Čís. 982.Naříditi prozatímní opatření soudní úschovou po rozumu § 382 čís. 1 ex. ř. lze jen ohledně svršků, s nimiž nakládati je ve skutečné moci odpůrce strany.(Rozh. ze dne 22. března 1921, R I 21/21.)Ohrožený domáhal se prozatímního opatření úschovou svršku, jež nebyly ve skutečné moci odpůrce, nýbrž byly v užívání osoby třetí. Soud prvé stolice prozatímní opatření povolil, rekursní soud návrhzamítl, ježto navrhované prozatímní opatření (§ 382 čís. 1 ex. ř.) jest nepřípustným ohledně věcí, s nimiž odpůrce nemůže skutečně nakládati.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:Dovolací soud poukazuje stěžovatele na správné důvody napadeného usnesení, jež nebyly vyvráceny obsahem dovolacího rekursu. K jeho vývodům se podotýká, že druhá stolice zjistila, že sporných věcí užívá třetí osoba a že soud dovolací jest tímto zjištěním vázán. Dle § 382 čís. 1 cx. ř. lze povoliti prozatímní opatření uschováním pouze oněch movitých věcí, které při sobě chová odpůrce strany ohrožené. Dle § 253 ex. ř. a odstavce 63 návodu pro výkonné soudní zřízence ze dne 12. července 1897, věstník č. 26 a ze dne 10. května 1910 věstil, č. 9 rozumí se výrazem »Gewahrsame« skutečná moc s dotyčnými věcmi nakládati. Stěžovatel ve svém návrhu sám uvádí, že žalobce L. sporné movité věci současně s místnostmi v domě č. 301 se nacházejícími pronajal třetí osobě a že tato jako fotograf těchto věcí při provozování své živnosti užívá: faktickou moc s těmito věcmi nakládati má tedy on a ne žalobce, což ovšem nevylučuje, že tento jest držitelem ve smyslu § 309 obč. zák. S hlediska § 382č. 1 ex. ř. je lhostejným, zdali žalobce při uzavření smlouvy nájemní jednal obmyslně, poněvadž tu přichází v úvahu pouze detence sporných věcí. Za detentora ve smyslu zmíněného §u však nelze považovati žalobce, poněvadž tento nájemní smlouvou detenci sporných věcí přenechal jinému a dle § 1096 obč. zák. není oprávněn tomuto v užíván: najatých věcí překážeti.