čís. 1214.

Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Požadování přemrštěné úplaty za uschování nábytku spadá pod skutkovou podstatu §u 8 lich. zák. pouze tehdy, bylo-li hlavní věcí úplatné přenechání nemovitosti k uložení nábytku a nikoli jeho opatrování.
(Rozh. ze dne 14. května 1923, Kr I 325/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného Artura L-а do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Mostě ze dne 5. října 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle §u 8 zákona ze dne 17. října 1919 čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Rozsudek zjišťuje, že obžalovaný Artur L. v říjnu 1920 požadoval jako nájemné za uložení nábytku ve skladišti speditéra Gustava Sch-a v M. za dobu od 10. června 1912 do října 1920 od Růženy P-ové zřejmě přemrštěný peníz 18 620 Kč, že L. účet, znějící na tuto částku, sestavil a odeslal. Vycházeje pak z úvahy, že obžalovanému jako obchodníku již při povrchním srovnání peníze, jím za uložení nábytku požadovaného, s jinak obvyklým nájemným musila býti přemrštěná výše požadovaného peníze nápadnou, a že, jak z účtu jest patrno, počítal úroky za měsíc červen 1912, tudíž za dobu, kdy pohledávka ještě ani nebyla existentní, dospěl nalézací soud k přesvědčení, že obžalovaný jednal v úmyslu, dosíci zřejmě přemrštěného, neoprávněného zisku, že úmysl obžalovaného vzhledem na bytovou nouzi směřoval k tomu, by využíval mimořádných, válkou vyvolaných poměrů a že neoprávněný zisk, jehož mělo býti činem obžalovaného dosaženo, převyšuje 2 000 Kč. Zmateční stížnosti obžalovaného, vytýkající rozsudku zmatek čís. 9 a) §u 281 tr. ř., nelze upříti oprávnění. Přečinu dle §u 8 zákona ze dne 17. října 1919 čís. 568 sb. z. a n. dopouští se ten, kdo využívaje mimořádných poměrů, vyvolaných válkou, žádá částky zřejmě přemrštěné ... jako nájemné z nemovitosti, sloužící přímo nebo nepřímo k ukojení životních potřeb lidí a domácích zvířat ..., převyšuje-li neoprávněný zisk, jehož bylo nebo mělo býti trestným činem dosaženo, 2000 Kč. V tomto případě jest řešiti otázku, jakou právní povahu měla smlouva, uzavřená mezi Růženou P-ovou a spediterem Gustavem Sch-em, v čem právní podstata této smlouvy spočívala, zdali hlavní věcí bylo úplatné přenechání místnosti, tudíž prostoru pro uložení nábytku, v kterémžto případě úplatu ovšem by bylo považovati za nájemné z nemovitosti, sloužící přímo nebo nepřímo k ukojení životních potřeb lidí po rozumu §u 8 citovaného zákona, či zdali hlavní věcí bylo uschování nábytku, dohled nad ním, v kterémžto případě úplatu již z pojmu smlouvy schovací by nebylo lze pokládati za nájemné, o němž mluví citované zákonné ustanovení. Nalézací soud nevycházel z tohoto, pro posouzení této trestní věci směrodatného právního hlediska, neučinil zjištění ve shora naznačených směrech, a bylo proto napadený rozsudek již z důvodu zmatku čís. 9 a) §u 281 tr. ř. jako zmatečný zrušiti a věc vrátiti soudu první stolice, by ji znova projednal a rozhodl, aniž bylo třeba zabývati se dalšími zmatečními důvody, stížností uplatňovanými.

Citace:

č. 1214. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 271-273.