— Č. 8604 —

Č. 8604.


Samospráva obecní (Slovensko). I. Ustanovení § 120 zák. čl. XXII:1886, o pronájmu obecního majetku veřejnou dražbou, bylo zrušeno fin. novelou obec. č. 329/21. — II. Fin. novela nevyžaduje, aby prodej obecního majetku nemovitého se stal veřejnou dražbou.
(Nález ze dne 14. května 1930 č. 7997.)
Prejudikatura: Boh. A 4444/25.
Věc: Obec V. a Potravně družstvo ve V. proti župnímu výboru ve Zvolenu o schválení prodeje obecního domu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Okresní výbor v Ž. schválil rozhodnutím ze 14. července 1927 podle § 23 zák. č. 329/21 ex motivis usnesení obecního zastupitelstva — Č. 8604 —
ve V. z 19. září 1926, kterým obec prodala dům vyznačený v poz. knize pod č. ... na jméno obce V. potravnímu spolku ve V. za 30 000 Kč, poněvadž obec koupila předmětný dům v r. 1917 k účelům potravního spolku za 8 000 Kč a dala jej do pronájmu za 700 Kč, potravní spolek investoval do domu 18 000 Kč, s kterého obnosu se každoročně odečítá roční obnos pronájmu, takže dům po více roků nemůže dáti žádného důchodu; dům je ve špatném stavu a znova vyžaduje adaptaci, což by zapříčinilo větší náklad a pro obec by nemělo žádné rentability, a obec nepotřebuje domu pro jiné účely.
Župní výbor ve Zvoleně změnil nař. rozhodnutím k odvolání Ondřeje N., opíraje se o ustanovení §§ 23 a 58 zák. č. 329/21, usnesení okr. výboru, odepřel schváliti usnesení obecního zastupitelstva obce V. a na základě toho uzavření kupnoprodejní smlouvy a poukázal obec, ježto to zájem obce vyžaduje, aby se znovu usnesla o eventuelním prodeji domu, šetříc při tom předpisů §§ 6 a 23 zák. č. 329/21 a §§ 57 a 59 a analogie § 120 zák. čl. XXII:1886, a to z důvodů, že v daném případě jde o prodej obecního nemovitého majetku, při čemž hospodářství správně vyžaduje prodej ve veř. dražbě za podmínek stanovených §em 120 zák. čl. XXII:1886, jehož analogie má býti použito i v daném případě. Poněvadž však prodej se stal z volné ruky, čímž obec případně utrpěla hmotnou škodu a v daném případě zájem obce nevyžaduje prodej z volné ruky, bylo schválení kupnoprodeje odepříti.«
Toto rozhodnutí napadá jak Potravně družstvo ve V., tak obec V. Potravně družstvo namítá, že důvod napadeného rozhodnutí, jako by dle § 120 zák. čl. XXII:1886 odprodej obecního nemovitého majetku mohl se státi jen veř. dražbou, je zřejmě mylný, neboť dle cit. paragrafu má býti obecní majetek propachtován zpravidla veř. dražbou, propachtování soukromou cestou je možné jen se schválením župy. Z toho vyplývá jednak, že paragraf ten mluví pouze o propachtování a nikoli o prodeji, jednak, že zákon dovoluje i propachtování soukromou cestou, ovšem za podmínky tam stanovené. Analogie nemůže prý býti použito, neboť o prodeji mluví § 110 cit. zák. a dále § 23 zák. č. 329/21. Dle posléze uvedeného zákonného ustanovení je třeba k odprodeji obecního majetku schválení bezprostřední dozorčí vrchnosti, tedy podle § 58 schválení okr. výboru. Okr. výbor kupnoprodejnou smlouvu schválil. Mohl by tedy župní výbor k odvolání změniti toto schvalující rozhodnutí okresního výboru jen tehdy, kdyby odporovalo zákonným předpisům nebo kdyby veř. zájem byl ohrožen. Toho však župní výbor netvrdí, nýbrž odepřel schválení jen z důvodu svrchu zmíněného, jenž je zřejmě mylný.
Obec V. namítá, že obec jako autonomní těleso má právo, co týče se způsobu prodeje, určiti cestu odpovídající účelu. V daném případě nemůže prý vrchnost naříditi prodej nemovitosti veř. dražbou, když obec původně koupila budovu pro účely Potravného spolku.
Rozhoduje o těchto stížnostech, uvážil nss toto:
Nss vyslovil již v nálezu Boh. A 4444/25, že ustanovení § 120 zák. čl. XXII:1886 o pronájmu obecního jmění veř. dražbou, jehož analogického — Č. 8605 —
použití se žal. úřad dovolává i pro prodej obecního jmění, bylo zrušeno fin. novelou č. 329/21. Potom arciť, je-li ustanovení cit. § 120, týkající se pronájmu, fin. novelou zrušeno, nemůže se žal. úřad jeho analogie dovolávati ani pro prodej, takže odpadá potřeba zabývati se otázkou, byla-li analogie tato vůbec přípustná čili nic. Že by pak podle fin. novely bylo k prodeji nemovitého obecního majetku třeba veř. dražby, žal. úřad nevyslovil a ani nss toho neshledal. Fin. novela stanoví toliko, že k takovému prodeji vyžaduje se schválení bezprostředního úřadu dohlédacího v obcích s nejvýše 30 000 obyvatel, což je v daném případě (§ 23 odst. 1 bod 1).
Z úvah těchto vyplývá, že mylný je právní názor, o nějž žal. úřad opřel svoje rozhodnutí, že totiž prodej obecního nemovitého majetku vyžaduje veř. dražby podle analogie § 120 zák. článku XXII:1886.
Citace:
č. 8604. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 767-769.