NPD documents search: České právo, 15 (1933) - Ještě k poplatkům notáře jako soud. komisaře při konkursu pozůstalosti

Čís. 76.

Zločinu dle § 199 písm. d) tr. zák. dopustí se i ten, kdo v podvodném úmyslu použije veřejné listiny, jež s jeho předchozím dorozuměním někým jiným byla zfalšována.
(Rozh. ze dne 13. září 1919, Kr II 105/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po veřejném líčení zmateční stížnost obžalované Rosalie Z. do rozsudku zemského soudu v Opavě ze dne 7. května 1919, jímž byla uznána vinnou zločinem podvodu dle §§ 197, 199 lit. d) tr. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
Rozsudek odsuzuje obžalovanou Rosalii Z. pro zločin podvodu dle §§ 197, 199 d) tr. z., spáchaný tím, že Rosalie Z, použila dvou Žofií H. zfalšovaných veřejných listin, totiž poukázek na petrolej, čímž stát měl utrpěti škodu na svém právu na stejnoměrném rozdělení petroleje. Odsuzující výrok svůj opírá soud nalézací o zjištění, že Rosalie Z., vědouc o provedeném zfalšování obou poukázek Žofií H., vybrala si na ně nepřislušející jí dávky petroleje, resp., jak se na jiném místě v rozsudku praví, že obě obžalované jednaly v dorozumění se a že Žofie H. zfalšovala obě poukázky za souhlasu a s vědomím Růženy Z. Zmateční stížnost uplatňuje, že, kdyžtě stěžovatelka Růžena Z. sama se zfalšování nezúčastnila jakožto spolupachatelka, nemohla se pouhým použitím veřejné listiny — třebas i vědouc o jejím zfalšování — za účelem podvodným dopustiti zločinu dle § 199 písm. d), nýbrž jen přestupku dle § 461 tr. ř., poněvadž není zjištěno, že škoda jednáním jejím způsobená nebo zamýšlená obnášela přes 500 K. Takto dovolává se stížnost v pravdě důvodu zmatečnosti § 281, č. 10 tr. ř., jest však bezpodstatná. Zmateční stížnost přehlíží, že zločin podvodu spáchaný zfalšováním veřejné listiny ve smyslu § 199 lit. d) tr. z., je dokonán teprve použitím zfalšované listiny v úmyslu podvodném, to jest v úmyslu oklamati jiného nebo využitím jeho omylu způsobiti někomu škodu. Činnost obojí, zfalšování i použití zfalšované listiny, nemusí vycházeti od osoby téže. Prakticky nebude začasté ani možno, by obě osoby vskutku činně provedly sám úkon zfalšování. Může tedy býti spáchání podvodu použitím zfalšované veřejné listiny rozloženo mezi činnost osoby falšující a činnost osoby používající zfalšované listiny za účelem podvodným. Vyžaduje se jen v případě takovém shodná vůle obou stran, nesoucí se k zfalšování, byť i úkon ten proveden byl pak jen jednou z nich. Vůle taková je v případě přítomném soudem nalézacím zjištěna za výslovného odmítnutí tvrzení obžalované Žofie H., že zfalšovala obě u ní uložené poukázky z vlastního popudu, aniž Růžena Z. před tím o tom zvěděla, čímž učiněno zadost ve stížnosti právem zdůrazňovanému požadavku, by zjištěno bylo předchozí dorozumění se osoby používající podvodně zfalšované listiny veřejné s osobou falšující, má-li obstáti výrok odsuzující prvou z nich pro zločin podvodu ve smyslu § 199 lít. d) tr. z. Proto jsou vlastně bezpředmětny další jinak správné vývody zmateční stížnosti, podle nichž nedá se této skutkové podstaty použíti na osobu, která dodatečně upotřebí zfalšované veřejné listiny, byť i vědouc o jejím zfalšování, která však se nesúčastnila ani intelektuelně ani manuelně zfalšování samého.

Citace:

BOKR, Jan. Platí tříletá promlčecí lhůta také pro nároky pode § 1042 obč. zák.?. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1937-38, svazek/ročník 2, číslo/sešit 8, s. 257-257.