NPD documents search: Všehrd, 13 (1932) - Výroční zpráva zemského úřadu práce v Brně za rok 1931.

Zprávy

Anglie bez zlatého standartu. V r. 1925 byl v Anglii znovuzaveden t. zv. zlatý standart, t. j. povinná směnitelnost bankovek Anglické banky za zlato. Byl to výsledek snah, projevujících se silně od skončení války. Snahy tyto došly zvláště vyjádření ve zprávě t. zv. Cunliffova komitétu, jenž utvořen byl parlamentem v prvních letech poválečných právě ku zkoumání otázky návratu ku zlatému standartu. Věc stala se tehdy před- mětem dlouhých a často ostrých diskusí, některé autoritu britského národohospodářského světa vyslovily se rozhodně proti zlatému standartu. Tak zvláště Mac Kenna, bývalý ministr financí a předseda Midland Banky (jedna z »big five«, t. j. z pěti největších britských bank) a v Anglii dnes snad nejvíce uznávaný teoretik národohospodářský prof. J. Maynard Keynes. Konečný krok byl na jistou dobu oddálen, po porážce Mac Donaldovy vlády rozhodla se však nová konservativní vláda pro zlatý standart resp. jeho znovuzavedení a povinná směnitelnost byla uzákoněna t. zv. Gold Standart Aktou z 28. dubna 1925. Úvěrová krise z léta t. r. zle ohrozila trvání zlatého standartu. Kapitál odplýval z Anglie v takové míře, že bylo jasno ohrožení zlatého pokladu Anglické banky. Byla utvořena »národní vláda«, jež měla za úkol v prvé řadě pomoci ohrožené měně. Bylo rozhodnuto vyrovnati rozpočet, jehož nepříznivý stav byl ostře osvětlen hlavně zprávou t. zv. Macmillanova komitétu, a Anglická banka uzavřela zahraniční výpůjčku na udržení kursu libry sterlingů resp. ochranu své zlaté reservy. Výpůjčka byla poskytnuta na polovici Amerikou a Francií a to zprvu ve výši 80 milionů liber sterlingů, a když se tato výpůjčka ukázala nedostatečnou, ve výši dalších 50 milionů liber sterlingů, tedy celkem ve výši 130 mil. lib. sterl., t. j. (tehdy) asi 21 miliard Kč. Kapitál však odplýval z Anglie dále a to v ohromném tempu. Dle zprávy kancléře pokladu Snowdena v parlamentě dne 21. září t. r. odplynulo od července t. r. kapitálu za 200000000 lib. steri, (t. j. [tehdy] 33 miliard Kč). Za dva dny, 18. a 19. září t. r. odplynulo 30 mil. lib. sterl. Při tom britské pohledávky v Německu »zamrzly« (v Anglii nazývá se tento úvěr všeobecně » frozen credit«) a to dle téže zprávy kancléře ve výši 70 mil. lib. sterl., avšak dle zpráv odborných časopisů a najmě t. zv. basilejského komitétu lze souditi na výši mnohem větší. Nemělo-li nasťati odplynutí všech zásob zlata země do ciziny a úplné zhroucení měny (zlatý poklad Anglické banky činil ku dni 21. září asi 130 mil. lib. sterl., zásoby cizích devis byly takřka vyčerpány), nezbývalo vládě nic jiného přes její původní pevné odhodlání, než zrušiti povinnou směnitelnost bankovek. Dne 21. září prošel vládní návrh dodatku ku Gold Standart Aktě, Gold Standart Suspension Bill, trojím čtením v poslanecké sněmovně, byl přijat touto sněmovnou i sněmovnou lordů ještě téhož dne a podepsán králem vstoupil v platnost. Dodatek má jeden »oddíl« (section) se třemi »pododdíly« (subsection). Prvý ruší až do odvolání královskou proklamací pododdíl 2. oddílu I. Akty z r. 1925, kde stanovena povinná směnitelnost bankovek Anglické banky, druhým dostává se dodatečně schválení zastavení směňování bankou ve dni 21. září t. r., třetí udílí kancléři pokladu zmocnění ku vydání potřebných nařízení na ochranu měny pokud se týče obchodu devisami.
Při této příležitosti není nevhodno stručně vzpomenouti historie anglického zlatého standartu. Zlatá měna v moderním slova smyslu zavedena byla v Anglii r. 1814. Poslední definitivní úpravy před válkou dostalo se jí v r. 1844 t. zv. Bank Aktou (známá Peelova Akta, stanovící pevnou sumou počet bankovek nekrytých zlatém). Tato Bank Act platila až do 6. srpna r. 1914, kdy byla zákonem zv. Suspension of the Bank Act Bill zrušena co do svého ustanovení o povinné směnitelnosti. Jak řečeno, byla povinná směnitelnost pak znovuzavedena Gold Standart Aktou z 28. dubna 1925. М. H.

Citace:

Výroční zpráva zemského úřadu práce v Brně za rok 1931.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 6, s. 229-229.