NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 15295.

Zákonné zástavní právo pronajímatelovo zaniklo, když vnesené svršky nájemcovy byly ve prospěch jeho věřitele soudně zabaveny a odevzdány exekučním soudem do úschovy pronajímateli, který je převezl do jiného svého domu, aniž zažádal do 3 dnů o jejich zájemné popsání.
(Rozh. ze dne 13. června 1936, R I 501/36.)
Exekuční soud rozvrhuje nejvyšší podání za vydražené svršky, přikázal je po srážce výloh exekučních vymáhajícímu věřiteli L., maje za to, že zákonné právo pronajímatele Sch. na nich podle § 1101 obč. zák. váznoucí již před jejich exekučním zabavením zaniklo. Rekursní soud přikázal nejvyšší podání Antonínu Sch.
Nejvyšší soud uložil rekursnímu soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Rekursní soud usuzuje, že zákonné zástavní právo, jehož nabyl Sch. jako pronajímatel k svrškům, které povinná do bytu od něho najatého vnesla, nezaniklo tím, že dotčené svršky byly dne 3. října 1932 zabaveny ve prospěch vymáhajícího věřitele L. a že byly Sch-ovi odevzdány do uschování a jím převezeny do druhého jeho domu, ježto prý své právo ohlásil u soudu již žalobou podanou v červenci 1932 (C II 777/32). Avšak tu přehlíží rekursní soud, že bylo v jiném sporu pronajímateli Sch-ovi zájemné popsání svršků povinné povoleno a v době mezi 4. červencem a 23. červencem 1932 také provedeno. Podle § 1101 obč. zák. vzniká zákonné zástavní právo pronajímatelovo arciť již vnesením svršků do najatých místností a touto dobou získává pronajímatel i časové po- řadí (viz rozh. čís. 7819, 11286 Sb. n. s.), při čemž zájemně popsání těchto svršků má jen účel evidenční (rozh. čís. 7339, 11286 a j. Sb. n. s.). Spokojil-li se Sch. v onom sporu zájemným popsáním části svršků povinné, totiž jejího kuchyňského nářadí, pak nelze v podání oné žaloby spatřovati ohlášení zákonného zástavního práva Sch-a na soudě podle § 1101, první odstavec, druhá věta obč. zák. také v příčině oněch svršků, které zájemně popsány nebyly. Když tyto zájemně nepopsané svršky byly z nařízení exekučního soudu dodatečně (začátkem, října 1934) z najatých místností odstraněny, pak zaniklo zákonné zástavní právo Sch-a k těmto svrškům, ježto jmenovaný neohlásil k nim do 3 dnů své právo (§ 1101 obč. zák.), nýbrž zažádal o jejich zájemné popsání teprve 11. listopadu 1932. Zánik svého zákonného zástavního práva nemohl Sch. odvrátiti tím, že převzal svršky z pronajatých místností odstraněné do uschování, a to ani tehdy ne, kdyby to byl učinil v úmyslu udržeti tím své zákonné zástavní právo v příčině dotčených svršků. Pro správnost tohoto názoru svědčí i ustanovení druhého odstavce § 1101 obč. zák., poskytující pronajímateli možnost, aby na vlastní nebezpečí zadržel svršky nájemcovy, stěhuje-li se tento, ač nájemné není zapraveno nebo zajištěno, neboť také v tom případě musí do 3 dnů zažádati za zájemné popsání svršků. Jest proto bez významu mezi stranami sporná okolnost, zda Sch. vzal do uschování dotčené svršky jen v exekuční věci vymáhajícího věřitele L., nebo také k zajištění nájemného, na něž měl sám nárok. Jediné rozhodující jest v souzeném případě okolnost, zda a která část svršků povinné, které byly v této exekuční věci veřejnou dražbou prodány a jejichž výtěžek se rozvrhuje, byla zájemně popsána ve prospěch pronajímatele Sch. ještě před tím, než došlo k zabavení svršků v exekuční věci vymáhajícího věřitele L., neboť jen k těmto již před tím zájemně popsaným svrškům bylo by příslušelo Sch-ovi zákonné zástavní právo předcházející zástavnímu právu L-a i po jejich odstranění z pronajatých místností, a měl by proto Sch. také nárok na onu část rozvrhové podstaty, která byla docílena exekučním prodejem dotčených svršků (srov. rozh. čís. 11286 Sb. n. s.). Rekursní soud, vycházeje z nesprávného právního posouzení věci, neučinil v této příčině žádná skutková zjištění, čímž znemožnil dovolacímu soudu, aby rozhodl ve věci samé.

Citace:

Čís. 15295.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 691-692.