NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 1

Čís. 922.

Zákon o společnostech s obmezeným ručením.
Nepřípustným jest ustanovení společenské smlouvy, dle něhož vyhrazuje se společníku právo, žádati, by svého času byl ustanoven za jednatele nebo ponechává se právo, zříditi jednatele, osobě třetí, vyjímajíc stát a veřejné korporace.
Právo, žádati za bezodkladné svolání valné hromady, lze ve smlouvě přiznati i společníkům, jichž kmenové vklady činí méně než jednu desetinu kmenové jistiny, nelze však právo to učiniti závislým na vyšším podílu na kmenovém jmění.
Vrácení kmenových vkladů podle § 58 zákona musí ve smlouvě výslovně učiněno býti závislým na tom, že provésti se smí jen z čistého výtěžku rozvahového roku nebo čistých výtěžků let předchozích.
(Rozh. ze dne 15. února 1921, R I 137/21.)
Rejstříkový soud vrátil společnosti s r. o. společenskou smlouvu k opravě v těchto bodech: 1. § 19 smlouvy odporuje ustanovení § 15 zákona, dle něhož pouze společníci mohou býti ustanoveni jednateli. Ustanovením, že Josef L. jest oprávněn žádati, by svého času byl ustanoven jednatelem, a že totéž právo přísluší Oskaru V-ovi nebo jinému, dosud nejmenovanému pokrevnímu jeho příbuznému, jest obmezeno právo společníků, by v budoucnu zvolili na valné hromadě jednatelem osobu důvěryhodnou, při čemž budiž podotknuto, že by se tím zcela změnil seznam společníků. 2. § 14 b) smlouvy, stanovící, že svolání valné hromady mohou požadovati společníci, jichž vklady dosahují 2/10 kmenového kapitálu, odporuje ustanovení § 37 zákona, dle něhož postačí vklady ve výši 1/10 kmenového kapitálu. 3. Odstavec druhý § 22 smlouvy dlužno uvésti v soulad s §em 58 zákona. Nehledě k tomu, že způsob a podmínky vrácení vkladu nejsou ve smlouvě vytčeny, nejsou splněny podmínky § 58 zák. Byly sice vneseny nemovitosti, z toho však neplyne, že byly provozováním podniku zcela neb z větší části ztráveny. Zákon nepomýšlí na možné klesání jich hodnoty. Rekursní soud usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle znění § 15 zák. ze dne 6. března 1906 čís. 58 ř. zák. nelze ve smlouvě společenské ustanoviti za jednatele osoby, jsoucí mimo společnost tím méně pak lze ustanoviti již předem, kdo budoucně, po odpadnutí ustanovených tam jednatelů, má se státi jednatelem aneb ustanoviti někoho, dosud nejmenovaného, jak to činí § 13 smlouvy společenské ve prospěch neznámého příbuzného Oskara V-a. Vždyť i společník, ve smlouvě jednatelem stanovený, může jednatelem zůstati jen potud, pokud jest společníkem. Přestane-li jím býti, zaniká tím jeho funkce jednatelská. Vе společenské smlouvě může býti ustanoveno, aby stát, země nebo jiná veřejná korporace zřizovaly jednatele, nějaká třetí osoba však k tomu určena býti nemůže. Za trvání společnosti jest vždy třeba k jmenování jednatelů usnesení společníků a to buď na valné hromadě nebo písemným usnesením za podmínek § 34 zák. o společnostech s r. o. Proti těmto zásadám prohřešuje se smlouva společenská v § 13 a správně tedy stěžovatelka byla vyzvána, by ji v souladě se zákonem změnila. Dále bylo společnosti nařízeno, aby v souladě se zákonem opravila § 14 b) odst. 2 společenské smlouvy, podle něhož má býti svolána mimořádná valná hromada, když o to žádají společníci, jejichž kmenové vklady činí 2/10 kmenového kapitálu. § 37 zák. o společnostech s r. o. však předpisuje, že hromada musí býti také tenkráte bez průtahu svolána, když žádají za to společníci, jichž kmenové vklady dosahují desátého nebo menšího dílu kmenového kapitálu, ve společnostní smlouvě pro to ustanoveného. Z toho jest vidno, že jest možno snížiti ve smlouvě podílovou cifru, na níž závisí možnost, žádati za svolání hromady, nikoliv však cifru tu zvyšovati, jak to činí § 14 b) odst. 2 předložené smlouvy společnostní. § 54 zák. o společnostech s r. o. ustanovuje, že snížení kmenového kapitálu může se státi jen na základě usnesení o změně společenské smlouvy a po provedení provolacího řízení, v tomto zákoně ustanoveného. § 58 téhož zákona připouští však tuto úchylku: ...... »U společností, u kterých podstata majetku provozováním přirozeně zcela neb z větší části musí býti strávena ...... může vrácení kmenových vkladů celkem nebo po částkách ve společenské smlouvě býti vyhrazeno bez provedení provolacího řízení a bez ohledu k výši zbývajícího kmenového kapitálu, koná-li se toto vrácení po úplném splacení kmenového vkladu a toliko z ryzích výtěžků, v příslušném roce rozvahy dosažených neb v letech předešlých vyhražených...... Způsob a podmínky vrácení musí býti stanoveny přesně ve společnostní smlouvě.« Těmto zákonným ustanovením neodpovídá však druhý odstavec § 22 smlouvy. Kdyby vrácení se vykonalo z kmenového kapitálu ve smyslu § 54 a dalších, vyžadovalo by usnesení společníků a šetření všech záruk vydaných za účelem ochrany zájmů věřitelských (§§ 54 až 57 zák. o společnostech s r. o.). Má-li však umořování závodních podílů vykonáno býti samostatně bez předchozího usnesení na snížení kmenového kapitálu a bez provedení provolacího řízení (§§ 55 a násl.), může se tak státi a smlouvou ustanoviti, jen když vrácení se provésti má pouze z ryzích výtěžků bilančního roku nebo ryzích výtěžků roků předchozích, takže kmenový kapitál věřitelům jest zachován (§ 82). Ustanovení však, že vrácení se má státi pouze z ryzích výtěžků v § 22 smlouvy schází. Mimo to není vysvětleno, jakým způsobem jest zjištěno, že podstata majetku provozováním zcela nebo z větší části musí býti strávena. Vždyť majetek firmy podle smlouvy záleží valnou měrou z pozemků, u nichž přece o ztrávení řeči býti nemůže. Není tedy ze smlouvy patrno, zda podnik jest takového druhu, že by při něm bylo dovoleno postupné vrácení kmenových vkladů bez provedení provolacího řízení (§ 58 zák. o spol. s r. o.).

Citace:

č. 922. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 132-134.