Čís. 15321.Pokud lze zříditi právo zástavní na poddědicovu právu k nemovitosti zůstaveném mu s obmezením svěřenského nástupnictví. (Rozh. ze dne 24. června 1936, R I 1266/35.) Prvý soud povolil vymáhající věřitelce exekuci nucenými zřízením zástavního práva na nástupním dědickém právu povinné, vloženém v pozemkové knize. Rekursní soud zamítl exekuční návrh. Důvody: Na nástupnické dědické právo strany povinné, hledí-li se k němu jako k právu dědickému, nelze vésti exekuci proto, že nebyly tvrzeny ani prokázány podmínky v § 822 obč. zák. stanovené. Jako na dědický nárok fideikomisární substituce není rovněž exekuce přípustná před nastoupením substitučního případu, neboť právo příslušející poddědici nelze pokládati za bezpodmínečný nárok ve smyslu § 705 obč. zák., nýbrž jde o podmínečný nárok ve smyslu § 704 obč. zák., pročež fideikomisární dědic ve smyslu § 703 obč. zák. před nastoupením substitučního případu pozůstalosti nenabyl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Je pravda, že vymáhající věřitelka navrhla, aby byla povolena exekuce zřízením zástavního práva na nástupném dědickém právu ve prospěch povinné strany v příslušné knihovní vložce vloženém. Leč vývody dovolacího rekursu, vybudované na plenissimárním usnesení bývalého nejvyššího soudu vídeňského ze dne 16. března 1915, kniha judikátů č. 214 (Gl. U. n. ř. č. 7349) neobstojí, neboť podle tohoto plenissimárního usnesení jest možno zříditi právo zástavní na poddědicovu právu, k nemovitosti, jež mu byla zůstavena s obmezením svěřenského ná- stupnictví, jen tehdy, bylo-li vloženo nebo zaznamenáno časově odsunuté vlastnické právo poddědicovo (viz uvedené plenissimární usnesení uveřejněné ve sbírce rozhodnutí Gl. U., svazek 52, str. 290). Že by bylo vloženo nebo zaznamenáno takové vlastnické právo pro povinnou, to vymáhajicí věřitelka ani netvrdí, naopak vychází z toho, že ve prospěch povinné jest vloženo nástupné dědické právo. Ostatně jest zamítnuti exekučního návrhu odůvodněno také ustanovením § 822 obč. zák.