Č. 3378.

Státní občanství: Nabytí stát. občanství otcem nevztahuje se podle § 7 zák. čl. 50 : 1879 na děti plnoleté.
(Nález ze dne 18. března 1924 č. 4626).
Věc: Josef L. v Mukačevě proti ministerstvu vnitra o státní občanství.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím z 9. dubna 1923 zamítl žal. úřad žádost st-le za udělení státního občanství. O stížnosti proti tomuto rozhodnutí uvážil nss: St-l podal žádost za udělení státního občanství teprve v lednu 1923. Mohl míti tudíž na mysli pouze udělení státního občanství podle předpisu zák. čl. 50 z r. 1879.
Stížnost také o tento zák. článek fakticky se opírá. Netvrdí však, že st-l přímo sám nabyl nároku na udělení čsl. státního občanství podle tohoto zák., nýbrž tvrdí, že st-l sdílí státní občanství otcovo a poukazuje dále na to, že jeho otec, poněvadž se zdržuje 25 let na území čsl. republiky, nabyl na zákl. § 2 zák. z r. 1896 č. 222 ř. z. nepřetržitým pobytem na témže místě domovské příslušnosti v Mukačevě, a dochází pak z těchto vývodů k závěru, že nař. rozhodnutí je vadné, když bylo vydáno dříve, než bylo rozhodnuto o žádosti jeho otce za udělení státního občanství čsl., poněvadž otázka st-lova státního občanství závislá je na tom, jak vyřízena bude žádost otcova.
Námitku tuto neshledal nss důvodnou.
Dle ustanovení § 7 zák. čl. 50. z r. 1879 vztahuje se mužem nabyté státní občanství, pouze na jeho manželku a nezletilé dítky jsoucí pod jeho otcovskou mocí.
St-l je však dle správních spisů narozen v r. 1898 a byl tedy v době podání své žádosti t. j. v lednu 1923 plnoletý. Nemůže se tedy ustanovení § 7 cit. zák. či. naň více vztahovati, a je st-lem tvrzený nárok jeho otce na udělení čsl. státního občanství pro nabytí čsl. státního občanství st-lem zcela bez významu.
Když tedy žal. úřad st-lovu žádost o čsl. státní občanství přes petit v ní obsažený, aby byla vyřízena společně se žádostí jeho otce za udělení státního občanství dříve vyřídil, než zmíněnou žádost otce st-lova, není tento postup jeho vadným.
Slušelo proto stížnost, která jiných námitek nemá, zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3378. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 832-832.