Č. 9967.

Honební právo. — Řízení správní (Slovensko): * Rozhodnutí okresního úřadu na Slovensku vydané na základě § 2 vl. nař. č. 96/1928 ve věci schvalování obecních honiteb (odst. 2 § 3 zák. čl. XX:1883) je konečné.
(Nález ze dne 18. června 1932 č. 9772.) — Č. 9967 —
Věc: Štěpán B. v S. proti zemskému úřadu v Bratislavě o pronájem obecní honitby.
Výrok: Nař. rozhodnuti se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Smlouvou z 18. června 1927 pronajala politická obec S. spolu s býv. urbarialisty v S. st-li na základě výsledku veřejné dražby, konané dne 18. června 1927, obecní honitbu na dobu od 1. února 1927 do 31. ledna 1933 za roční nájemné 5205 Kč. Tato smlouva byla schválena usnesením zastupitelstva obce S. z 21. června 1927. Rozhodnutím z 24. ledna 1929 vyslovil okresní úřad v Topolčanech, že »na základě pravomoci dané mu ustanovením § 2 vl. nař. z 28. června 1928 č. 96 Sb.« neschvaluje ve smyslu odst. 2 § 3 zák. čl. XX:1883 zmíněné usnesení obecního zastupitelstva, že zrušuje dražbu provedenou dne 18. června 1927 a že nařizuje provedení nové dražby. K tomuto rozhodnutí okresního úřadu bylo připojeno právní poučení, že lze se z něho odvolati do 15 dnů k žalovanému úřadu.
Z rozhodnutí okresního úřadu podal st-l odvolání. Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad toto odvolání z důvodů věcných. Maje rozhodovati o stížnost na toto rozhodnutí, musel se nss především z povinnosti úřední zabývati otázkou, zda žal. úřad byl příslušným vydati nař. rozhodnutí. V tomto směru dospěl pak nss k těmto závěrům:
Žal. úřad přezkoumával věcně jako odvolací stolice rozhodnutí okresního úřadu, kterým tento úřad neschválil pronájem obecní honitby na Slov., při čemž se okresní úřad dovolal pro svoji schvalovací pravomoc ustanovení odst. 2 § 3 zák. čl. XX:1883 a § 2 nař. č. 96/28. Rozhodnutí okresního úřadu bylo vydáno dne 24. ledna 1929, tedy již za účinnosti zákona o organisaci politické správy č. 126/20 ve znění zák. č. 125/27.
Podle ustanovení odst. 2. § 3 zák. čl. XX./1883 rozhodoval (pokud nešlo o města s právem municipálním, což v daném případě nemá významu) ve věcech schvalování pronájmu obecních honiteb podžupan, proti jehož rozhodnutí bylo přípustné odvolání k min. vnitra. Tento pořad stolic správních byl však modifikován zák. čl. XXVI:1896 o uh. ss v tom směru, že podle §§ 20 a 75 tohoto zák. byly věci tohoto druhu vyloučeny z kompetence ministrovy a že rozhodoval v těchto věcech jako jediná stolice správní podžupan, jehož rozhodnutí bylo lze naříkati jen stížností k uh. ss. Tento právní stav, který platil na území býv. státu uherského také V době, kdy Slov. stalo se součástí území republiky čsl., doznal za vlády republiky čsl., pokud jde o Slov., nejprve změny potud, že na místo býv. uh. ss-u nastoupil nss zřízený zákonem č. 3/18 Sb. a že na místo podžupana nastoupil — v důsledku správní organisace provedené na základě § 14 zák. č. 64/18 Sb. — župan, který ve věcech tohoto druhu roz- hodoval jako jediná stolice správní (vide Boh. A 3118/24). Další změna nastala pak dnem 1. ledna 1923, kdy na Slov. nabyl účinnosti zák. č. 126/20. Podle § 6 tohoto zák. — v jeho původním znění — přešla svrchu zmíněná působnost podžupanů, resp. županů na nové župní úřady, které pak rozhodovaly ve věcech tohoto druhu opětně jako jediná stolice správní; proti jejich rozhodnutím byla přípustná jen stížnost k nss-u. Podle odst. 1 § 5 — Č. 9967 —
zák. č. 126/20 ve znění zák. č. 125/27 vykonávají zemské úřady vnitřní správu a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela . . . . na Slov. župním úřadům . . . . Podle § 8 odst. 1 č. 1 zák. č. 126/20 ve znění zák. č. 125/27 byla vláda zmocněna nařízením přenésti některé záležitosti, jež spadají do působnosti zemských úřadů, na okresní úřady. Na základě tohoto zákonného zmocnění bylo vydáno vl. nař. č. 96/28, v jehož § 2 se stanoví, že »z působnosti zemských úřadů v Bratislavě a Užhorodu se přenášejí na okresní úřady věci, jak jest uvedeno v příloze k tomuto nařízení«. K těmto věcem patří, jak patrno z přílohy připojené k cit. nařízení, také schvalování pronájmu obecních honiteb podle odst. 2 § 3 zák. čl. XX:1883.
Z toho, co bylo uvedeno, jde tedy na jevo, že ona působnost ve věcech schvalování pronájmu obecních honiteb, spadajících pod ustanovení odst. 2 § 3 zák. čl. XX:1883, která podle právního stavu plativšího před účinností zákona o org. pol. správy č. 126/20 ve znění zák. č. 125/27 náležela na Slov. župním úřadům jako nástupcům podžupanů resp. županů, náleží za účinnosti tohoto zákona okresním úřadům.
Je otázka, zda okresní úřad rozhoduje ve věcech tohoto druhu jako poslední stolice správní, když článek 8 zák. o org. pol. správy stanoví v odst. 1., že z rozhodnutí okresního úřadu lze se odvolati k zemskému úřadu, pokud opravný prostředek není vyloučen. V tomto směru nss v souhlasu s usnesením svého odborného plena z 25. dubna 1932 č. pres. 881/31 uvážil toto:
Kdyby rozhodování ve věcech schvalování pronájmu zmíněných honiteb na Slov. nebylo bývalo podle § 2 vl. nař. č. 96/28 přeneseno na okresní úřad, náleželo by podle odst. 1 § 5 zák. o org. pol. správy č. 126/20 ve znění zák. č. 125/27 rozhodovati ve věcech tohoto druhu zemskému úřadu jako úřadu, na nějž přešla působnost župního úřadu, resp. podžupana. Ježto podžupan resp. župní úřad rozhodoval — jak bylo svrchu dovoženo — ve věcech tohoto druhu jako jediná stolice správní, proti jejímuž rozhodnutí byl další opravný prostředek v pořadí stolic správních ustanovením §§ 20 a 75 zák. čl. XXVII:1896 vyloučen, nebylo by lze ohledně rozhodnutí zemského úřadu — jako nástupce župního úřadu resp. podžupana — ve věcech tohoto druhu použiti všeobecného ustanovení, které je obsaženo v odst. 1. článku 8 zák. o org. pol. správy, že totiž, rozhoduje-li zemský úřad sám v prvé stolici, lze se z jeho rozhodnutí odvolati k ministerstvu, když toto všeobecné ustanovení platí, jak patrno z doslovu odst. 1 článku 8 cit. zák., právě jen, pokud opravný prostředek proti rozhodnutí zem. úřadu není vyloučen. Rozhodnutí zem. úřadu ve věcech tohoto druhu bylo by tedy — jako rozhodnutí jediné stolice správní — konečné.
Ježto pak přenesení — podle § 2 vl. nař. č. 96/28 — té které věci, jež by podle odst. 1 § 5 zák. o org. pol. správy náležela do působnosti zem. úřadu, na okresní úřady, pojímá v sobě přenesení veškerých práv, příslušejících v dotčené věci zem. úřadu, nutno dospěti k závěru, že v oněch případech, kde byla na okr. úřad přenesena věc, o níž by podle odst. 1 § 5 cit. zák. rozhodoval zem. úřad — a to v důsledku toho, že opravný prostředek proti jeho rozhodnutí je vyloučen — jako jediná stolice správní, — Č. 9967 —
tudíž s platností konečnou, zahrnuje přenesení to také přenesení práva zem. úřadu rozhodovati s konečnou platností a že tudíž i rozhodnutí okr. úřadu vydané o takovéto věci, přenesené z působnosti zem. úřadu, je konečné.
Z těchto úvah plyne, že rozhodnutí, jež v daném případě vydal okresní úřad ve věci schválení pronájmu obecní honitby, bylo konečné. Ale pak nebyl žal. úřad vůbec příslušný, aby toto rozhodnutí jako odvolací stolice věcně přezkoumával. Učinil-li tak, osvojil si kompetenci jemu nepříslušející a odporuje tudíž jeho rozhodnutí zákonu. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž se nss mohl zabývati meritem stížnosti.
Žal. úřadu bude nyní náležeti, aby prováděje podle § 7 zák. o ss tento nález, učinil opatření, by rozhodnutí okr. úřadu, které bylo opatřeno nesprávným právním poučením o přípustnosti dalšího odvolání, bylo st-li znovu doručeno s právním poučením, že rozhodnutí to je konečné (§ 68 odst. 2 a § 71 vl. nař. č. 8/28).

Citace:

č. 9967. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 151-154.