Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 5 (1924). Praha: Ministerstvo sociální péče, 620 s.
Authors:
= Sociální revue, 5 (1924)
PDF

K § 8. n. z.

 Když se pokladna omezí na to, že se vysloví proti ošetřování v nemocnici, avšak ničeho nezařídí, aby onemocnělému členu, jenž byl přijat do nemocnice, dostalo se zákonitých dávek a když ná-
108 sledkem toho nemocný člen jest ponechán v nemocničním ošetřování, nelze mluviti o porušení disposičního práva pokladny, neboť nemocnicím jest uložena všeobecná humanitní povinnost ošetřovati nemocné, kteří nemocničního ošetřování nezbytně potřebují, neb kteří sami se hlásí o přijetí a jsou ústavním lékařem uznáni způsobilými ku přijetí. Důsledkem této nemocnicím uložené humanitní povinnosti jest, že mohou propustiti neuzdravené osoby a tedy členy nemocenských pokladen, když to jejich zdravotní stav dovolí a byla učiněna dostatečná disposice ohledně dalšího léčení. Z toho však plyne, že nemocenská pokladna, chce-li dosáhnouti propuštění svého člena, musí nemocnici sděliti svoji disposici a to i tehdy, když chce dáti nemocného ošetřovati ambulatorně svým pokladničním lékařem. Opominula-li nemocenská pokladna disposici učiniti a ji nemocnici sděliti, musí nésti důsledky tohoto svého opominutí a nemůže odepříti nemocnicí náhradu ošetřovacích útrat.
(Nález nejv. správ. soudu z 1. října 1923, č. 13019/23.)
Citace:
K § 8. n. z.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1924, svazek/ročník 5, s. 124-125.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).