NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 15 (1906) - Příspěvek k řešení otázky příslušnosti soudní v případě zpronevěry dle § 183. a 461. tr. z.

Příspěvek k řešení otázky příslušnosti soudní v případě zpronevěry dle § 183. a 461. tr. z.

I. případ:
Pekařský učeň V. L. z V. obdržel od svého službodárce pekařského mistra na V. příkaz, aby pečivo mu svěřené do- vezl do N., tam ho zákazníkům odevzdal, peníze vybral a jemu v krámě na V. odvedl. Učeň pečivo skutečně prodal, ale peněz svému službodárci neodvedl, nýbrž prý je dle domnění mistra v N. a okolí propil a projedl.
Oznámení trestní o tomto případu u c. k. okr. soudu v N. podané postoupil tento soud 6. března 1905 c. k. okr. soudu na V. s tím, že příslušným je k projednání tento soud, poněvadž v tomto případě pro posouzení příslušnosti soudní rozhodnou jest jedině ta okolnost, kde obviněný měl peníze odevzdati a jich neodevzdal.1) C. k. okresní soud na V. příslušnost svou ale neuznal a vrátil spis c. k. okresnímu soudu v N. ve smyslu § 51. a 52. tr. ř. k přístušnému řízení s podotknutím, že ani on svou příslušnost neuznává vzhledem k tomu, že z tresního oznámení vyplývá, že obviněný v okolí N . c. k. okr. soudu zboží rozvážel, tam peníze přijímal, tam bydlel a tam po případě i peníze podržel, kdežto okolnost ta, kde peníze odváděti měl, pro posouzení příslušnosti soudní nerozhodnou jest.2)
K tomu negativnímu kompetenčnímu konfliktu na radní komoru c. k. zemského trestního soudu v Praze vznesenému rozhodla táž nálezem z 13. března 1905, č. j. Ns. I. 2/5 takto:
K provedení řízení trestního proti V. L. pro přestupek zpronevěry dle § 183., 461. tr. z. příslušným jest c. k. okr. soud na V. neboť pro posouzení příslušnosti soudní rozhodnou jest okolnost, kde V. L. za vinu kladená zpronevěra byla dokonána a v tomto směru nemůže býti pochybnosti o tom, že čin V. L za vinu kladený byl tím dokončen, resp. spáchán, že V. L. v závodě na V. neodvedl prý peníze, které v N. a okolí pro zmínění závod vybral a k jichž inkassování byl oprávněn a jest při tom úplně lhostejno, kde V. L. své řádné bydliště má a měl-li v úmyslu, udánlivě inkassované peníze za sebou zadržeti a sobě přivlastniti hned při jejich vybrání, nebo vznikl-li úmysl tento v něm později, poněvadž v onom případě jednalo by se o zlý úmysl, který sám o sobě posud nebyl trestným a od kterého V. L. každým okamžikem mohl upustiti, v tomto případě pak nedá se vůbec zjistiti, kdy a kde pro posouzení příslušnosti soudní ostatně zcela nerozhodný zlý úmysl vznikl.
II. případ:
Radní komora c. k. krajského soudu v Olomouci projevila
v případě podobném náhled opačný.
Krejčí A. H. z Pt. obdržel dne 26. dubna 1905 od firmy M. v Pr. látku a přípravu na 8 kabátů v ceně 13 K 60 h s tím příkazem, aby je zhotovené firmě v Pr. .odvedl, což do 12. září 1905 neučinil. Četníku toho dne záležitosť tu vyšetřujícímu udal, že má zboží doma, a že je firmě během týdne odevzdá, ale ani tok,o neučinil.
Oznámení o tomto případu u c. k. okres. soudu v Pr. podané postoupil tento soud c. k. okres. soudu na Pl. jakožto fóru delicti commissi k příslušnému jednání. Tento soud neuznal svou pří- slušnost a vrátil oznámení c. k. okresnímu soudu v Pr. dle § 51. tr. ř., poněvadž v tomto případě, kde z trestního oznámení není patrným, že obviněný s věcí mu svěřenou takovým způsobem naložil, že věc již nikdy oprávněnému nevydá a ten s ní více nakládati nebude moci, ani se zjistiti nedá, kde tak obviněný učinil, a pouze podezření se proti němu vyslovuje, že ji svému účelu odvésti nemíní, že v tomto případě dlužno považovati za místo spáchaného skutku ono místo, kde obviněnému byla uložena povinnost k ode- vzdání zpracovaného zboží, které nedostál. C. k. okresní soud v Pr. předložil však spis radní komoře c. k. kraj. soudu v Olomouci k rozhodnutí s tím odůvodněním, že dle § 51. tr. ř. přísluší řízení onomu soudu, v jehož obvodě trestní čin byl spáchán a když trestní čin pozůstává z více aktů spojených a na více míst se vztahuje, tu dlužno považovati za místo spáchání ono místo, v kterém byl spáchán onen akt, kterým činnost byla ukončena.3) Při zpronevěření nelze za místo, kde činnost byla ukončena, považovati místo, kde věc měla býti odevzdána a odevzdána nebyla, ježto neodevzdání její není nutnou náležitostí zpronevěření, nýbrž tvoří prý skutkovou podstatu zpronevěření positivní činnost pachatelovu, totiž že si věc mu svěřenou podrží, nebo přisvojí ...
Radní komora c. k. krajského soudu v Olomouci rozhodla nálezem z 16. října 1905, č. j. Ns. 65/5, že příslušným jest c. k. okresní soud na Pl. a to z těchto
důvodů:
Dle trestního oznámení obdržel obviněný od firmy M. v Pr. látku a příslušenství na 8 kabátů, měl je v Pr. u dotyčné firmy zhotovené odevzdati, což dosud neučinil; obviněný látku a příslušenství donesl domů do Pt., kteréžto místo leží v obvodu c. k. okr. soudu na Pl., tím ji ve svém uschování měl a četníkovi sdělil, že je do 17. září 1905 firmě oné odevzdá. Jestliže obviněný z materiálu jemu k zpracování svěřeného něco zpronevěřil, tedy musel prý to z Pt. vzíti a buď již v obvodě c. k. okr. soudu na Pl. nebo jinde dále odevzdati.
Při tom ale prý obviněný nespáchal již tím trestní čin, že tu věc dále odevzdal, že ji prodal, zastavil atd., nýbrž již v tom okamžiku, kdy v úmyslu, aby věc svému účelu neodevzdal, si ji ve svém obydlí uschoval, nehledě k tomu, zda-li ji snad později pro sebe nebo za úplatu pro jiné zpracoval, zda-li ji předal, zastavil atd., nikoliv však teprve tehdy, když na místě, kdež z látky zhotovené zboží mělo býti odevzdáno, je odevzdati nebyl s to.4)
Soudní adjunkt K. Střecha.

Dr. Glaser rozhoduje spornou naši otázku v ten smysl, že tam, kde zločin záleží v tom, anebo dokonán tím, že opomenuto něčeho, co se na určitém místě stá ti mělo, toto místo platit má za místo trest. skutku, tak na př. při zpronevěře ono místo, kde věc zadržená respr. zpronevěřená vydána býti měla. (Pozn. red.)
Dr. Mayer souhlasně se Schwarzem stanoví zásadu, že čin trestný spáchán je tam, kde stal se skutek, jenž tvoří podstatu trestného činu (beze zření k tomu, zda dokonán, anebo zda zůstalo při pokusu), — a jestliže čin podstatný ještě nebyl nastal, místo, kde naposledy pachatel o to se přičinil. (Pozn. red.)
Četná rozhodnutí nejv. soudu učiněna v ten smysl, že při trestném jednání, kteréž sestává ze složité činnosti na několika místech působivší platí za místo činu trestného ono místo, kde proveden poslední skutek dovršující trestný čin.A právě tak, jde-li o několik skutků téhož jednání nezbytných k dokonání skutkové povahy trestného činu, z nichž skutek předchozí nabývá teprve povahy trestné přistoupením skutků dalších, — jest místem činu ono místo, kde stalo se jednání doplňující (dovršující) trestnou činnost.(Rozh. z 12. září 1883. č. 7785. a j. v.) (Pozn. red.)
Srov. zásadní rozh. nejv. soudu z 5. dubna 1899. čís. 5130. o dosahu a významn jednání, kteréž vlastně určuje činnost obviněného! (Pozn. red.)

Citace:

Příspěvek k řešení otázky příslušnosti soudní v případě zpronevěry dle § 183. a 461. tr. z.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 3, s. 169-171.