NPD documents search: Boh. adm., 2 (1920)

Č. 469.

Chudinství (Čechy): * Zemský správní výbor nemůže proti rozhodnutí I. a II. instance poskytnouti chudinskou podporu na jiném skutkovém podkladě, leda po vykonaném šetření, v němž náleží obci postavení strany.
(Nález ze dne 24. června 1920 č. 4815.)
Věc: Obec Předmíř (adv. Dr. V. Kasanda z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za stranu spolužalovanou Václava a Marii Flachsovy opatrovník taj. nejv. spr. soudu Dr. K. Flieder) o chudinskou podporu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Rozhodnutím obecního výboru v Předmíři ze dne 7. října 1918 čís. 80 zastavena byla chudinská podpora denních 1 K 10 h, výnosem býv. zemské správní komise království Českého ze dne 11. února 1915 čís. 8992 dětem Václava Flachse v Černicích přiznaná. Rozhodnutí odůvodněno jest tím, že poměry, na základě kterých byla před tím chudinská podpora přiznána, se změnily, že se totiž manželé Flachsovi stali v roce 1917 vlastníky dluhu prostého domu čp. 43 v Lažanech, koupivše jej za kupní cenu 1 200 K, hotově zaplacenou, že jsou manželé Flachsovi vlastníky kolotoče značné ceny, který jim poskytuje dosti velký příjem, že ze 7 dětí se staly 2 dcery výdělku schopnými a jedno dítě zemřelo, že chorobný stav manželů Flachsových, za jehož předpokladu chudinská podpora jim byla udělena, se změnil tak dalece, že mohou konati veškerou práci a to takovou, aby výtěžkem jejím sebe i své děti vyživili, že dále výrobou různých předmětů, celou rodinou provozovanou vydělávají, že tudíž celkem vydělají tolik, že z toho krýti mohou své životní potřeby.
Okresní výbor v Blatné rozhodnutím ze dne 26. února 1919 č. 1662/19 odvolání manželů Václava a Marie Flachsových zamítl z důvodu, že nejméně 4 příslušníci rodiny, ve společné domácnosti s Flachsovými žijící, jsou práce výdělečné schopni a mohou z výdělku svého ostatní členy rodiny dle své povinnosti živiti.
Zemský správní výbor v Praze ku stížnosti Václava Flachse rozhodnutím ze dne 11. července 1919 čís. 60158/V. uznal právem, že obec Předmíř jest povinna poskytnouti Václavu a Marii Flachsovým chudinskou podporu na nedospělé jejich děti v dosavadní výši 15 h denně na 1 dítě na dobu vždy od 15. září do 31. března s doložením, že jakmile některé dítě dospěje 14 let, podpora na ně odpadne, poněvadž vlastní jmění rodičů a vlastní jejich způsobilost k výdělku, jenž jest zcela nepravidelný, nestačí k zaopatření četné rodiny, s dětmi většinou nedospělými.
Obec Předmíř vytýká ve své stížnosti posléz uvedenému rozhodnutí:
1. nezákonnost, poněvadž manžely Flachsovy vzhledem k jejich majetku a výdělku a způsobilosti členů jejich rodiny k výdělku nelze pokládati za chudé dle § 1 a 26 zák. dom., následkem čehož jim nárok na chudinskou podporu nepřísluší;
2. vadnost řízení, ježto zemský správní výbor nevyšetřil ani majetkové a výdělečné poměry rodiny Flachsovy ani výdělečnou její způsobilost a vydal rozhodnutí, aniž slyšel obec Předmířskou.
Nejvyšší správní soud uvážil:
Rozhodnutí I. a II. stolice, oduznávající chudinskou podporu rodině Václava Flachse, rozhodnutím zemské správní komise v Praze ze dne 11. února 1915 č. 8992 přiznanou, odůvodněno jest, jak předem uvedeno, pozdějším získáním majetku manžely Flachsovými, jejich zvýšenou výdělečnou činností, jakož i zvětšenou způsobilostí jejich rodiny k výdělku a plynoucím z toho větším výdělkem, kterým životní potřeby rodiny jsou zcela kryty.
Naproti tomu odůvodňuje zemský správní výbor v Praze naříkané rozhodnutí tím, že výdělek manželů Flachsových jest nepravidelný a že ani jejich jmění ani způsobilost k výdělku nestačí k zaopatření celé rodiny. V tomto příliš krátkém odůvodnění pozíral zemský správní výbor v podstatě pouze na výdělečnou činnost rodičů a nepřihlížel k ostatním zjištěním nižších stolic, že totiž Flachsovi nabyli v rozhodné době jmění nemovitého, jakož i kolotoče, že se nejen jejich vlastní způsobilost k výdělku zvýšila, nýbrž že se i počet pracovních sil v rodině zvětšil.
Tím odchýlil se zemský správní výbor od skutkového zjištění I. a II. stolice, založiv své rozhodnutí na jiném skutkovém podkladě. Takto mohl postupovati jen v případě, kdyby byl konal dodatečné šetření a kdyby byl obec Předmířskou, kteréž při šetření tomto by příslušelo postavení strany, slyšel a tak jí možnost poskytl, aby mohla k výsledkům dodatečného šetření zaujmouti a hájiti své stanovisko.
Jelikož postup tento zachován nebyl, třeba řízení ve směru tomto, týkajícím se podstaty věci, doplniti.
Naříkané rozhodnutí bylo proto z důvodu vadnosti dle § 6, odst 2 zák. o spr. soudě zrušeno, aniž bylo třeba obírati se ostatním obsahem stížnosti.

Citace:

č. 469. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 436-438.