NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Č. 6895.

Státní zaměstnanci. * Výnos min. vnitra z 15. dubna 1920 č. 11317/6 neskytá pro policejní úředníky a orgány pohraniční kontrolní služby nárok na příplatek 20 Kč neb 10 Kč denně od 1. ledna 1922.
(Nález ze dne 21. listopadu 1927 č. 16917/26.)
Věc: František V. a spol. v B. proti ministerstvu vnitra o pohraniční kontrolní příplatky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V dohodě s min. fin. povolilo min. vnitra výnosem z 15. dubna 1920, aby konceptním nebo kancelářským úředníkům politickým nebo policejním, dále policejním agentům vyplácen byl, pokud vykonávali nebo vykonávají pohraniční službu kontrolní, zvláštní příplatek k dietám, a to jmenovaným úředníkům 20 Kč, pokud se týče policejním agentům 10 Kč denně. Tento příplatek přísluší ode dne skutečného nastoupení kontrolní služby, avšak pouze za dny v kontrolní službě skutečně ztrávené. Náklad s tímto opatřením vzniklý budiž poukázán a zaúčtován jako nepreliminovaný mimořádný výdaj s označením »Výkon pohraniční kontroly« u kap. XII., tit. 2., § 2. »Policejní úřady a policejní orgány« a hražen z celkových úspor úvěrů mimořádných výdajů v rozpočtu pro rok 1920 povolených. Výnos ten sdělen byl k provedení zsp-ým v Praze, Brně a Opavě.
V dohodě s min. fin. bylo pak výnosem min. vnitra z 10. října 1923 schváleno, aby příplatky byly úředníkům a zřízencům pohraniční stanice v B. vypláceny také za rok 1921.
O žádosti st-lů za povolení příplatků těch za dobu od 1. ledna 1922 do 30. června 1923 rozhodlo min. vnitra nař. výnosem takto: »Min. vnitra není s to vyhověti žádosti zaměstnanců okr. polic. komisařství v B. z 20. května 1924 a z 9. ledna 1926 o povolení pohraničních kontrolních přídavků za dobu od 1. ledna 1922 do 30. června 1923.«
Nss uvážil o stížnosti takto:
Přídavky shora uvedené nebyly zavedeny žádným zákonem nebo vl. nařízením na podkladě zákonného zmocnění vydaným. Výnos č. 11317/20 nebyl také vyhlášen ani ve sbírce zák. a nař. ani ve Věstníku min. vnitra neb fin. Příplatky povoleny byly jen výnosem min. vnitra po dohodnutí s min. fin. a výnos ten sdělen byl pouze zsp-ým, nenařídil však, aby určitým úředníkům a orgánům, obzvláště st-lům, byl publikován.
Z této okolnosti, pak z obsahu výnosu samého, jenž podřízeným úřadům nařizuje, aby náklad vzniklý opatřením tímto byl poukázán a zaúčtován jako nepreliminovaný mimořádný výdaj a hražen z celkových úspor úvěrů mimořádných výdajů v rozpočtu pro rok 1920, třeba usouditi, že povolení příplatků stalo se aktem volného uvážení a jen interním poukazem min. vnitra podřízeným úřadům a že jest nad to omezen časově na rok 1920.
Pak však st-lé nenabyli žádného právního nároku na vyplácení takovýchto příplatků, a to ani za rok 1920, tím méně za období další a ani nároku na sdělení výnosu tohoto a výnosu o zastavení přídavků.
Ale i kdyby bylo lze pokládati výn. min. vnitra č. 11317/20 za právní normu, nemohli by st-lé pro sebe z výnosu toho vyvozovati nárok na výplatu příplatků za období od 1. ledna 1922 do 30. června 1923, poněvadž tato domnělá právní norma byla časově omezena na rok 1920 a nebyla rozšířena na období od 1. ledna 1922 do 30. června 1923.
Ostatně patrno z obsahu žádosti st-lů ze 20. května 1924, že si byli vědomi, že na výplatu jmenovaných příplatků nemají právního nároku, ježto by jinak nebyli v žádosti té vyslovili prosbu, aby jim vyplácení těchto příplatků od 1. ledna 1922 do 30. června 1923 opětně dodatečně bylo povoleno, odůvodňujíce žádost tuto nikoliv snad poukazem na nějakou právní normu, podklad jejich nároku tvořící, nýbrž poukazem na vyplácení příplatků takových četnictvu a fin. stráži, dále fin. tísní a drahotou v jejich služ. místech. — — — —

Citace:

č. 6895. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 489-491.