Authors:
= Váž. tr., 11 (1929)
PDF

Čís. 3545.


Jde o pohnutku nízkou, překáží-li kdo jinému ve výkonu práva na práci a na výdělek, třeba v úmyslu, by pro sebe nebo pro jiné zjednal lepší pracovní podmínky.
(Rozh. ze dne 25. června 1929, Zm I 248/29.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalované do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 29. ledna 1929, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem veřejného násilí podle § 98 b) tr. zák.; naproti tomu vyhověl odvolání státního zastupitelství z výroku o nevyslovení ztráty práva volebního a vyslovil, že obžalovaná ztrácí právo volební do obcí z těchto
důvodů:
Odůvodněno jest odvolání státního zastupitelství, pokud vytýká, že nebyla vyslovena ztráta práva volebního. Zákon nevymezuje pojem pohnutek nízkých a nečestných a je proto soudu o nich uvažovati v každém případě podle konkrétních okolností. Právo na práci a na výdělek má každý občan a, jestliže mu někdo ve výkonu tohoto práva překáží třebas v úmyslu, by pro sebe nebo pro jiné zjednal lepší pracovní podmínky, svědčí to o nízkém smýšlení, neboť, kdo chce sám svobody užívati, musí ji dopřáti i jiným. Pohnutkám nízkým a nečestným nasvědčuje i způsob činu, přepadání dělníků do práce jdoucích v časných hodinách ranních. Bylo proto odvolání veřejného obžalobce vyhověti a uznati na ztrátu práva volebního.
Citace:
Čís. 3545.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 415-416.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).