NPD documents search: Všehrd, 13 (1932) - Právní názory Léčebného fondu.

Právní názory Léčebného fondu.
Právní názory Léčebného fondu veřejných zaměstnanců jsou často s právního hlediska velmi zajímavé a velmi poučné pro poznání, jak nazírá fond na svůj poměr k pojištěnci. Zdá se, že zákonodárce dal v § 10 zák. č. 221/1925 sb. příliš velikou pravomoc ústřednímu sboru Léčebného fondu, zmocniv jej k vydávání léčebného řádu a dodatků k němu. Děje-li se tak bez vší kontroly, stává se často, že se takový akt ocitá v rozporu s ratio legis zák. č. 221/1925 sb. a útočí na zájmy pojištěncovy. Stalo se tak na př. ve směrnicích z 13. února 1931 (dodatek k léčebnému řádu) o lázeňském léčení, v nichž byl tak omezen okruh rodinných příslušníků, vymezený v § zák. č. 221/1925 sb., že by zasluhovalo toto ustanovení samo o sobě podrobnějšího právního rozboru. Z rodinných příslušníků poskytuje se tu příspěvek pouze manželu pojištěné osoby s vyloučením příslušníků ostatních, vypočtených v § 7 cit. zák. Není sporu o tom, že takovýmto zacházením s pojmem právním, vymezeným samým zákonem o zřízení Léčebného fondu, zachází se příliš daleko v provádění zásady, že uvedený příspěvek je dobrovolný. Pojištěnci jsou tím zasahováni ve svých subjektivních právech na příspěvky od Léčebného fondu a mimo to poškozováni i v plnění svých zákonných povinností vůči některým z vyloučených příslušníků rodinných, uložených jim jinými ustanoveními právního řádu (na př. § 139 obč. zák.).
Právní akty, které vydává Léčebný fond, hřeší na to, že se pojištěnci výjimečně pouští s ním do sporu o svá práva a že v tom případě, dojde-li k takovému sporu, nedávají se před Rozhodčím soudem pro nemocenské pojištění veřejných zaměstnanců, který je příslušný v těchto sporech, zastupovati právními zástupci. Jinak by většina právních elaborátů Léčebného fondu sotva obstála. Uvedeme příklad:
Pojištěnec připojil jako doklad k žádosti za léčebný příspěvek roentgenogramy, jichž se jeho žádost týkala. Léčebný fond uhradil mu místo plného lékařského honoráře, jelikož šlo o výkon v nebezpečí v prodlení provedený nesmluvním lékařem, pouze 36% (stalo se tak správně podle platných tarifů), odepřel však snímky ty pojištěnci vrátiti, ač tento za vrácení žádal. Při tom vyslovil Léčebný fond svůj právní názor, že zmíněných 36% z lékařského honoráře (jejž zaplatil plně sám pojištěnec) je »přejímací cena« a že tak nabyl vlastnictví k těmto věcem na základě řádného důvodu a způsobu. Konečně prý snímky musí zůstati tak jako tak v ústředí jako účetní doklad a kromě toho jsou prý kontrolním prostředkem »progresivní péče« o pojištěnce. Je jisto, že tu jde o názor v zásadě chybný, jelikož tu Léčebný fond směšuje veřejnoprávní povahu příspěvku na léčení se soukromoprávním plněním ze smluvního poměru. Příspěvek na léčení, poskytovaný z titulu veřejnoprávního pojištění nemůže míti nikdy povahu »přejímací ceny« (jakýsi nový termín pro trhovou cenu?). Dogma o titulu a modu aquirendi domini nemá tu místa nejen tohoto důvodu (nejde o poměr práva soukromého), ale i kdybychom jej připustili, nesvědčil by pro nabytí vlastnictví Léčebného fondu, jelikož nešlo v takovém případě ani o jeden z právních důvodů nabytí vlastnictví § 424 obč. zák. Smlouva (arg. slova »přejímací cena«) by byla zřejmě, neplatná pro dissensus causae, protože pojištěnec přiložil věci v přesvědčení, že je dostane zpět, a nikoliv, aby zřizoval k nim vlastnické právo Léč. fondu. Proto ani nelze spatřovati v přiložení k žádosti hmotné odevzdání; pojištěnec v konkrétním případě označil snímky svým razítkem, čímž zřetelně dal na jevo vůli ponechati si je ve svém vlastnictví. Mimo to žádal výslovně za vrácení, dokládaje, že roentgenograinů potřebuje k dalšímu léčení a nabídl rovnocenný účetní doklad. Léč. fond odmítl a připojil zmíněné již faktické důvody pro toto své stanovisko (účetní doklad a »progresivní péče«). O monstruositě zvláště posledního z nich netřeba se šířiti, zvláště když ve snaze o tuto »progresivní péči« Léč. fond poškozuje sám pojištěnce, odpíraje mu vrácení věcí, jichž potřebuje k dalšímu léčení. Škoda, že Léč. fond podrobněji nevysvětlil svoje představy o tomto progesivním léčení pojištěnců. — Zcela správně proto Rozhodčí soud po žalobě pojištěncově odsoudil Léč. fond k vydání snímků do 14 dnů pod exekucí. — Je jisto, že se sociálního pojištění velmi, velmi často zneužívá; Léč. fond se proto pochopitelně brání. Zaujímá však při tom vůči pojištěnci posici, která se těžko snáší s epithetem »sociální«, připojovaným ke slovu pojištění, jež poskytuje Léč. fond. K dosažení ušlechtilých cílů, jež sleduje sociální pojištění a o nichž nikdo jistě nepochybuje, bylo by dosti jiných a ušlechtilejších prostředků, než ty, jež volí Léč. fond. Odpovídaly by svou důstojností nejenom vůli zákonodárce, ale také našemu vyspělému sociálnímu pojištění vůbec.
—jk—

Citace:

Právní názory Léčebného fondu.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 4, s. 141-142.