NPD documents search: Všehrd, 11 (1930) - K novelisaci zákona o společnostech s ručením obmezeným.

Deník

Konference mezinárodních studií v Praze 1938. Brzo po sjednání mírových smluv, jimiž byla skončena světová válka, zřízeny byly v celé řadě států zvláštní ústavy, jichž předmětem stalo se studium nové mezinárodní situace. Poněvadž však tyto ústavy studovaly své problémy ponejvíce vždy jenom se svého úzkého národního hlediska, počalo se brzo v Mezinárodním ústavě pro duševní spolupráci v Paříži uvažovat o tom, nebylo-li by možno usměrnit práci těchto ústavů se širšího hlediska mezinárodního tím, že by se vyvolala v život určitá spolupráce, kterou by se značně zvýšila hodnota studii jednotlivých ústavů. Proto byla v roce 1928 Mezinárodním ústavem pro duševní spolupráci svolána do Berlína schůzka odborníků v problémech mezinárodních vztahů, na níž vypracován byl plán praktické spolupráce při studiu těchto problémů. Této schůzky účastnili se tehdy zástupci Rakouska, Francie, Německa, Anglie, Itálie, Spojených států severoamerických a také zástupci několika institucí mezinárodních. Bylo dohodnuto, že účastníci sejdou se za rok znovu, aby prozkoumali výsledky této nové organisace za první rok. Z takových počátků vy,rostla instituce, která se dnes nazývá »Konference mezinárodních studií« (»Coinférence Permanente des Hautes Études Intemationales «).
Od zakládající schůze v Berlíně roku 1928 scházela se konference každoročně: roku 1929 v Londýně, 1930 v Paříži, 1931 v Kodani, 1932 v Miláně, 1933 v Londýně, 1934 v Paříži, 1935 v Londýně, 1936 v Madridě a 1937 v Paříži. Roku 1938 schází se konference v Praze. Počet členů konference rok od roku stoupal, rovněž rostl počet delegátů při jednotlivých zasedáních. Můžeme říci, že dnes už téměř celý civilisovaný svět účastní se prací konference, takže tato stala se beze spor nejdůležitějším organisátorem studií o mezinárodních vztazích. členství při konferenci je přísně omezeno na ústavy, které se zabývají vyučováním nebo studiem mezinárodních vztahů. Jednotlivci se členy státi nemohou. Členství konference je v podstatě dvojí: přímé a nepřímé. Jestliže v určité zemí je pouze jedna instituce, která vyhovuje podmínkám, určeným pro členství, stává se tato instituce přímým členem konference. Tak tomu bylo na př. v Československu, kde až do počátku roku 1936 byla jediným členem konference Svobodná škola politických nauk v Praze, a proto členem přímým. Jestliže však je v určité zemi podmínkám členství vyhovujících institucí několik, jak tomu ve skutečnosti obyčejně bývá, pak dochází k ustavení t. zv. národního koordinačního komitétu, který se stává přímým členem konference, zatím co instituce jej vytvářející stávají se pouze členy nepřímými. Jako stálý sekretariát konference funguje Mezinárodní ústav pro duševní spolupráci v Paříži.
Až do zasedání v Kodani roku 1931, konference se zabývala hlavně vytvářením systému spolupráce mezi ústavy jednotlivých zemí. Když se pak vidělo, že většina úkolů byla uspokojivě vyřešena a že spolupráce mezi jednotlivými národními koordinačními komitéty probíhá už téměř automaticky, takže není zapotřebí, aby se konference každoročně scházela, počalo se uvažovat o tom, jestli by takto vytvořené organisace nemohlo být použito přímo při studiu konkrétních problémů z oboru mezinárodních vztahů. Bylo proto na kodaňské konferenci ujednáno, že pro příště budou část pravidelné práce konference tvořiti diskuse o určitém vybraném mezinárodním problému. Prvním problémem, jehož studium bylo skončeno v roce 1933, bylo »Stát a hospodářský život«. Pak se konala obsáhlá studie o »kolektivní bezpečnosti«, načež se přešlo ke studiu velmi širokého tématu »Úprava mezinárodních vztahů cestou mírovou«, jehož výsledky byly předloženy konferenci, která od 28. června do 3. července zasedala loni v Paříži. V přítomné době studuje se téma »Hospodářská politika ve vztahu k světovému míru«; výsledky těchto studií předloženy budou konferenci v roce 1939.
Každé téma studuje se po dva roky. Konference, na níž se výsledky studií předkládají, nazývá se konferencí studijní. V roce, kdy se nekoná konference studijní, koná se pouze t. zv. konference administrativní, obyčejně mnohem menšího rozsahu. Konference, která se koná letos v Československu, je konferencí administrativní.
V rámci posledního tématu »Úprava mezinárodních vztahů cestou mírovou« studován byl také problém dunajské oblasti. Poněvadž se hned na počátku ukázalo, že právě dunajské státy neúčastní se prací konference tou měrou, aby úspěšné studium problémů dunajské oblasti bylo zajištěno, bylo nutno účast dunajských států postavit na širší základnu. Proto také v Československu po vzoru jiných států organisován byl na počátku roku 1936 »Československý koordinační výbor pro mezinárodní studia«. Instituce, jichž zástupci společně tvoří tento koordinační výbor, jsou:
1. Svobodná škola politických nauk v Praze;
2. Ústav pro hospodářský výzkum (prozatím neustaven);
3. Sociální ústav republiky Československé v Praze;
4. Masarykova sociologická společnost v Praze;
5. Československá zemědělská akademie v Praze;
6. Česká společnost národohospodářská v Praze;
7. Právnická fakulta Komenského university v Bratislavě;
8. Československá společnost pro studium národnostních otázek v Praze.
Při zasedání konference v Praze věnována byla jedna z pracovních schůzi vyřízeni administrativních záležitostí, v jedné pracovní schůzi podán byl přehled připrav v jednotlivých zemích pro příští studijní konferenci, tři pracovní schůze věnovány však byly studiu problému, jak vyučovati mezinárodnímu vztahům na universitách. Hlavním zpravodajem pro tento soubor otázek byl profesor oxfordské university. Sir Alfred Zimmern.
Aby usnadnil a usměrnil diskusi na konferenci, vypracoval prof. Zimmern předběžné memorandum, v němž vytyčil hlavní problémy vyučováni mezinárodním vztahům na universitách. Toto memorandum rozesláno bylo do všech zemí, které se účastní prací konference, aby odborníci včas mohli k němu zaujmout stanovisko.
Ve svém memorandu připomíná prof. Zimmern, že o těchto problémech jednalo se po prvé v Londýně roku 1935 a po druhé v Madridě r. 1936 a že na výsledcích těchto diskusí bude dále budovat konference pražská, která sice se nebude vyhýbat problémům teoretickým, ale v první řadě má řešit některé otázky rázu praktického. Takovými otázkami rázu praktického podle prof. Zimmerna jsou na př. otázky:
1. Kterých akademických disciplin dotklo by se vyučování mezinárodním vztahům? Budou to pouze vědy politické, národní hospodářství, mezinárodní právo, zeměpis, dějepis, sociologie, politická a mravní filosofie, anebo také v některých směrech na př. psychologie, právo, biologie, geologie, demografie a pod.? .Tak úzce nebo široce má být vymezen rozsah pojmu mezinárodních vztahů?
2. Jakých metod má se používat při vyučování těmto disciplinám, pokud se přednášejí v rámci vyučování mezinárodním vztahům? Může být disciplina přednášena jako celek anebo má z ní být vyňata pouze určitá část? Anebo má v takovém případě býti použito nové metody? Když ano, jaké? Jakých výsledků dosáhlo se už na jednotlivých polích? Jaké hlavní nesnáze se objevily s hlediska pedagogického? V jakém pořadí mají být jednotlivé složky mezinárodních vztahů přednášeny? atd.
3. Jakým vlivem se projevuje při vyučování mezinárodním vztahům organisace university? Do oboru které fakulty tento předmět spadá? Spadá-li do oboru dvou nebo více fakult, jak se otázka vyřešila? atd.
Prof. Zimmern uvádí ve svém memorandu ještě řadu jiných námětů k diskusi. Z nich zvláštní zmínky zaslouží námět, aby na pražské konferenci se diskusí objasnilo, do jaké míry lze pro účely vyučování mezinárodním vztahům použiti materiálu, který byl připraven pro studijní konferenci. Na př. při studiu problému úpravy mezinárodních vztahů cestou mírovou shromážděn byl neobyčejně cenný materiál, z něhož bohatě může čerpat historik stejně jako národohospodář, mezinárodní právník, sociolog, filosof atd. Bylo by proto jistě možno tohoto materiálu (použiti jako vhodné pomůcky při vyučování mezinárodním vztahům. Otázkou zůstává pouze nejvhodnější způsob, jak to učinit.
I když uvážíme, že situace, pokud jde o rozšiřování učební osnovy o nové discipliny, je značně jiná na universitách, které jsou ústavy státními, a na universitách soukromých, přece jenom mnohé z otázek, které položil prof. Zimemrn, mohou naši odborníci zodpovědět. Z toho důvodu rozeslal Československý koordinační výbor pro mezinárodní studia memorandum prof. Zimmerna všem naším profesorům a docentům mezinárodního práva se žádostí, aby k jednotlivým otázkám zaujali stanovisko. L. Šauer.

Citace:

Drama lásky. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 7, s. 80-81.