Č. 1072.

Obecní zřízení: Pouhé organisaci určité politické strany nepřísluší v této její vlastnosti právo ke stížnosti do opatření obce, jež se týká nakládání s obecním jměním.
(Nález ze dne 21. prosince 1921 č. 17063.)
Věc: Místní organisace československé republikánské strany venkova v D. proti zemskému správnímu výboru v Praze stran odepření legitimace ke stížnosti do usnesení obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Obecní zastupitelství města D. usneslo se dne —, že se mají nabídnouti obecní pozemky ve stížnosti blíže označené Janu K. na výměnu za jeho pozemky »na Valech«, tak že K. dostane za jeden korec svých pozemků 1½ korce pozemků obecních.
Do tohoto usnesení podala místní organisace československé republikánské strany venkova v D. stížnost k okresní správní komisi v H., v níž uplatňovala jednak formální, jednak věcné námitky. Po stránce formální uplatňovala stěžovatelka, že každý podobný návrh, jaký byl odhlasován, má býti dříve přikázán městské radě a příslušným komisím k prozkoumání a vyjádření, a nemělo býti obecním zastupitelstvem o něm dříve hlasováno.
K hlasování pak došlo pod vlivem člena obecního zastupitelstva a zároveň člena předsednictva stavebního družstva, jenž podle obec. zříz. jako osoba přímo na stavbě družstevních domků zúčastněná neměl se hlasování účastniti. Po stránce věcné namítala, že hlasováním tím přijata byla výměna pozemků obecních, jež by velice znehodnocovala stav obecního jmění. Okresní správní komise v H. stížnost zamítla z důvodů meritorních.
Do tohoto rozhodnutí podala místní organisace československé republikánské strany v D. stížnost k zemskému správnímu výboru v Praze, který ji však naříkaným rozhodnutím .... zamítl, poněvadž stěžující si organisace, nejsouc poplatníkem v obci, není jako taková legitimována k stížnosti v této věci.
Rozhoduje o stížnosti uvážil nejvyšší správní soud toto:
V daném případě jde toliko o otázku, byla-li stěžovatelka jako organisace československé republikánské strany venkova v D. legitimována k podání opravných prostředků proti usnesení obecního zastupitelstva, jímž se nakládá kmenovým jměním obecním (§ 68 ob. zř. pro Čechy) a pak v dalším postupu do rozhodnutí okresní správní komise, kterým řečené usnesení obecního zastupitelstva bylo potvrzeno.
Stížnost hájí názor, že okamžikem, kdy nabyl účinnosti nový řád volební podle zákona ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n., nastala podstatná změna obecního zřízení a jmenovitě § 10, jež prý tím, že novým volebním zákonem uděleno bylo aktivní právo volební do obecních zastupitelstev všem občanům československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří překročili 21. rok věku, bydlí v obci a nejsou zákonem z práva voliti výslovně vyloučeni, doznalo v témž směru rozšíření, že práva a povinnosti obecním zřízením stanovená nemohou býti již omezena na údy obce čili občany ve smyslu § 6 ob. zř., nýbrž jsou rozšířena na všechny osoby, kterým přísluší v obci právo volební. Tato práva však tu nejsou omezena na jednotlivé voliče, fysické osoby, nýbrž příslušejí i politickým organisacím, ježto nový řád volební uznává vedle práv jednotlivých voličů měrou ještě větší práva voličských stran neb skupin čili politických organisaci. Když tato práva příslušejí politickým stranám nebo jejich organisacím při volbě do obecního zastupitelství, přísluší těmto politickým stranám a organisacím i po volbách právo kritiky a právo domáhati se nápravy stížností.
Nejvyšší správní soud neshledal stížnost důvodnou.
Stěžovatelka netvrdí, že by patřila mezi občany, o nichž mluví § 6 ob. zř., rovněž tak netvrdí, že by jí příslušelo v obci právo volební, o které by opírala svoji legitimaci ke stížnosti do usnesení obecního zastupitelstva, jímž se nakládá s obecním kmenovým jměním; ona opírá svoji domelou legitimaci ke stížnosti pouze o moment součinnosti, kterou zákon přiznává v novém řádu volebním politickým organisacím (skupinám stran).
Součinnost ta omezuje se však výhradně na funkce v zákoně výslovně vyjmenované a nelze z tohoto spolupůsobení při volbách dále dovozovati, že by politická organisace byla povolána také k jiným funkcím a zejména snad také k těm právům a povinnostem, jež přiznává a ukládá obecní zřízení členům obce (občanům).
Takové rozšíření působnosti politických organisaci nenalézá v zákoně opory. Poněvadž pak — jak shora řečeno — stěžovatelka ani netvrdí, že má v obci právo volební, nemusil se nejvyšší správní soud zabývati otázkou, zda zavedením nového volebního řádu a rozšířením práva volebního jest rozšířen okruh osob, které jsou legitimovány k stížnostem do takových opatření obce, o jaké v daném případě šlo. Odepřel-li tedy žalovaný úřad stěžovatelce jako pouhé organisaci politické strany legitimaci k stížnosti do rozhodnutí okresní správní komise, jež se týkalo nakládání s jměním obecním ve smyslu § 68 ob. zř., nelze v tom spatřovati nezákonnost stížností namítanou, pročež bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 1072. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 1079-1081.