NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8565 —
Č. 8565.

Živnostenské právo. — Řízení správní: * V řízení o kolaudaci živnostenské provozovny jest soused legitimován vytýkati, že konsens uhasí, třebas v konsensním řízení proti projektu námitek nevznesl.
(Nález ze dne 25. dubna 1930 č. 34353/28.) — Č. 8565 —
Věc: František H. a Emerich M. v B. proti ministerstvu obchodu o schválení provozovny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 30. října 1924 udělila osp v Bruntále firmě K. a spol. schválení k přístavbě tkalcovny a provedení některých adaptací ve staré tovární budově. V roce 1927 podal st-1 Emerich M. žádost, aby tento konsens byl prohlášen za uhaslý a stavba zastavena, ježto provoz ve zřízené přístavbě nebyl v zákonné lhůtě zahájen, firma K. a spol. žádala však za prodloužení platnosti konsensu a kolaudaci provedené přístavby. Osp po provedeném místním šetření povolila výměrem ze 13. září 1927 používání schválené přístavby a zároveň prohlásila, že tím stala se bezpředmětnou žádost Emericha M. za zastavení stavby, jenž k této žádosti nebyl ostatně ani legitimován, ježto není ani sousedem ani interesentem.
Proti tomuto vyřízení podali st-lé stížnost na zsp v Opavě, která výnosem z 15. října 1927 rekurs jejich zamítla, prohlásivši, že sice firma K. a spol. neučinila opatření, aby závod do roka uvedla v činnost a uvarovala se následkům § 33 živn. řádu, že však osp kolaudováním přístavby mlčky vyhověla její žádosti za prodloužení schvalovacího výměru z 30. října 1924, a že není důvodů, proč by toto její opatření mělo býti zrušeno neb měněno, když není tu závad s hlediska veř. blaha. Další rekurs st-lů odmítlo min. obch. nař. rozhodnutím pro nedostatek legitimace st-lů, ježto proti kolaudačnímu výměru mohou si stěžovati jen ti sousedé, kteří při komisi, předcházející vydání konsensu, podali námitky, a i tito jen potud, pokud provedení projektů neodpovídá udělenému konsensu. Poněvadž ze st-lů účastnili se komise v řízení konsensním jen Frant. H., který námitek nepodal, nejsou st-lé dle § 34 živn. řádu k rekursu vůbec legitimováni.
O stížnosti do tohoto rozhodnuti podané uvážil nss takto:
Na sporu je otázka legitimace st-lů k rekursu proti rozhodnutí zsp-é. Žal. úřad odepřel st-lům legitimaci, vycházeje z právního názoru, že v řízení o kolaudaci živn. provozovny mohou sousedé brániti se námitkami jen potud, pokud se účastnili jako strany již v řízení konsensním a vznesli proti projektu námitky, a i tu že mohou namítati jen, že provozovna není v souhlase s uděleným živn.-policejním konsensem. Tento svůj náhled opírá žal. úřad o předpis § 34 živn. řádu. Výklad tento není zcela správný. Je sice pravda, že ten, kdo svou vinou opomenul přednésti proti určitému projektu námitky v řízení konsensním, je vyloučen později se všemi námitkami, které v tomto řízení uplatniti mohl, ale neuplatnil. Tato prekluse netýká se však námitek, které strany v konsensním řízení uplatniti nemohly, ježto jde o otázky, které v konsensním řízení vůbec ještě na spor uvedeny býti nemohly.
V daném případě vytýkali st-lé jako sousedé provozovny ve svém rekursu, že živn. úřad druhé stolice neprávem připustil používání provozovny na základě konsensu již uhaslého, resp. neprávem prodloužil konsems — Č. 8566 —
již uhaslý. Námitky tohoto obsahu však st-lé v řízení konsensním přednésti nemohli, a nemůže proto jim býti upírána legitimace k tomu, aby otázku platnosti původního konsensu vznesli na spor. Názor žal. úřadu, že ten, kdo komise v řízení konsensním se nezúčastnil nebo se jí sice zúčastnil, ale námitek nevznesl, nemůže později ani namítati, že konsens bez jeho účasti nebo s jeho srozuměním vydaný dodatečně zanikl, a že provozovna neexistuje po právu, je právně mylný; proto bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss, aniž bylo možno již nyní zabývati se meritorní otázkou, zda rozšíření dotčené provozovny je kryto platným konsensem či nikoli, neboť žal. úřad otázku tu neřešil, odepřev st-lům legitimaci k uvedení její na spor.

Citace:

č. 8565. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 681-683.