Č. 6713

.

Živnostenské právo. — Administrativní řízení (Podk. Rus): O kompetenci k trestání přestupku neoprávněného prodeje lihových nápojů za platnosti živn. zákona č. 259/1924.
(Nález ze dne 9. září 1927 č. 18737).
Věc: Ludvík H. v K. proti hlavnímu finančnímu ředitelství v Užhorodě stran neoprávněného prodeje lihovin.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Trestním nálezem fin. ředitelství v Mukačevě z 18. listopadu byl st-l uznán vinným přestupkem § 30 č. 1. zák. čl. XXV: 1899, jehož se dopustil tím, že dle činopisu z 2. srpna 1923 a dle svědeckých výpovědí po delší dobu provozoval neoprávněně prodej lihových nápojů, a odsouzen dle §§ 31 a 35 citovaného zákona k pokutě 200 Kč. Odvolání z toho podané bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů obsažených v trestním nálezu prvé stolice.
O stížnosti uvážil nss toto:
St-l byl uznán vinným přestupkem zák. čl. XXV: 1899. Dle ustanovení posledního odstavce § 253 živn. zák. z 10. října 1924 č. 259 Sb. zůstal cit. zák. čl. XXV: 1899 po dni, kdy nabyl účinnosti živn. zákon, t. j. po 1. červnu 1925 v platnosti jen, pokud jde o licence již udělené a o licence, jichž udělení bylo v tento den projednáno. Z toho dlužno usuzovati, že také trestní ustanovení zák. čl. XXV: 1899 zůstala v platnosti jen potud, pokud jde o přestupky důchodkové ve smyslu tohoto zákona, jež byly spáchány při provozování licencí již dne 1. června 1925 udělených neb takových licencí, jichž udělení se v ten den projednávalo. Trestní ustanovení § 30 č. 1., dle něhož výčep a drobný prodej lihových nápojů neb prodej pálených lihových nápojů ve velkém, dál-li se bez povolení, zakládal přestupek důchodkový, v platnosti zachováno nebylo, neboť nový živn. zákon prohlásil neoprávněné provozování všech živností, tedy také neoprávněného výčepu a prodeje lihových nápojů, za přestupek živn. zákona. K provádění trestního řízení pro tyto přestupky jsou povolány úřady živnostenské (§§ 238 a násl.).
V daném případě bylo st-li za vinu kladeno, že v roce 1923 neoprávněně provozoval prodej lihových nápojů; trestní nález však byl vydán teprve dne 18. listopadu 1925, tedy již za účinnosti živn. zák. č. 259/1924. Pak ovšem dle toho, co bylo řečeno, nebyly k vydání trestního nálezu pro tento přestupek kompetentní fin. úřady, neboť jejich příslušnost k trestání přestupku § 30, č. 1. zák. čl. XXV: 1899 dnem 1. června 1925 pominula.
Žal. úřad jako úřad fin. ředitelství nadřízený byl povinen, když k němu odvolání z trest, nálezu fin. ředitelství došlo, buď trestní nález pro nekompetenci fin. ředitelství jako zmatečný zrušiti, anebo postoupiti odvolání úřadu, který byl dle § 35 zák. čl. XXV: 1899 kompetentní o odvoláních z trest, nálezů prvé stolice pro důchodkové přestupky tohoto zákona rozhodovati, totiž min. fin. Když toho neučinil, nýbrž ve věci meritorně rozhodl, porušil zákon. Nss přihlédnul k, této nezákonnosti z povinnosti úřední.
Citace:
č. 6713. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 172-173.