Čís. 9277.

Bylo-li usnesení, povolující exekuci, doručeno nepravé osobě, může se tato, bylo-li zasaženo do jejích práv, brániti rekursem. Chce-li však přivésti k platnosti nové skutečnosti a průvody, může tak učiniti jen žalobou o nepřípustnost exekuce podle §§ 37, pokud se týče 39 čís. 5 ex. ř. anebo snad i žalobou podle § 61 knih. zák.
(Rozh. ze dne 16. října 1929, R II 342/29.)
Soud prvé stolice povolil exekuci proti Janu Machalovi, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Exekut (stěžovatel) brání se tím, že není totožným s povinovaným a že tedy exekuce neprávem proti němu byla povolena a provedena. Jak spisy okresního soudu jest prokázáno, byla nynějším vymáhajícím věřitelem podána žaloba proti Janu Machalovi, vulgo Drábů, domkaři ve V. a jeho manželce Kateřině tamtéž a také rozsudek téhož soudu v této sporné věci dne 15. března 1926 vydaný tvořící exekuční titul projednávané exekuční věci, zněl také na Machala Jana vulgo Drábů, domkaře ve V. a jeho manželku Kateřinu. Potvrzením obecního úřadu v L. ze dne 31. července 1929 jest zjištěno, že Jan Machala v L. čís. 86, proti němuž exekuce byla povolena a provedena, zdržuje se od svého mládí v L., že ve V. se nezdržoval a jen jeho manželka jménem Anežka že pochází z V. Těmito okolnostmi jest se vší určitostí zjištěno, že exekut Jan Machala čís. 86 v L. není totožným s dlužníkem Janem Machalou, domkařem ve V., vulgo Drábů, proti němuž mí exekuční titul, a že tedy exekuce proti stěžovateli neprávem byla povolena a provedena, jelikož veřejnou listinou neb veřejně ověřenou listinou nebylo vymáhajícím věřitelem prokázáno, že závazek v exekučním titulu určený z dlužníka tam uvedeného přešel na tu osobu, proti níž jest navržena exekuce (§ 9 ex. ř.). Posléze osoba exekutova v návrhu má býti uvedena tak přesně, by veškeren omyl v osobě exekutově byl vyloučen. Uvedl-li vymáhající věřitel v žalobě u jména žalovaného také přídomek »Drábův«, mohl v exekuční žádosti tento, přídomek uvésti, by tak s určitostí osoba povinného mohla se bezpečně rozeznávati od ostatních Machalů v téže obci se zdržujících (§ 7 a 54 ex. ř.).
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle spisu С I 48/26 byl exekuční titul vydán proti Janu Machalovi, vulgo Drábův, domkáři ve V., a návrh na povolení exekuce byl učiněn proti témuž Janu Machalovi, domkáři ve V., jenže, jelikož se zatím odstěhoval do L., byla exekuce navržena proti Janu Machalovi, domkáři dříve ve V., nyní dělníku v L. čís. 86, pod kterou adresou bylo usnesení exekuci povolující i doručeno. Proti tomuto usnesení podal rekurs Jan Machala, dělník v L. čís. 86, tvrdě, že exekuce proti němu neprávem byla povolena, poněvadž není totožným s dlužníkem a ve V. nikdy nebydlel, což osvědčil vysvědčením obecního úřadu v L. Než к této teprve v rekursu prednesené a osvědčené okolnosti nesměl rekursní soud přihlížeti, jelikož zákaz novot platí též pro exekuční řízení (dobrozdání bývalého nejvyššího soudu vídeňského k § 520 с. ř. s. bod 3), jež se nehodí k tomu, by v něm byly zjišťovány sporné skutkové okolnosti. Rekursní soud měl rozhodnouti podle stavu věci, jaký byl v prvé stolici, a jelikož podle toho nebylo závady, by navržená exekuce nebyla povolena, neměl rekursu vyhověti, nýbrž měl, nepřihlížeje k novotám, potvrditi usnesení prvého soudu. Bylo-li tím, že usnesení exekuci povolující proti dlužníku prý mylně bylo doručeno třetí osobě, zasáhnuto snad do jejích práv, mohla se tato brániti arciť i rekursem. Chtěla-li však, jak učinila, k platnosti přivésti nové skutečnosti a průvody, mohla tak učinit i jen žalobou o nepřípustnost exekuce podle §§ 37 pokud se týče 39 čís. 5 ex. ř., a nebo snad i žalobou podle § 61 knih. zák. Teprve v tomto sporném řízení bude možným rozhodnutí, jehož se bylo domáháno rekursem.

Citace:

č. 9277. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 438-439.