— Č. 8354 —Č. 8354.Obecní volby: I. Všude tam, kde zákon (vol. řád) mluví při volbě obecní rady o hlasech, jest tím rozuměti hlasy členů obecního zastupitelstva. — II. Strana, která při volbě do obecní rady podle zásady o poměrném zastoupení nedosáhla volebního čísla, má nárok na mandát v obecní radě jen za splnění podmínek uvedených v § 46, odst. 1 a 2 ob. ř. vol.(Nález ze dne 15. ledna 1930 č. 335.)Prejudikatura: Boh. A 4506/25, 5151/25.Věc: Ladislav R. a Ing. Ferdinand H. v B. proti zemské správě politické v Brně o volbu do městské rady.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Pro volbu do měst. rady v B., konanou dne 27. října 1927, sdružily se v jednu volební skupinu čs. soc. demokratická strana dělnická a národní strana práce se 14 hlasy dohromady, v druhou volební skupinu strana nár. sociální a živn. obchodnická strana středostavovská s 5 hlasy dohromady. Vedle nich byly ještě samostatné vol. skupiny: komunistické strany s 6 hlasy, nár. demokracie se 2 hlasy a čsl. strana lidové s 3 hlasy. — Při rozdělování celkového počtu mandátů do měst. rady přidělila vol. komise podle ustanovení § 64 odst. 2 ř. vol. podle zásad poměrného zastoupení při vol. čísle 3 mandáty takto: první sdružené skupině: 14:3=4 mandáty se zbytkem 2 hlasů, druhé sdružené skupině: 5:3=1 mandát se zbytkem 2 hlasů, volební skupině komunistické strany: 6:3 = 2 mandáty, zbytek 0 hlas, volební skupině národní demokracie: 2:3 = 0 mandát se zbytkem 2 hlasů a volební skupině strany čs. lidové: 3:3 = 1 mandát, zbytek 0. Tím rozděleno bylo toliko 8 mandátů a z neobsazených 2 mandátů přidělila vol. komise po jednom první a druhé sdružené skupině.Námitkám podaným proti této volbě žal. úřad nař. rozhodnutím nevyhověl.O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto: — Č. 8354 —Stížnost spatřuje nezákonnost v tom, že při rozvrhu zbylých mandátů nebylo rozhodováno losem mezi první a druhou sdruženou skupinou a vol. skupinou nár. demokracie o tom, které skupině mají mandáty připadnouti. — Stížnost se mýlí.Paragraf 64 ob. ř. vol. stanoví o volbě obecní rady podle zásad poměrného zastoupení, že se mandáty rozdělí mezi vol. skupiny podle obdoby ustanovení §§ 45—48 ob. ř. vol. s odchylkou, že i skupina, která nemá ani tolik členů, kolik činí volební číslo, může obdržeti zastoupení v obecní radě. O přikázání zbylých mandátů stanoví pak § 46 ob. ř. vol., že zbývající mandáty přikáží se postupně skupinám, které vykázaly největší zbytek dělení a že, jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát skupině, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.Není sice pochybnosti, že počtem hlasů v § 46 ob. ř. vol. jsou míněny hlasy, jichž ta která strana dosáhla při volbě do obecního zastupitelstva. Poněvadž však ustanovení § 46 ob. ř. vol. neplatí pro volbu do obecní rady přímo, nýbrž podle 2. odstavce § 64 ob. ř. vol. jen obdobně (analogicky), nutno z toho dedukovati, že všude tam, kde se v zákoně mluví při volbě do obecní rady o hlasech, mohou jimi býti rozuměny toliko hlasy členů obecního zastupitelstva, neboť tito jsou podle § 60 ob. ř. vol. voliči do obecní rady (Srov. též nál. Boh. A 4506 /25.)Z ustanovení shora citovaných pak plyne, jak již nss vyslovil v nál. Boh. A 5151/25, že strana, která při volbě do obecní rady dle zásady o poměrném zastoupení nedosáhla volebního čísla, má nárok na mandát v obecní radě jen za splnění podmínek uvedených v § 46 odst. 1 a 2 ob. ř. vol.V daném případě přišly při přikázání zbylých 2 mandátů do měst. rady v úvahu první a druhá sdružená skupina a vol. skupina nár. demokracie, které všecky vykázaly při dělení stejný zbytek 2 hlasů. Nastal tudíž případ druhého odstavce § 46 ob. ř. vol., totiž nutnost přiděliti zbylé 2 mandáty postupně oněm skupinám, které dosáhly většího počtu hlasů. Stranami těmi byly pak obě sdružené skupiny, z nichž první vládla 14 hlasy, druhá 15ti hlasy, kdežto vol. skupina nár. demokracie měla pouze 2 hlasy. Za tohoto stavu nebylo pak důvodu, aby bylo rozhodováno losem, když počet hlasů jednotlivých skupin, přicházející v úvahu pro přidělení zbylých mandátů, nebyl stejný. Pokud stížnost k odůvodnění svého stanoviska dovolává se zprávy úst. výboru k § 64, že při stejném zbytku hlasů má se při přidělování zbylých mandátů rozhodnoutí losem, aniž se bere zřetel k tomu, která skupina dosáhla většího počtu hlasů, sluší podotknouti, že pro interpretaci zákona jest rozhodno jedině to, co zákondárce jako svou vůli v zákoně samém projevil a že materialie mohou býti jen oporou při výkladu dvojznačného textu zákona, nemůže jich však býti použito proti jasnému znění zákona.Dále namítá stížnost, že § 64 ob. ř. vol. stanovící, že předpis § 46 cit. zák. o quorum pro volby do obecní rady neplatí, stanovil tím inplicite, že při druhé volbě, jsou-li zbytky dělení stejné, nerozhoduje o přidělení zbylých mandátů okolnost, kolik ta která skupina obdržela — Č. 8355 —hlasů při první volbě, nýbrž že rozhoduje los. Námitku tuto neuznal nss rovněž důvodnou, neboť tento výklad nemá v zákoně opory. Předpisu § 64 odst. 2 ob. ř. vol., že mandát v obecní radě může obdržeti i taková strana, která nedosáhla vol. čísla, nelze rozuměti jinak, než že, splní-li taková strana ostatní podmínky, nemůže jí býti mandát odepřen pouze z důvodu, že nedosáhla vol. čísla. Jinak však předpis § 46 ob. ř. vol. o tom, že, jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát skupině, která nedosáhla většího počtu hlasů, platí i pro volbu obecní rady.Stížnost poukazuje také k tomu, že strana, která nedosáhla vol. čísla, nikdy by nedosáhla místo v obecní radě, ježto by druhé skupiny, které dosáhly většího počtu hlasů, nežli kolik činí vol. číslo, vždycky jí při rozdělování mandátů v první volbě neobsazených právě proto předcházely, že mají větší počet hlasů; stížnost jest tu na omylu; neboť strana, která nedosáhla vol. čísla, může obdržeti mandát v tom případě, když vykáže větší zbytek hlasů než strany ostatní. V daném případě mohla by tudíž vol. skupina nár. demokracie dosáhnouti mandátu, kdyby jedna ze sdružených stran byla vykázala pouze 1 zbytkový hlas.