl od zrušeného volebního řádu do obcí pro Moravu ze dne 15. března 1864 čís. 4 z. z. pouze osoba fysická a jenom takovou osobu sluší rozuměti pod slovem »volič« v § 54 cit. z. Volební strany nebo skupiny jsou proto z práva podati námitky proti volbě vyloučeny a nemohou je podati ani zmocněncem.
Námitky, o které jde, nebyly také ani formálně podány volebními skupinami, v kterémžto případě by byly musily býti zamítnuty pro nedostatek legitimace, nýbrž byly vzneseny MUDrem Antonínem J. jako voličem, který jen jako takový k podání námitek byl legitimován a jenž se označil také v záhlaví námitek výslovně jako »volič v Hrotovicích.« Zda Dr. J. námitky tyto podal v dohodě nebo k příkazu organisací politických stran, jest okolností, jež se týká pouze jeho poměru vnitřního k dotyčné organisaci, pro úřad rozhodující o námitkách jest však úplně bez významu.
Jako podatel námitek byl MUDr. Antonín J. pánem své pře a oprávněn vzíti námitky zpět. Jakmile se to stalo, přivoděn byl právní stav, jakoby námitky vůbec nebývaly podány. Tím se stala volba pravoplatnou a dohlédacímu úřadu nastala povinnost v § 59 vol. řádu vytčená, svolati nově zvolené členy obecního zastupitelstva k volbě starosty, náměstků a obecní rady. Naříkané rozhodnutí, schválivši a potvrdivši toto opatření, neprohřešilo se nijak proti předpisům zákona.
Pokud by se ve stížnostech stěžovatelů spatřoval návrh, aby úřady z dohlédací povinnosti úřední rozhodly o meritu námitek beze zřetele k tomu, že byly voličem, který je podal, odvolány, spočíval by v žádání tom nárok na výkon práva dohlédacího. Na výkon ten nemá však strana subjektivního práva a odepřením žádaného výkonu práva dohlédacího nebylo žádné subjektivní právo strany porušeno a jest stížnost po této stránce již proto nepřípustnou po rozumu § 2 zákona o správním soudě. Vzhledem k tomu nebylo třeba uvažovati, zdali dohlédací právo vyšších instancí volebních jde tak daleko, že by mohly volbu vykonanou i z úřední své moci zrušiti.
Musila proto býti stížnost jako bezdůvodná zamítnuta.
Citace:
č. 480. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 459-460.