Čís. 943.


Spolupůsobení při dobrovolné dražbě, týkající se zájmů obce, jest úředním úkonem obecního starosty (§ 153 tr. zák.), třebas se dálo mimo obvod obce, jejíž jest starostou.
(Rozh. ze dne 2. října 1922, Kr II 535/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 18. dubna 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podle § 153 tr. zák. a přestupkem podle § 312 tr. zák. Důvody:
Soud zrušovací smí vzíti dle § 288 čís. 3 tr. ř. za podklad svého výroku při přezkoumání rozsudku po stránce hmotněprávní jen ten skutkový stav, který byl zjištěn soudem nalézacím. Proto nelze uznati vůbec za zákonitě provedenou zmateční stížnost, a míti dále k ní zření, pokud z důvodu § 281 čís. 9 b) tr. ř. dovozuje nepříčetnost stěžovatelovu pro úplnou opilost, kdyžtě rozsudek právě opak zjišťuje. Dle zjištění rozsudku intervenoval obecní starosta Jakub D. při dražbě dříví, byť i konána byla mimo obvod obce M., úředně, ježto dříví to okresní politickou správou přikázáno bylo několika obcím, mezi nimi i jeho obci společně ku vydražení a dražba dotýkala se tudíž zájmu obce M. Rovněž zjišťuje rozsudek, že starosta D. obžalovaného před příběhem, za nějž jest se tomuto zodpovídati, výslovně upozornil, že intervenuje tu úředně jako starosta. Tím jednak vyvrácena jest výtka stížnosti, že starosta nebyl osobou chráněnou § 68 a 153 tr. zák., ježto prý intervence při soukromé dražbě není funkcí starosty obce, jako takového, tím méně, koná-li se dražba v obvodu obce cizí, jednak zjištěno jest a odůvodněno stížností pohřešované vědomí stěžovatelovo o úřední povaze intervence starostovy. Jak z § 27 ob. ř., jenž označuje předmětem samostatné působnosti obce vše, co se dotýká zájmu obce vůbec, tak i z předpisu § 54 tamtéž vyplývá, že dohled na provádění dobrovolné dražby, zejména, jde-li o zájem občanstva, není mimo obor působnosti obecního starosty. Mohou-li však takto zvláštní okolnosti vésti k tomu, by starosta byl nucen konati svůj úřad mimo obvod své obce, není ovšem příčiny, odpírati mu zvláštní ochranu zákona, jakmile jest pachateli úřední vlastnost intervence obecního starosty povědomá. Zejména ochranu § 153 tr. zák. nelze již proto obmezovati na obvod obce, ježto předpisem tím chráněn jest veřejný úředník nejen u vykonávání svého povolání, nýbrž i proti útokům, jež staly se proti jeho tělesné integritě pro toto vykonávání, a jež mohou býti podniknuty přirozeně kdy a kdekoli. Není proto výtka stížnosti, že tu nebylo ani objektivně ani subjektivně skutkové podstaty trestných činů dle §§ 153, 312 tr. zák. odůvodněna a bylo zmateční stížnost dovolávající se zmatků § 281 čís. 5, 9 a) a 10 tr. ř. zavrhnouti.
Citace:
č. 943. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 432-433.