Všehrd. List československých právníků, 12 (1931). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF
— Čís. 7300 až 7301 —

Čís. 7301.


Dávka z majetku (zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n.). K přihlášce dávky z majetku berním úřadem k rozvrhu nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost se vyžaduje, by v ní byla uvedena — Čís. 7301 —
a osvědčena výše přihlášené částky dávky, vypadající poměrně na nemovitost. Nabyl-li dlužník nemovitosti teprve po 1. březnu 1919, vyhledává se k řádné přihlášce dávky, by byl předložen platební rozkaz, jímž byl dlužník vyzván k placení podle prováděcího nařízení ze dne 27. července 1920, čís. 463 sb. z. a n. k § 62 zák., neb by aspoň jinými veřejnými listinami byly osvědčeny všechny okolnosti, jež by v něm musily býti uvedeny.
(Rozh. ze dne 8. září 1927, R I 769/27.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost, nepřikázal soud prvé stolice eráru dávku z majetku v přednostním pořadí. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Přihláška berního úřadu nepostačovala pro přikázání dávky z majetku. Zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n. přiznává podle § 62 dávce z majetku přednostní zákonné zástavní právo jen do částky připadající na prodanou nemovitost a jen do 30% její hodnoty k 1. březnu 1919. Bylo proto na berním úřadě, by nejpozději při rozvrhovém roku předložil doklady, že tu jsou ony předpoklady, by přihlášená dávka z majetku byla přikázána. Toho neučinil, nebylo proto lze k nejasné a nedoložené přihlášce přihlížeti a dávku z majetku přikázati. Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 1925, čís. 5206 sb. n. s. a ze dne 10. prosince 1925, čís. 5529 sb. n. s.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nepřiznání dávky z majetku, přihlášené berním úřadem k hotovému zaplacení z nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost, stalo se právem, neboť nejasnou a ničím nedoloženou přihláškou nebyl nárok na její zaplacení v přednostním pořadí osvědčen, jak toho bylo podle § 210 ex. ř. třeba. Berní úřad přihlásil na dávce z majetku 7 826 Kč 36 h s podotknutím: »dne 1. března 1919 30% ručící částky základní ceny § 62 odst. 2 70 000 K X 30% = 21 000 K«. I kdyby bylo snad lze toto nejasné podotknutí pokládati za úřední potvrzení o tom, že čistá hodnota vydraženého domu byla ke dni 1. března 1919, jenž byl rozhodným pro osobní i věcnou povinnost к dávce a výši dávkou povinného jmění, vyšetřena 70 000 Kč a že tedy prodaná nemovitost ručí do výše 21 000 Kč za onu část dávky, která podle § 62 zákona o dávce z majetku na ni poměrně připadá, zůstala naprosto nevysvětlenou a neosvědčenou výše přihlášené na nemovitost poměrně vypadající částky dávky. I tohoto osvědčení bylo nutně třeba, zvláště v tomto případě, neboť podle pozemkové knihy nabyli dlužníci František a Josefa M-ovi domu teprve trhovou smlouvou ze dne 28. března 1922, nebyli tedy 1. března 1919 ještě jeho vlastníky a nemůže býti přihlášená suma částí dávky z majetku jím předepsané. Podle prováděcího nařízení ze dne 27. července 1920. čís. 463 sb. z. a n. k § 62 zákona o dávce z majetku má věcné — Čís. 7302 —
ručení nemovitosti v takovém případě býti uplatněno zvláštní platební výzvou držitelů ručící nemovitosti, k řádnému osvědčení přihlášky bylo pak třeba, buď předložiti tento další platební rozkaz neb aspoň jinými veřejnými listinami osvědčiti všechny okolnosti, jež by v něm musily býti uvedeny.
Citace:
č. 7301. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 59-61.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).