Čís. 15479.

Náhrada škody způsobené členy obecního zastupitelstva při hlasování porušením předpisů § 48 čes. obec. zřízení.
(Rozh. ze dne 8. října 1936, Rv I 1873/36.)
Žalobce se domáhá na žalovaných členech obecního zastupitelstva (obce v Čechách) náhrady škody způsobené mu podle jeho tvrzení tím, že porušením předpisů § 48 čes. obec. zřízení při přijetí jeho do služeb spolužalované obce byl připraven o místo definitivního obecního zřízence. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Nárok na náhradu škody vyvozuje žalobce z toho, že žalovaní členové obecního zastupitelstva jednali protizákonně, když nedbali zákonných předpisů při hlasování o žalobcově přijetí do služeb spolužalované obce, že tímto jejich protizákonným jednáním byl připraven o definitivní ustanovení jako obecní zřízenec a že také spolužalovaná obec mu ručí za škodu takto způsobenou, protože byla žalovanými členy obecního zastupitelstva representována. Pří přezkumu napadeného rozsudku po stránce právní jest vycházeti ze skutkového zjištění nižších soudů, že při hlasování o propůjčení místa obecního strážníka a sluhy bylo přítomno deset členů obecního zastupitelstva (i se starostou), že z nich hlasovalo pro přijetí žalobce pouze pět, že tři hlasovali proti jeho přijetí, jeden se zdržel hlasování a obecní starosta vůbec nehlasoval, to jest, že se rovněž zdržel hlasování. Z toho dovodil správně již první soud, že nebylo dosaženo potřebné absolutní, to jest nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů obecního zastupitelstva, jak to vyžaduje k platnému usnesení předpis § 48 českého obecního zřízení. Nebylo-li dosaženo potřebné většiny pro zvolení žalobce zřízencem obce ani při veřejném ústním hlasování, není podkladu pro domněnku, že by se bylo většiny dosáhlo, kdyby bylo bývalo provedeno hlasování lístky, takže není z toho důvodu nijak opodstatněno dovolatelovo tvrzení, že by se byl stal definitivním obecním zřízencem, kdyby byli žalovaní členové obecního zastupitelstva hlasovali podle zákona, to jest hlasovacími lístky, jak to nařizuje poslední odstavec § 48 českého obecního zřízení. Mezi tvrzenou škodou žalobcovou a domnělým nezákonným jednáním žalovaných členů obecního zastupitelstva není tedy příčinné souvislosti a není proto ani třeba zkoumati, zda lze žalovaným členům obecního zastupitelstva přičítati za vinu ve smyslu § 1295 obč. zák. »protizákonné« jednání spočívající v tom, že nepoužili hlasovacích lístků. Není ani zkoumati správnost názoru odvolacího soudu, že k neplatnosti volby by stačila již okolnost, že starosta obce opomenul hlasovati. Nedošlo-li k platnému ustanovení žalobce obecním strážníkem a sluhou, protože k tomu nebylo dosaženo potřebné většiny hlasů a protože mimo to nebylo o tom ani provedeno platné hlasování lístky (viz rozhodnutí čís. 12679 Sb. n. s.), tedy jest bezvýznamné pro tento spor, jaký výsledek mělo další ústní hlasování obecního zastupitelstva o otázce, od kterého dne má býti žalobce přijat, neboť hlasování o ní bylo již bezpředmětné a zbytečné.

Citace:

č. 15479. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 927-928.