Č. 2399.

Administrativní řízení. — Živnostenské právo:
I. Není-li sporu o skutkových okolnostech, nýbrž jen o správnosti subsumpce pod určité ustanovení zákona, není vadou řízení, neslyšel-li úřad svědky stranou navrhované. — II. O skutkové podstatě přestupku neoprávněného provádění stavby.
(Nález ze dne 24. května 1923 č. 8873.)
Věc: Leopold K. v T. a Antonín C. v N. proti zemské správě politické v Brně o trestní nález pro neoprávněné provádění stavby a pro krytí neoprávněného provádění stavby.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Odborové společenstvo zednických mistrů v Brně oznámilo osp-é v D., že Leopold K., podnikatel staveb v T., provádí opět neoprávněně stavbu přízemního domku u Berty Š. v M. a že jej při tom kryje svým živnostenským oprávněním Antonín C, zednický mistr v N.
Na základě tohoto oznámení zavedla oso proti oběma obviněným trestní řízení a to proti Leopoldu K. pro neoprávněné provozování koncesované živnosti stavební a proti Antonínu C. pro krytí tohoto neoprávněného provozování živnosti. Oba obvinění popřeli přestupek za vinu jim kladený, naproti tomu předseda stavební komise Jaroslav F. a člen této komise Robert N. udali, že stavbu provádí Leopold K. sám a Antonín C. jej pouze kryje svým oprávněním. Berta Š., jež rovněž byla vyslechnuta, udala, že hlavní disposice na stavbě provádí Leopold K.
Osp odsoudila nálezy z 8. prosince 1921 Leopofda K. pro neoprávněné provozování koncesované živnosti k pokutě 300 Kč, případně k vězení v trvání 30 dnů a Antonína C. pro krytí neoprávněného provozování živnosti k pokutě 500 K, případně k vězení v trvání 50 dnů.
Oba obvinění podali z odsuzujícího nálezu prvé stolice odvolání.
Antonín C. ve svém odvolání uváděl, že jako mistr zednický vedl pouze technický dozor, a že Leopold K. má živnostenský list na podnikatelství staveb a jest tedy jako podnikatel staveb oprávněn stavbu převzíti, dělníky najímati, je vypláceti a materiál nakupovati. Jen technický dozor musí odevzdati oprávněné osobě. Téhož mínění jest prý také úrazová pojišťovna, jež vymáhá příspěvky na podnikateli staveb Leopoldu K. Ze st-1 skutečně technický dozor vedl, to prý mohou dokázati jím jmenovaní svědci.
St-1 Leopold K. namítal ve svém odvolání, že ovšem k vedení stavby musí míti oprávněného mistra zednického, že však dělníky najímati, jim mzdu vypláceti a stavební hmoty nakupovati jest jako podnikatel staveb oprávněn, neboť to není vedení stavby.
Na stavbě byla tabulka vyznačující, že stavbu provádí Antonín C. a st-1 Leopold K. že jest podnikatelem stavby.
Zsp výnosem z 18. února 1922 zamítla odvolání obou st-lů z důvodu, že skutková podstata přestupku za vinu jim kladeného byla prokázána.
Ve své stížnosti proti tomuto rozhodnutí namítá Antonín C, že osp provedla šetření bez st-ie a zjistila okolnosti, zejména ohledně tabulky, kdo stavbu provádí, jenom na základě výpovědi svědka F. Důkazy svědkem navrhované zsp neprovedla a jest tedy řízení vadné. Totéž vytýká ve své stížnosti i Leopold K.
Nss uvážil o stížnostech takto: — — — —
Ve stížnostech podaných na nss nevytýkají st-lé, že by úřad vycházel z mylného právního názoru v příčině rozsahu živnostenského oprávnění Leopolda K., nýbrž berou výrok úřadu v odpor pouze pro vady řízení i jest uvážiti, zda stížnost jejich v tomto směru jest bezdůvodnou.
St-lé vytýkají především, že úřad provedl šetření bez účasti st-lů pouze na základě výpovědi svědka F.
Námitka tato jest v ocrboru s obsahem správních spisů, dle nichž oba st-lé byli o věci u úřadu prvé stolice slyšeni, a byla jim poskytnuta příležitost, aby proti obvinění na ně vznesenému se hájili, kteréžto příležitosti st-lé také skutečně použili a své námitky ve správním řízení přednesli. Nemohou tedy st-lé důvodně vytýkati porušení zásady slyšení stran v řízení správním a bylo proto zamítnouti onu výtku jejich jako bezdůvodnou.
Dále vytýkají st-lé, že úřad neprovedl výslech st-li navržených svědků, kteří by byli dosvědčili, jak se stavba prováděla, jaká tabulka byla na stavbě a že ani jeden ani druhý st-1 neosoboval si vlastnost mistra zednického.
Jest pravda, že úřad st-li navržené svědky o těchto okolnostech neslyšel a neučinil tak zajisté proto, poněvadž neuznal toho potřebu.
Leopold K. tvrdil ve svém odvolání, že jako podnikatel stavby jest oprávněn najímati dělníky, jim mzdu vypláceti a stavební potřeby kupovati a že přesně dle toho se držel, Antonín C. pak uvedl, že vedl pouze technický dozor nad stavbou, ostatní že byl Leopold K. oprávněn jako podnikatel staveb obstarati sám. V tom však právě spatřuje úřad přestupky st-lům za vinu kladené. Nebylo tedy v správním řízení sporu o skutkových okolnostech případu, nýbrž pouze o správnosti jich subsumpce pod určité ustanovení zákonné. Není tudíž vadou řízení, když úřad o zmíněných okolnostech neslyšel ještě další st-li navrhované svědky.
Rozněž neshledal soud vadnosti řízení v tom, že úřad nevyslechl nabídnuté svědky ohledně tabulky na stavbě se nacházející a ohledně okolnosti, že st-lé si neosobovali vlastnost mistra zednického, neboť spatřoval-li úřad již ve svrchu uvedené činnosti st-lů skutkovou podstatu přestupků jim za vinu kladených — kterýžto předpoklad, jajiž uvedeno, ponechávají st-lé bez výtky — pak nezáleží ani na znění tabulky na stavbě se nacházející, ani na té okolnosti, zda si st-lé osobovali vlastnost mistra zednického.
Ježto soud neshledal, že by nař. rozhodnutí trpělo některou z vytýkaných vad řízení, musil stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 2399. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 124-126.